Autochtonní plemena v podmínkách stále teplejšího klimatu

Vzhledem k tomu, že klimatické změny mění podmínky chovu hospodářských zvířat, stávají se zřejmé limity spoléhání se výhradně na vysoce výnosná komerční plemena drůbeže. Proč mohou místní přizpůsobená autochtonní plemena disponovat vlastnostmi zásadními pro budoucí odolnost a co to znamená v kontextu globálního oteplování.

V rámci programu na ochranu původních plemen, který provozuje Instituto Nacional de Investigación y Tecnología Agraria y Alimentaria, je zařazeno 10 původních plemen drůbeže. 

Klimatická změna hrozí

Klimatická změna představuje jednu z nejvýznamnějších hrozeb pro globální potravinovou bezpečnost, neboť se vyznačuje extrémními teplotami, dlouhodobými suchy, nepředvídatelnými srážkami a výskytem chorob a parazitů, což vše snižuje schopnost zemědělských ekosystémů produkovat dostatečné množství bezpečných a výživných potravin.

Vliv na produkci

Živočišná výroba a výroba krmiv přispívají ke globálnímu oteplování prostřednictvím zvýšeného využívání zemědělské půdy, sladké vody a energetických zdrojů, jakož i emisí skleníkových plynů a odpadu. Na druhou stranu je živočišná výroba klíčovou součástí globálního potravinového systému, který je obzvláště citlivý na klimatické stresory, které snižují produktivitu zvířat, mění dostupnost krmiv a zvyšují náchylnost k chorobám. Změnu klimatu lze zmírnit přechodem na udržitelné potravinové systémy.

Genetická diverzifikace

V posledních desetiletích byla rostoucí poptávka po živočišných produktech uspokojována  prostřednictvím velkých, intenzivních chovů využívajících vysoce výnosná plemena s nejlepší genetikou, vybraná s ohledem na maximální produktivitu. Taková úroveň živočišné výroby je podporována vysoce kvalitními, často dováženými krmivy nebo surovinami.

Ztráta rozmanitosti

Globalizace vysoce výnosných genetických linií však vede ke ztrátě genetické rozmanitosti. Rozmanitost genetických zdrojů pro výživu a zemědělství naopak hraje klíčovou roli v zajišťování potravinové bezpečnosti, zejména proto, že autochtonní plemena chovaná v místním prostředí mohou nést geny nezbytné pro přizpůsobení se podmínkám prostředí. Hodnocení místních genetických zdrojů je proto nezbytné pro zajištění úspěšné živočišné výroby v budoucnosti.

Původní plemena drůbeže

U drůbeže způsobuje teplotní stres vyvolaný změnou klimatu zpomalení růstu, snížení reprodukce, pokles produkce vajec a kvality masa a zvýšení úmrtnosti. Například v roce 2022 přišel španělský chovatel  produktivních nosnic na severu Španělska „během několika hodin“ o 5000 nosnic v důsledku teplotního stresu v červenci, kdy teploty dosáhly více než 42 °C, což znamenalo ekonomickou ztrátu ve výši přibližně 25 000 eur. Stejně jako v jiných zemích je i mnoho španělských autochtonních plemen drůbeže ohroženo vyhynutím. Od roku 1975 spravuje Instituto Nacional de Investigación y Tecnología Agrariay Alimentaria (INIA-CSIC) živou sbírku španělských plemen drůbeže.

V současné době je do programu ochrany zařazeno 10 plemen

Castellana Negra

Černě opeřená Castellana Negra byla pravděpodobně dovezena na španělský poloostrov během maurské okupace (8.–15. století) a je známá svou vysokou produkcí bílých vajec; toto plemeno se v současnosti vyskytuje po celém poloostrově.

Cara Blanca

Okrasné plemeno má podobnou snášku a je černé má se za to, že vzniklo z plemene Castellana Negra selekcí na nadměrně vyvinuté bílé ušní lalůčky, které dorůstají tak, že zakrývají obličej.

Andaluza Azul

Jihoandaluské plemeno je okrasné plemeno se střední snáškou vajec, je bílé s šedým a černým opeřením s neúplnou dominancí.

Andaluza Franciscana

Je černě pruhované plemeno s vysokou produkcí bílých vajec.

Vasca Barrada

Plemeno pochází z Baskicka a má hnědé pruhování a střední produkcí malých hnědých vajec.

Andaluza Perdiz

Plemeno se střední produkcí velkých bílých vajec a s opeření podobným divoké slepice.

Villafranquina Roja

Plemeno pochází z Katalánska  a vyznačuje se nízkou snáškou velkých hnědých vajec.

Prat Leonada / Prat Blanca

Katalánská červená Prat Leonada s nízkou produkcí, tak bílá Prat Blanca s vysokou produkcí snášejí podlouhlá vejce krémové barvy.

Pardo de León

Pochází z oblasti León a jedná se o okrasné plemeno s nízkou produkcí vajec a malými vejci světle krémové barvy, jeho peří se používá k výrobě rybářských mušek.

Odolnost vůči teplu vs. produktivita

Vzhledem k tomu, že udržitelnost produkčních systémů v kontextu klimatických změn vyžaduje nové chovatelské přístupy a cíle genetické selekce zaměřené na zlepšení tolerance vůči teplu, výzkum zdůrazňuje význam odolnosti vůči tepelnému stresu u autochtonních plemen. Jelikož se u těchto plemen neprovádí selekce a jejich produkce je nižší než u komerčních linií, může křížení komerčních linií s místními plemeny spojit výhodné alely produkce s lepší odolností vůči teplu.

Cirkulární systémy chovu drůbeže

Udržitelnost produkce drůbeže lze dále zlepšit zavedením principů cirkulárního zemědělství, snížením závislosti na dovážených krmivech a jejich nahrazením tradičními bílkovinnými plodinami, včetně hrachu  a bobu, lupiny, cizrny apod.

Jak zachránit autochtonních plemena

Iniciativy, jako je španělská značka „100% autochtonní plemeno“, kterou intenzivně propaguje španělské ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy, nebo značky „Circular Agriculture“ určené k  produktům vyráběných zemědělskými postupy, které uzavírají živinové cykly, minimalizují odpad a regenerují přírodní systémy, mohou dále přispět k podpoře a zachování autochtonních plemen tržní diferenciací jejich produktů. Udržitelnost produkčních systémů vyžaduje, aby se do hodnocení  inovatcí zapojily zainteresované strany, včetně vlád, producentů, dodavatelů a spotřebitelů.

Poultry World