
Starterová výživa je založena na omezeném podávání mléka, resp. mléčného nápoje, což stimuluje telata k příjmu starteru. Záměrem této strategie je podpořit u telat rozvoj předžaludků a jejich osídlení žádoucí mikroflórou pro optimální trávení pevných krmiv.
Starterová směs pro telata obsahuje sacharidy (drcený ječmen, kukuřici, oves nebo pšenici) které jsou zdrojem energie. Fermentací škrobu vznikají mastné kyseliny (kyselina máselná), které podporují růst a rozvoj bachorových papil a střevních klků. Dále bílkoviny obsažených v sójovém, resp. řepkovém extrahovaném šrotu, které se podílejí na tvorbě růstu svalů a tkání, vlákninu v podobě vojtěškových úsušků, pšeničných otrub nebo melasových řepných řízků, jež přispívají ke správné peristaltice v předžaludcích, minerální látky (makroprvky: vápník, fosfor, sodík, hořčík a mikroprvky: železo, zinek, měď, mangan, selen) a vitamíny (A, E, D, B-komplex), které jsou důležité pro vývoj kostí, na podporu metabolismu a trávení, přímo ovlivňují aktivitu imunitních buněk a správné fungování imunitního systému telat. Obsahuje také aditiva, která zahrnují probiotika na ochranu střevní sliznice a navozují přirozenou prevenci onemocnění prostřednictvím stabilizace střevního mikrobiomu a stimulace imunitního systému. Součástí receptury starteru je i melasa, která zvýrazňuje sladkou chuť a působí jako pojivo zachycující jemný prach, stejně jako aromatické látky a zchutňovadla (látky imitující mateřské mléko: vanilkové či mléčné aroma a látky přírodního původu: bylinné extrakty a silice), které slouží především k podpoře raného příjmu krmiva.
Na trhu je několik typů starterů. Nejčastěji se telatům předkládají strukturované startery s obsahem celých nebo mačkaných zrn obilovin (např. kukuřice, oves), kukuřičných lupínků a granulovaných proteinových složek. Dále jsou k dispozici granulované startery, kde jsou všechny složky jemně semleté, homogenně promíchané a slisované do granulí.

Analýzou dynamiky spotřeby starteru u telat v období mléčné výživy, včetně faktorů, které ji ovlivňují se zabývali Ing. Gabriela Malá, Ph.D. (Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha – Uhříněves) a doc. MVDr. Pavel Novák, CSc. (specialista na zoohygienu, welfare a biosekuritu).
Pětileté sledování se uskutečnilo v jednom chovu u 261 holštýnských telat ustájených individuálně (67 telat) a v páru (194 telat) v období mléčné výživy.
Všechna telata byla umístěna bezprostředně po porodu do přístřešku do individuálních stlaných kotců s výběhy z kovových sítí, oddělených mezerou. Telata byla na základě své hmotnosti a věku sloučena do páru ve věku 7 – 14 dní ( 40 telat), 15 – 21 dní (52 telat), 11 – 28 dní (34 telat) a starších 28 dní (68 telat). Telata zůstávala vždy v původních kotcích, kde jednotlivá lože byla oddělena středovou zábranou. Naproti tomu u výběhů obou kotců došlo odstraněním středových zábran k jejich propojení.
Ke krmení telata dostávala dávku 6 l mléka/den z kbelíků a ad-libitní množství starteru a byla napájena vodou ad-libitum. Ve věku 60 dnů byla telata odstavena.
Spotřeba starteru byla zjišťována jedenkrát denně. Získaná data byla vyhodnocena s využitím ANOVY a Schéffeho testu v programovém balíčku TIBCO Statistika.

Autoři dospěli k závěru, že telata by měla mít přístup ke starteru již od 2 až 3 dne věku. Starter by se měl předkládat telatům minimálně dvakrát denně, a to vždy čerstvý, do řádně umytých a suchých věder nebo krmných žlabů, dostatečně chráněný před kontaminací nebo znehodnocením deštěm nebo sněhem. Množství podávaného starteru se řídí vždy věkem telete. Telata preferují starter s hrubou texturou. Starter pro telata musí být vždy chutný.
V průběhu odchovu je nutné zajistit neomezený přístup telat k pitné vodě.
Tele lze bez problémů odstavit, jestliže po dobu několika po sobě následujících dnů přijímá optimálně o tři kilogramy starteru.
Více se dočtete v článku Ing. Gabriely Malé, Ph.D., který vychází v červencovém čísle časopisu Náš chov.