Aktuální situace v chovu prasat

Chovatelé prasat zažívají znovu jedno z mnoha temných období a všichni se ptají, jestli a kdy se situace změní. Chov prasat je totiž dlouhodobě nejproblematičtější komoditou v celém sektoru živočišné výroby a situaci se stále nedaří zásadně zvrátit.

Chov prasat u nás by se měl těšit skvělému postavení. Vždyť vepřové maso stále zůstává nejoblíbenějším druhem masa a na jeho konto směřuje více než polovina z celkové konzumace. Navíc jeho pozice, na rozdíl od mnoha zemí Evropské unie, nijak neoslabuje. Dlouhodobě se pohybujeme nad hranicí 42 kilogramů na osobu, takže o poptávku by chovatelé nemuseli mít obavy. Jenže ceny v maloobchodech vedou k tomu, že spotřebitelé nakupují více než polovinu masa z dovozu. Soběstačnost je hluboko pod padesáti procenty a velmi často se objevují období, kdy nereálně nízké ceny masa z dovozu stlačí výkup jatečných prasat hluboko pod výrobní náklady.

Předběžné informace z ÚZEI ukazují, že v roce 2025 byla rentabilita chovatelů prasat bez započtení dotací –14,51 %. Ztráta na kilogramu živé hmotnosti dosáhla 5,97 Kč. Celý sektor tedy přišel v roce 2025 o více než 800 milionů korun.

Počátek letošního roku vše ještě výrazně zhoršil a dosavadní situace na trhu je z ekonomického pohledu naprosto katastrofální.

Dotace všechno zachránit nemohou

Je pravda, že podpory, ať už z národních zdrojů, nebo z peněz EU, situaci do určité míry zachraňují. Především zásluhou programu na podporu ozdravování, který byl v loňském roce poprvé ve zjednodušeném módu, se podařilo chovatele výrazněji podpořit. K tomuto programu se ale přidaly i další dobře známé nástroje, jako podpora welfare z národních i evropských zdrojů a stále ještě poměrně nový program podpory vakcinací.

Naštěstí se i v letošním roce podařilo najít prostor pro výplatu záloh na program 8.F.d. Ta byla vyplacena právě v době, kdy chovatelům prasat chyběly peníze nejvíce. Významně tak pomohla udržet cash flow podniků v nejkritičtějším okamžiku. Se zálohami se počítá i u programů na podporu welfare, které budou, tak jako v loňském roce, vypláceny s největší pravděpodobností v červnu.

Welfare a ochrana životního prostředí

Ačkoli jsou všechny snahy o razantní zpřísňování welfare zaštiťovány požadavky spotřebitelů, není ani zdaleka jisté, zda budou ochotni akceptovat výrazné zvýšení ceny. O té se totiž při diskusích o zlepšení životních podmínek zvířat nemluví. Například v Kalifornii platí už více než rok zákon, podle kterého nesmí být prodáváno maso z chovů, kde prasnice nejsou ustájeny ve volných porodních boxech. Platí to dokonce i pro maso dovážené z dalších států USA. Jako reakce na to se okamžitě navýšily ceny na pultech o 20 %, což znamenalo pokles spotřeby vepřového masa. Přitom v EU se hlasitě mluví nejen o porodních kotcích, ale také o volném ustájení v jalovárnách, zpřísnění welfare při dopravě a v mnoha dalších oblastech. Takže celkem reálně hrozí zdražení vepřového masa o třetinu. Je otázkou, jestli si to všichni, kdo mluví o lepším welfare, uvědomují a jestli budou ochotni sáhnout hlouběji do peněženky.

Už dnes jsme svědky toho, že vysoké nároky na welfare v Německu natolik odrazují chovatele, že již několik let postupně snižují produkci. Už dříve dováželo Německo spoustu selat z Dánska a Nizozemska. Teď, díky státnímu odkupu produkčních práv k chovu prasat, strmě klesají i stavy v Nizozemsku a Dánsko se připojuje k zemím s velkým tlakem na welfare a přestavby poroden prasnic. Dá se proto očekávat, že i z tohoto směru se nabídka selat sníží.

Více se dočtete v článku Ing. Jana Stibala, který najdete v tematické příloze červnového čísla časopisu Náš chov.*