Menu
e-shop
U spotřebitelů je drůbeží maso stále oblíbenější a jeho zvyšující se spotřeba na osobu se aktuálně pohybuje na úrovni převyšující jednatřicet kilogramů na osobu za rok. Důvodem této skutečnosti je jednak cenová dostupnost drůbežího masa, jednak příznivé nutriční a dietetické vlastnosti kuřecího, které lze v kuchyni snadno a rychle upravovat.
Podle údajů ze Státní veterinární správy za rok 2025 bylo na schválených drůbežích porážkách v tuzemsku poraženo celkem 124 miliony kusů drůbeže. Z tohoto objemu s počtem 119,1 milionu kusů dominovala brojlerová kuřata, následovaná kachnami se 3,3 milionu kusů, slepicemi a kohouty s 1,8 milionu. kusů a krůtami, kterých bylo poraženo 196 tisíc kusů.
Produkce drůbežího masa v Česku dlouhodobě se pohybuje na úrovni mezi 260 až 280 tis. t ročně. V roce 2025 došlo v meziročním srovnání ke zvýšení produkce o 4,8 %.
Znepokojující je snižující míra soběstačnosti ve výrobě drůbežího masa, která se pohybuje na úrovni okolo 63 %. Česká republika není schopná pokrýt rostoucí domácí spotřebu drůbežího masa bez dovozu z ostatních států. Od roku 2021 klesla míra soběstačnosti přibližně o 6 %. Mezi největší dovozce drůbežího masa do České republiky patří vedle sousedního Polska a Maďarska také Ukrajina. Trendem posledních roků je ovšem trvalý nárůst exportu živé vykrmené jatečné drůbeže do okolních zemí. A to především do Polska, kam se v roce 2024 dovezlo 8,5 milionu kusů drůbeže, ale loni to už bylo 14,8 milionu kusů. Kromě zvýšené poptávky na trhu lze spatřovat důvody trvale rostoucího vývozu od českých zpracovatelů zejména v nízkých cenách a schopnosti dodávat jatečnou drůbež v porážkové hmotnosti od 2,5 kg a více. Právě tato hmotnost neodpovídá požadavkům tuzemského maloobchodu na standardizované hmotnostní kategorie.
V rámci probíhajících jednání na Ministerstvu zemědělství panuje mezi výkrmci i zpracovateli shoda, že pro budoucnost sektoru budou klíčové investice do modernizace chovů a jatek, ale také stabilní dotační nástroje a předvídatelné regulatorní prostředí. Ministerstvo zemědělství proto podporuje zacílení národních i evropských programů na rozšiřování a modernizaci výkrmových kapacit, posilování zpracovatelských provozů v ČR, zvyšování biologické bezpečnosti a welfare zvířat a zkracování dodavatelských řetězců.
Více se dočtete v říjnovém čísle časopisu Náš chov.*
