
Pastva bývá považována za jeden z hlavních benefitů volného chovu slepic. Mnoho chovatelů si pod tímto pojmem představuje především možnost příjmu zeleného krmiva. Je to ale to nejdůležitější? Jakou roli hraje hmyz, vegetační kryt, přítomnost predátorů či individuální rozdíly mezi slepicemi?
Vedle semen, plodů a zelených částí rostlin zahrnuje pastva slepic také široké spektrum bezobratlých živočichů (příležitostně i obratlovců). Z pohledu slepice tedy pastva nepředstavuje pouze zdroj zelené píce, ale především prostor, ve kterém získává mnohem rozmanitější nabídku potravy.
Pestřejší vegetace tak nepředstavuje pouze rozmanitější zdroj rostlinné potravy, ale současně vytváří vhodnější podmínky pro výskyt hmyzu, který slepice vyhledávají. Právě propojení různých vrstev vegetace, bezobratlých živočichů a možností aktivního vyhledávání potravy může být z pohledu slepice důležitější než samotné množství rostlinné biomasy. Při hodnocení kvality pastvy bychom proto neměli sledovat pouze porost jako takový, ale také jeho strukturu a druhovou rozmanitost. Z pohledu slepice může být druhově pestrý, byť plošně menší porost s bylinami, hmyzem a možnostmi k aktivnímu vyhledávání potravy hodnotnější než rozsáhlá plocha tvořená převážně travou.
Hmyz představuje kvalitní zdroj bílkovin s příznivým obsahem aminokyselin. Obsahuje také řadu minerálních látek, nenasycených mastných kyselin a dalších biologicky aktivních sloučenin.
v přirozené potravě slepic může být větší, než se dříve předpokládalo.
Je proto zřejmé, že kvalita výběhu není dána pouze množstvím vegetace, ale také jeho schopností poskytovat vhodné podmínky pro výskyt a množení bezobratlých živočichů.
Větší pocit bezpečí, který vegetační kryt slepicím poskytuje, navíc neovlivňuje pouze využívání výběhu, ale také celkovou pohodu zvířat. Pokud se slepice nemusí neustále soustředit na potenciální nebezpečí, mohou více času věnovat aktivitám, jako je hledání potravy, odpočinek nebo sociální interakce.
Pokud se chovatelů zeptáme, jak velký výběh slepice potřebují, většina odpovědí se bude týkat počtu metrů čtverečních na kus. Je to logické – právě velikost výběhu bývá jedním z nejčastěji sledovaných parametrů. Situace je však poněkud složitější. V souvislosti s dostupným prostorem na pastvě se můžeme setkat s pojmem „home range“, tedy část výběhu, kterou zvíře běžně využívá při svých každodenních aktivitách bez ohledu na jeho velikost. Jinými slovy nejde jen o to, jak velký prostor má zvíře k dispozici, ale jak velkou část tohoto prostoru skutečně využije.
Pohyb slepic ve výběhu se navíc výrazně mění během roku. Na první pohled by se mohlo zdát, že slepice budou venkovní prostor využívat pouze během teplých měsíců. Není to však tak jednoznačné. Během jara a léta bývá využívání výběhu zpravidla nejvyšší. Slepice tráví více času venku, přijímají větší množství vegetace a mají k dispozici také širší spektrum bezobratlých živočichů. Současně je v tomto období vyšší aktivita hmyzu. Ani v zimních měsících však nemusí být výběhy zcela opuštěné. Pokud mají slepice k dispozici vhodné úkryty a nejsou vystaveny extrémním povětrnostním podmínkám, využívají venkovní prostor i během chladnější části roku. Významnou roli zde opět hraje struktura prostředí a pocit bezpečí.
Ing. Lucie Glancová, Ing. Karel Novák, PhD., Statek na opuce, Foto Lucie Glancová
Podrobněji v NCH 7/2026.*

Rotační pastva slepic s vyšší vegetací


