Automatický monitoring onemocnění končetin dojnic

Na Středoevropském veterinárním kongresu, který se uskutečnil na brněnském výstavišti u příležitosti konání zemědělského veletrhu Agrishow, se hovořilo také automatizovaném řešení detekce prvních příznaků onemocnění končetin dojnic s využitím termografie.

O výsledcích projektu, na němž společnost s TMV SS, spol. s r. o., spolupracovala s Mendelovou univerzitou v Brně, a který zahrnoval automatizované řešení detekce prvních příznaků onemocnění končetin dojnic s využitím termografie, hovořil Ing. Václav Straka.  

„V zadání uvedeného projektu bylo nalézt vhodný způsob detekce prvních příznaků onemocnění končetin dojnic s tím, že se má jednat o zcela automatizované řešení, které bude minimalizovat zásahy obsluhy s možností jednotného posuzování. A to nejen pro detekci jako takovou, ale například i pro sledování efektivity používaných metod léčby nebo dezinfekčních roztoků a podobně. Máme vyzkoušené, že snímáním a kvantifikací teplotních polí jsme schopni detekovat příznaky infekčních i neinfekčních onemocnění, jako jsou nekrobacylóza, dermatitida, vředy, laminitida, zánět škáry paznehtu a tak dále. Účelem monitoringu je upozornit na abnormality, které na zvířeti ještě nejsou vidět,“ konstatoval v úvodu svého vystoupení reprezentant firmy TMV SS, spol. s r. o.

Zlepšuje životní pohodu zvířat

Jak z prezentace vyplynulo, monitoring cílí diagnostiku na konkrétní zvířata v konkrétním čase. Vzhledem k uniformitě hodnocení výrazně eliminuje falešné alarmy a umožňuje i statistické zpracování velkých objemů dat. A především, umožňuje měřit dojnici v pohybu, čímž nejenže nezatěžuje dojnici, ale v pohybu jsou výsledná měření výrazně citlivější. Záměrem uvedeného systému je zlepšit welfare, potažmo užitkovost a snížit náklady na produkci. A jak systém pracuje v reálu?

„Na přístupu do dojírny je umístěna specifická termokamera na bázi senzorického snímání, která je doplněná o vizuální kameru, abychom měli přehled o tom, co se tam děje. Identifikuje každé zvíře, u něhož sleduje vývoj teplotních parametrů na každé jednotlivé končetině. Jedná se prakticky o bezúdržbové zařízení, jediným požadavkem je čas od času opláchnout detektor tlakovou vodou. Celý systém je koncipován tak, aby i při použití několika kamerových setů, šly všechny výstupy do jediné databáze, která ze všech streamů vyhodnotí teplotní pole. Základním výstupem je automaticky generovaný přehled, který vyhodnotí nemocná zvířata, ale i jedince, kteří ještě nesplňují podmínku pro vyhlášení alarmu. Případně se mohou zobrazit i zvířata, která jsou ve fázi léčby. Zařízení pracuje s citlivostí plus mínus jeden stupeň Celsia, ale máme i farmy, kde to mají nastavené na 0,7 °C, což u bezkontaktní kvantifikace teplot vůbec není jednoduché. Data z monitoringu vykazují velmi dobrou shodu s nálezy s přiřazeným lokomočním skóre, přičemž index teplotního skóre detekuje problém dříve, než se projeví kulháním. Upozorňuje tak na onemocnění v preklinické fázi. Pokud bychom se podívali na ekonomické aspekty automatického monitoringu, troufám si tvrdit, že vzhledem ke včasnému záchytu a minimalizaci ztrát na produkci mléka, které v závislosti na druhu onemocnění a fázi laktace představují pokles užitkovosti o 15 až 50 %, se vyplatí. Jeho dalším bonusem je i zlepšování životní pohody zvířat tím, že dokáže eliminovat onemocnění na jeho samém počátku,“ vyjmenoval v závěru prezentace Ing. Václav Straka.

Více se dočtete v červnovém čísle časopisu Náš chov.*