Nutriční řešení stresu u selat v období odstavu

Čerstvě odstavená selata čelí současně s psychosociálním, fyzickým a nutričním stresorům v době, kdy jejich imunitní systém není ještě plně vyvinut. Odstav je náročnou a stresující událostí, která vede k velkým změnám v gastrointestinálním traktu selat, což má za následek narušení střevní mikroflóry, fyziologických a imunitních funkcí s následným snížením příjmu krmiva, výskytem průjmů po odstavu a zpomalením růstu. Zařazení různých typů krmných složek zmírňuje negativní účinky stresu.

Vybrané krmné složky mají vliv na negativní účinky stresu selat z odstavu.

Stres z odstavu

Zdraví buněk slizničního epitelu hraje klíčovou roli v růstu a vývoji selat, kdy jako první reagují na mikroorganismy (MO) ve střevě. Odstavená selata proto vyžadují dostatečný přísun kvalitních živin a vhodné chovatelské a zootechnické postupy, které se zaměřují především na podporu rychlého příjmu krmiva při současném snížení úmrtnosti a nemocnosti. K překonání problémů spojených s tímto obdobím se proto uplatňují strategie před i po odstavení.

Nutriční intervence

Nutriční intervence by neměly být hodnoceny pouze podle typu aditiv (probiotika, prebiotika, organické kyseliny aj.). Užitečnější je tyto strategie klasifikovat podle hlavního místa účinku a cílené funkční poruchy. Nutriční strategie zaměřené na střevní mikrobiotu tak lze obecně rozdělit do čtyř propojených úrovní. První úrovní je modifikace MO společenstva (zejména probiotika), která má za cíl doplnit prospěšné bakterie, omezit rozvoj patogenů a obnovit narušenou MO rovnováhu. Druhou úrovní je modulace metabolického mikroprostředí (prebiotika, organické kyseliny aj.), které zlepšují především dostupnost substrátu ve střevním lumen, složení MO metabolitů a charakter MO fermentace. Třetí úrovní je podpora střevní bariéry a imunitních funkcí (např. funkční aminokyseliny), které se vztahují především k obnově střevního epitelu, sekreci hlenu, antioxidační ochraně a regulaci zánětů.

Probiotika

Probiotika se široce uplatňují jako preferovaná náhrada ATB u odstavených selat. Značnou pozornost si získaly laktobacily, bifidobakterie, bacily a Clostridium butyricum. Jejich mechanismy účinku zahrnují především kompetitivní vyloučení patogenů, produkci antimikrobiálních metabolitů, uvolňování sIgA (sekreční imunoglobulin A), potlačení zánětlivých reakcí a ^optimalizaci MO složení, čímž se zlepšuje funkce střevní bariéry a snižuje se riziko poškození střev po odstavu.

Prebiotika

Prebiotika představují substráty, které jsou selektivně využívány prospěšnými bakteriemi ve střevě s přínosem hostiteli. Mezi tradiční prebiotika patří b-glukany, nestravitelné oligosacharidy (NDO), inulin, pektin a rezistentní škrob. Prebiotika mohou selektivně podporovat množení protektivních bakterií (laktobacily, bifidobakterie), potlačovat šíření potenciálních patogenů (Escherichia coli, Shigella) a zvyšovat hladiny acetátu, propionátu a butyrátu. Tyto účinky společně přispívají ke zlepšení střevní mikroekologie, funkce střevní bariéry a imunitní homeostázy sliznice selat. β-glukany jsou součástí buněčných stěn kvasinek, řas, bakterií, hub a obilovin, jako je ječmen a oves.

Polynenasycené mastné kyseliny

Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) se v krmných dávkách odstavených selat běžně využívají jako zdroj energie, ale mohou hrát také důležitou roli jako imunomodulátory. Účinky na imunitní systém se liší v závislosti na jejich charakteru. PUFA n-6 a jejich oxidované deriváty (oxylipiny), jsou tedy spojovány převážně s prozánětlivými účinky, zatímco n-3 PUFA a od nich odvozené oxylipiny mají slabší prozánětlivou nebo naopak protizánětlivou funkci a mohou podpořit útlum a odeznění zánětu.

Funkční aminokyseliny

Aminokyseliny (AA) nejsou pouze substráty pro syntézu bílkovin, ale také důležité funkční nutriční faktory, které regulují střevní bariéru, syntézu hlenu, antioxidační obranu a imunitní reakci sliznic. Glutamin, arginin, threonin, methionin, cystein a tryptofan mohou nepřímo snižovat riziko šíření patogenů tím, že podporují obnovu bariéry, regulují MO složení a mění MO metabolické prostředí.

Sušená plazma

Sprejově sušená plazma (SDP) je bezpečná a funkční proteinová složka, která podporuje udržitelný růst a zmírňuje zdravotní potíže při stresu z odstavu. SDP je bohatá na bioaktivní peptidy, růstové faktory, cytokiny, Ig (zejména IgG), aminokyseliny, vitaminy a minerály (vitamin B₁₂, vápník, fosfor, sodík, chlorid, draslík a hořčík), přičemž všechny tyto látky si po zpracování zachovávají svou biologickou. SDP se tradičně běžně přidává do prestartérových krmiv pro selata s cílem podpořit růst a zdraví zvířat v období stresu. Funkční složky SDP v krmivu posilují integritu střevní bariéry a regulují imunitní systém, čímž zmírňují negativní účinky zánětu a stresu.

Mlezivo

Mateřské nutriční intervence rozšiřují výživová opatření z období odstavu do prenatální a časné postnatální fáze. Prasnice se mohou podílet na formování rané střevní mikrobioty, vývoji bariéry a zrání slizniční imunity selat prostřednictvím MO vertikálního přenosu během porodu a prostřednictvím bioaktivních složek mleziva a mléka, včetně MO, Ig, oligosacharidů a jejich metabolitů. Ovlivňuje zrání GIT, přípravu imunitního systému a vývoj prospěšné mikrobioty.

Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno

Podrobněji v Krmivářství 5/2026.*