Příkrm selat od narození do odstavu

Z hlediska přirozeného vývoje se upřednostňuje odchov selat vlastní matkou, ale stále častěji je produkce mléka prasnicí limitujícím faktorem. Za pomyslnou hranici počtu selat ve vrhu, který je prasnice bez obtíží schopna uživit (ať už z hlediska produkce mléka či počtu struků), je 14 selat. Na jeden kilogram přírůstku vrhu je potřeba vyprodukovat přibližně čtyři kilogramy mléka. Proto je vhodné přikrmovat selata mléčnou náhražkou.

U vysoce užitkových genotypů prasnic, které byly šlechtěny a selektovány na velikost vrhu, se často rodí více selat, než mohou uživit. To se následně projevuje nižší hmotností selat při odstavu a jejich vyššími ztrátami. Proto je vhodné selata v době kojení přikrmovat. V chovatelské praxi se využívají dva základní způsoby. Základ reprezentuje model, který vychází z toho, že prasnice má dostatek mléka a selatům se od sedmého dne věku podává prestarterová směs, která zajistí optimální rozvoj mikroflóry v trávicím traktu, potažmo správnou funkčnost střev ještě před odstavem. Pro vrhy s velkým počtem selat, se slabými selaty, či u vrhů pranic, které nejsou v odpovídající kondici se pak využívá druhý způsob založený na zkrmování mléčných náhražek.

Zásady pro příkrm prestary

Pro maximalizaci příjmu a účinnosti prestarterové směsi pro selata je důležité dodržovat následující pokyny:

• Načasování: S podáváním příkrmu je nejvhodnější začít od 7 až 10 dní věku selat, některé studie doporučují ještě dříve;
• Umístění: Krmivo umístit na mělký, těžký plastový nebo kovový podnos nebo misku blízko selat, ale ne přímo pod tepelné lampy ani do prostoru kaliště, a vždy mimo dosah prasnice. K místu příkrmu musí mít přístup všechna selata, proto není vhodné umístit misku s příkrmem do rohu kotce. Vhodná jsou i kruhová krmítka. Využít lze i krmítka s herními prvky. Jedná se o standardní krmítko s připevněnými doplňky, jako jsou kousky provazu nebo pytloviny. Tento typ krmítka může vyvolat pozitivní souvislost mezi vůní pevného krmiva a hrou s předměty;
• Malé dávky a vždy čerstvé: Zejména zpočátku je vhodné nabízet selatům velmi malá množství krmiva. Misky je nutné denně čistit a nespotřebované nebo znečištěné krmivo vyměňovat za čerstvé;
• Kvalita krmiva: Používat vysoce chutná, na živiny bohatá krmiva speciálně vyvinutá pro optimální vývoj selat. Krmivo se musí skladovat na chladném místě a načaté pytle je třeba vždy uzavřít, aby krmivo nepřijímalo pachy z porodny nebo se nekazil;

Do odstavu ve věku 26 až 28 dnů by jedno sele mělo v průměru celkově přijmout 400 až 600 gramů krmiva. Nezbytností je zajistit adlibitní příjem vody!

Příkrm mléčnými náhražkami

Mléčné náhražky mají jako základ mléčný komponent (sušená sladká syrovátka) a sójový protein, dále bývají doplněny o sušené podmáslí, sušené odtučněné mléko, rostlinný palmový či kokosový tuk, krmné kvasnice, premix vitamínů a mikroprvků a kultury podporující střevní mikrobiom. Tyto náhražky obsahují přibližně 20 až 30 % dusíkatých látek, 13 až 16 % tuku a nízký obsah vlákniny (0,5 až 3 %), obsah lyzinu je zhruba na úrovni od 15 do 25 g/kg.

Je třeba mít na paměti, že zařazení mléčné náhražky může vést k překrmování silných selat. S mléčným příkrmem by se mělo začít co nejdříve, ale vždy až když se selata sama napijí mleziva.

Používání mléčných náhražek nepřináší benefity jen pro selata, ale také pro prasnici. Použití náhrady mléka může zlepšit reprodukci snížením negativní energetické bilance prasnic během laktace. Výživa kojících prasnic často nepokrývá obrovský výdej živin na tvorbu mléka, zejména u superplodných hybridních linií s velkými vrhy. Udržení odpovídající rezervy tělesných tkání po celou dobu života prasnice je považované za důležité pro maximální produktivitu prasnic. Je známo, že prasnice mobilizují během laktace více než 12 % tělesných bílkovin, což je následně důležité pro ovariální funkci. Příliš velký úbytek hmotnosti prodlužuje interval od odstavu do první říje a zhoršuje zabřeznutí v dalším cyklu. Nedostatečné tělesné zásoby negativně ovlivňují nejenom reprodukční procesy, ale také snižují intenzitu růstu selat ve vrhu.

Více se dočtete v článku Ing. Evy Weisbauerové, Ph.D., (VÚŽV, v. v. i., Praha – Uhříněves), který najdete v zářijovém čísle časopisu Krmivářství.