Meziplodiny jako zdroj píce

Meziplodiny mohou být efektivním zdrojem kvalitního objemného krmiva pro hospodářská zvířata. Ovšem za předpokladu, že jsou porosty správně založeny, obhospodařovány a sklizeny, aby bylo dosaženo optimálního vlivu na prospívání zvířat a kvalitu půd. Než se zemědělci rozhodnou pro konkrétní druh meziplodiny, měli by mít jasno v tom, co od ní očekávají.

Ačkoliv se pro produkci krmiva nemusí sestavovat komplikovaná vícedruhová směs meziplodin, určitá rozmanitost je vhodná. Doporučena je směs trav (např. jílek (Lolium perenne), ozimé žito (Secale cereale), proso (Panicum sp.), čirok sudánský (Sorghum bicolor × S. drummondii), ozimé tritikále (x Triticosecale), jarní oves (Avena sativa), jarní a ozimý ječmen (Hordeum vulgare), teff – milička habešská (Eragrostis tef), ozimá pšenice (Triticum aestivum)), luskovin (např. jetel (Trifolium), chřestnatec sítinovitý (Crotalaria juncea), vikev huňatá (Vicia villosa) a hrách (Pisum sp.)) a omezené množství brukvovitých rostlin (např. ředkev setá (Raphanus sativus), vodnice (Brassica rapa) nebo řepka (Brassica napus)).

Ozimé obilniny

Pro produkci podzimní a jarní píce se ozimé obilniny hodí z více důvodů – jednak produkují hodně biomasy, jednak snižují celkovou energii krmné dávky, což pomáhá předcházet ztloustnutí jalovic a suchostojných krav. Při včasném výsevu mohou být porosty na podzim několikrát přepaseny a případně ještě jednou na jaře. Ozimé žito na podzim rychle roste a na jaře se rychle zotavuje. Ozimé tritikale je nejlepší pro pastvu, protože jeho silné stonky ztěžují sušení na seno i silážování. Ozimý ječmen je nejnáchylnější k zimnímu poškození, avšak má vynikající hodnotu pro výrobu siláže, která může dosahovat 90–95 % nutriční hodnoty kukuřičné siláže. Jarní oves je další dobrou možností pro pěstování pícnin, protože k nárůstu odpovídajícího množství biomasy obvykle potřebuje 70–75 dní a tím pádem jej lze sklízet tak brzy, aby se daly vysít (či vysadit) další plodiny.

Luskoviny

Některé druhy jetelů či vojtěšku je nejlepší vysévat společně s travami či obilninami jako tzv. luskovino-travní/obilné směsky, aby se snížilo riziko nadmutí zvířat po konzumaci většího množství čerstvé píce. Ale ani při použití takové směsi není vhodné vyhánět hladová zvířata na mladý, případně navíc vlhký pastevní porost. Jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) je levný a nevyžaduje příliš velký výsevek, ale může způsobovat nadýmání. Jetel egyptský (Trifolium alexandrinum) podle vědců nezpůsobuje nadýmání, má vysokou nutriční hodnotu, lépe snáší slanější půdy než vojtěška (Medicago sativa) nebo jetel luční (Trifolium pratense) a dobře snáší vlhkou půdu. Nevýhodou je, že jetel egyptský nepřezimuje při teplotách nižších než -12 °C, takže je vhodnější pro jarní výsev a podzimní využití.

Čiroky a prosa

Jednoleté pícniny, které se vysévají v průběhu léta, například po sklizni ozimé pšenice, využívají tepla a suchého počasí, když jsou chladnomilné trávy v dormantním stavu. Patří k nim třeba čiroky či prosa. Všechny druhy dovedou vytvořit dostatek krmné biomasy, ale u čiroků je třeba pamatovat na obsah dhurrinu, který se může rozkládat na vysoce toxický kyanovodík. Proto by se čirok nikdy neměl spásat či zkrmovat mladý (dokud nedosáhne výšky nejméně 45 cm) či po jakémkoliv stresu (např. suchém či mrazivém období). Aplikace dusíku je sice důležitá pro maximalizaci výnosu čirokové píce, ale zvýšené hladiny dusíku z organických či průmyslových hnojiv obvykle zvyšují riziko vzniku kyanovodíku nebo nadbytku dusičnanů. Výhodou je, že většina dhurrinu se během konzervace ztrácí, takže seno a siláž jsou jen zřídka toxické.

Tipy pro management

Existuje několik specifických aspektů hospodaření s meziplodinami, zejména pokud je cílem zvýšit produkci biomasy, která bude využívána jako objemné krmivo. V první řadě se doporučuje zvýšení výsevku, ať už se jedná o drobnozrnné obiloviny, luskoviny či brukvovité rostliny. Vyšší výsevek vede k hustšímu porostu, čímž se nejen potlačují plevele, ale většina druhů má tendenci při hustším výsevu produkovat více listů než stonků. Zvýšené množství organických zbytků může poskytnout vhodný prostor pro škůdce, jako jsou hraboši nebo slimáci. Pokud se hraboši stanou problémem, je vhodné ukončit pěstování meziplodin s vysokým podílem organických zbytků tři až čtyři týdny před výsevem tržní plodiny. Také je vhodné na jaře a pozdě na podzim udržovat okolí polí, silnic a vodních toků sečením tak, aby se vytvořily nepříznivé podmínky pro hraboše. Změny v osevním postupu zase narušují životní cyklus slimáků a mnoha dalších škůdců.

Spolupráce je nutná

 V první řadě jde o organizaci celého systému, kdy je třeba spolupráce chovatelů s farmami specializovanými na rostlinnou výrobu. Ch chovatel získá navíc krmivo pro své ovce nebo skot, ale je s tím také spojena spousta lidské práce. t. Čas ukáže, jestli a do jaké míry se využití meziplodin – ať už k produkci konzervovaných objemných krmiv, nebo k pastvě – rozšíří.

Ing. Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v NCH 7/2026.*