Faktory limitující příjem krmiva prasat

Anorexii, která v lékařské terminologii znamená odmítání potravy, a inapetenci, což je termín pro dočasnou ztrátu chuti, ovlivňují faktory prostředí, zdravotní stav zvířat a stres. Z nutričních faktorů to mohou být antinutriční látky (například taniny a glukosinoláty), dále žluknutí tuků či dysbalance živin. Ale také mikrobiální kontaminace krmiva, kdy nežádoucí mikroorganismy nejen že brzdí příjem, ale navíc spotřebovávají živiny, které pak zvířatům chybí.

Na konferenci nazvané Moderní trendy ve výživě prasat, kterou ve Stříteži u Jihlavy zorganizovala společnost Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., hovořil o hygieně krmiv ve vztahu k příjmu krmiva Ing. Kamil Novotný.  

„Po vzoru našich kolegů v Nizozemsku děláme laboratorní rozbory na plísně, enterobakterie a kvasinky. Plísně jsou již historicky zvládnuté. Jinak to ale vypadá u analýz na enterobakterie, kde je kontaminováno asi 30 % surovin s rozpětím výsledků od 2500 do 1 200 000 enterobakterií v gramu krmiva, přičemž únosný je počet do sto tisíc CFU. Enterobakterie nestačí jen zabít, je potřeba vyhnout se i negativnímu dopadu produkovaných endogenních toxinů na zdraví a imunitu zvířat. Toho lze docílit antibiotiky, tepelnou úpravou směsi, či ošetřením krmných surovin produkty na bázi organických kyselin. Na druhou stranu je ale třeba také říci, že enterobakterie jsou nedílnou součástí střevní mikroflóry zvířat i lidí, nalézají se vodě, v půdě, na ovoci, v zelenině, v krmivu a měli bychom se s nimi naučit žít,” vyjmenoval Ing. Novotný.

Kvasinky představují problém v tekutém krmení

Dalším ukazatelem hygieny krmiv jsou kvasinky, které představují problém zejména v tekutém krmení. Jejich nadlimitní hodnoty jsou nežádoucí, protože mimo jiné snižují nutriční hodnotu krmiva a zhoršují jeho chuť a vůni, což se odrazí ve snížené žravosti zvířat, potažmo v nižším přírůstku. 

„Prostým snížením pH se jich ale nezbavíte, protože životní zóna kvasinek je při pH od 1,5 do 9. Účinnou pomoc nabízejí organické kyseliny s krátkým řetězcem, které v buňce kvasinky disociují. Benefitem konzervace by-produktů organickými kyselinami je snížení pH krmiva, ochrana živin v krmivu a prodloužení jeho životnosti a zlepšení užitkovosti zvířat. Limitní hodnoty kvasinek obsažených v by-produktech jsou do sto tisíc kvasinek v gramu by-produktu, u tekutého krmení to může být až desetkrát více, respektive do miliónu kvasinek v gramu krmiva. Zjistilo se, že ke kontaminaci kvasinkami v našich chovech je velmi náchylná zejména syrovátka. Negativem pomnožených kvasinek v zažívacím traktu je, že potlačují mléčné bakterie a podporují tvorbu CO₂. Právě kvůli tvorbě plynu v zadní části zažívacího traktu dochází k torzím střeva, což při současném blokování jeho zásobení krví vytváří ideální podmínky pro pomnožení klostridií ve střevě, které tak následně způsobují zdravotní komplikace zvířat. V případě tekutého krmení kombinovaného se syrovátkou jde často o výskyt hemoragického syndromu, což je onemocnění s velmi rychlým průběhem, v řádech několika hodin,“ varoval v závěru svého vystoupení Ing. Novotný.

Plísně jsou nebezpečné svým synergickým efektem

Uvádí se, že toxické metabolity plísní se tvoří na rostlinách během vegetace a při skladování. Dnes je známo na sedm set mykotoxinů, přičemž u některých je prokázaná toxicita nejen u zvířat, ale i u člověka a jsou nebezpečné svým synergickým efektem.

„S ohledem na podmínky pro růst plísní se u nás zabýváme třemi skupinami mykotoxinů, konkrétně se jedná o deoxynivalenol (DON), zearalenon (ZEA) a T-2 toxin. Jestliže dříve se hovořilo o vyvazovačích, že mají 80, 90% účinnost, dnes víme, že to není pravda. Aktuálně se používají kombinované vyvazovače, alespoň třísložkové. Například naše produkty obsahují kromě jílů také separované beta-glukany a dále biopolymery glukózy pro posílení funkce střevní bariéry a imunitního systému. Takže na závěr můžeme konstatovat, že rizika spojená se sníženým příjmem krmiva se při zavedených preventivních opatřeních dají zvládat,“ dodal na závěr reprezentant mezinárodní společnosti se sídlem v Horních Počernicích. 

Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov.*