Menu
e-shop
Chov prasat je důležitou součástí zemědělství a ekonomiky mnoha českých zemědělců. Avšak pro ty, kdo se jím živí, to není jen o znalosti zvířat a péči o ně, ale také o orientaci v často komplikované legislativě.
Evropská unie je považována za světového lídra v oblasti welfare. Její legislativa se zaměřuje na standardizaci v oblastech definujících:
1/ Hygienu a prostor – stanovuje přesné rozměry kotců a povinnost stálého přístupu k vodě a materiálu pro zabavení (sláma);
2/ Zootechnické zákroky – rutinní krácení ocasů nebo broušení zubů je zakázáno; smí se provádět jen v nezbytných případech;
3/ Iniciativu „Konec doby klecové“ – EU se zavázala k postupnému úplnému zákazu klecí u všech druhů hospodářských zvířat do roku 2027.
Naproti tomu v USA hraje prim decentralizace a tlak trhu:
1/ Absence federálních pravidel – Animal Welfare Act (AWA) se paradoxně nevztahuje na zvířata chovaná pro jídlo.
2/ Vlastní pravidla – státy jako Kalifornie nebo Massachusetts nastavují vlastní přísná pravidla, která dokonce zakazují prodej masa ze zvířat chovaných v klecích i z jiných států.
3/ Dobrovolné standardy– mnohé změny v USA nepocházejí ze zákonů, ale z tlaku spotřebitelů a řetězců (např. McDonald ‘s), které vyžadují maso bez klecových chovů.
Vzhledem ke smlouvě Mercosur je třeba věnovat pozornost i tomuto regionu. Jihoamerický přístup k welfare zvířat je silně ovlivněn exportem. Protože jsou Brazílie a Argentina velkými vývozci masa do EU, musí se přizpůsobovat přísnějším evropským normám, aby zůstaly konkurenceschopné.
Brazílie (Lídr regionu) – v roce 2020 zavedlo tamní Ministerstvo zemědělství normu, která stanovuje povinné standardy pro chov prasat.
Chile a Kolumbie – tyto země mají relativně pokročilé zákony o humánní porážce a přepravě zvířat, které často vycházejí z doporučení Světové organizace pro zdraví zvířat. Podobně jako v EU i tyto země již v zákonech nebo soudních rozsudcích nahlížejí na zvířata jako na „vnímající bytosti“, nikoli jen jako majetek. I když země jako Peru mají přísné zákony na papíře, chybí jim zdroje na kontroly a personál, což vede k nízké účinnosti v praxi. Zatímco u domácích mazlíčků se tresty za týrání zpřísňují, v průmyslových velkochovech jsou standardy welfare stále výrazně nižší než v Evropě.
Vědecké studie ze zahraničí potvrzují, že prasata jsou citlivá na rytmus a melodii. Správná hudba snižuje hladinu kortizolu (stresový hormon), omezuje agresivitu a podporuje žravost a zlepšuje přírůstky. Hudba funguje jako efektivní "welfare" nástroj, ale i zdroj legislativních problémů. Chovatel se musí připravit na specifické legislativní a finanční povinnosti, které se týkají autorských práv. Pokud hraje hudba v prostorách, kde se pohybují lidé (zaměstnanci, návštěvy), je to považováno za „veřejnou produkci“. A to podléhá autorským právům. A pokud máte ve stáji kamerový systém, dejte si pozor na GDPR! Psal jsem o paragrafech a prasatech, ale kde zůstali chovatelé? Na ty se trochu zapomíná. Životní podmínky prasat se zlepšují a je to tak dobře, ale pracuje se ve stájích dobře i chovatelům? I oni v tomto prostředí tráví nemalou část života, a tak bychom měli věnovat pozornost i jim.
