
Již za tři měsíce začne pro české producenty skořápkových vajec platit zákaz klecových chovů, přestože celoevropská pravidla jsou zatím v nedohlednu. Podle představitelů Českomoravské drůbežářské unie, o. s., se národní regulace negativně promítne do ceny vajec a míry soběstačnosti v této komoditě, stejně jako ve zhoršení konkurenceschopnosti na evropském trhu. O aktuální situaci v sektoru chovu drůbeže jsme hovořili s místopředsedou Českomoravské drůbežářské unie, o.s., pro nosnou drůbež Ing. Zdeňkem Mlázovským.

U vajec je aktuálně vyšší cena zapříčiněna nedostatkem této komodity v Evropské unii. Ptačí chřipka, Newcastleská choroba, tlak ekologických sdružení a ochranářů – to vše zvyšuje náklady, jež se promítají do ceny vajec. Přes léto sice cena vajec klesla, ale v posledním čtvrtletí se očekává její mírný nárůst. Co se týká ceny drůbežího masa, zaznamenáváme opačný trend než u vajec. A to zejména kvůli dovozu za nesmyslně nízké ceny od našich severních a východních sousedů. Konkurenceschopnost našich chovatelů značně ovlivňuje volný trh v Evropské unii, který nezohledňuje nerovné výrobní a dotační podmínky v jednotlivých členských zemích.

Od prvního ledna 2027 u nás nabyde účinnosti zákon, který zakazuje chov nosnic v obohacených klecích. Přestavba hal a výměna technologií zohledňující welfare je velice ekonomicky náročná, a tak dotační titul, z něhož je možné čerpat prostředky, chovatelé maximálně využívají. Nicméně podpora zdaleka nepokryje náklady. Chovatelům výrazně pomohla vyšší prodejní cena vajec, která přišla právě v době, kdy se začalo s technologickými přestavbami. Dotační titul 20 B, částečně pokrývá náklady na zlepšení životních podmínek chované drůbeže nejen u nosnic, ale také na výkrm kuřat.

Vzhledem k tomu, že v rámci Evropské unie výkrmci již plní legislativou nařízené přísné podmínky, tak z pohledu chovatelů ani odborné veřejnosti není potřeba cokoli měnit. Některé skupiny takzvaných ochránců zvířat sice vynakládají nemalé úsilí až nesmyslně nahradit zavedené standardy, nicméně selský rozum v tomto směru zatím vítězí a nějaké podstatné změny se neočekávají.

Odbyt vajec a drůbežího masa zásadně ovlivňuje cena, za kterou je producent schopen komoditu vyrobit. Největší podíl nákladů vynaloží na krmení, energie a v neposlední řadě na lidskou práci. Producenti mohou ovlivnit výkupní cenu jen částečně, obchodníci se totiž řídí cenou, za jakou jsou schopni dovést tyto komodity ze zahraničí. Ani spotřebitel cenu nijak zásadně neovlivní, protože vejce i maso patří k základním potravinám a ve finále koupí co se mu zrovna nabídne. Prodej uvedených produktů za ceny, které nepokrývají vynaložené náklady bohužel není nijak ojedinělý. Nejenže to naprosto deformuje trh, ale konečného spotřebitele to vyvolává mylný dojem o tom, kolik peněz a úsilí se do finálního produktu vkládá.
Jestliže ve vejcích jsme soběstační ze 78 %, u drůbežího masa dosahujeme úrovně 65 %. U vajec se v příštím roce očekává mírný pokles produkce z důvodu technologické přestavby, pokud se ale ceny vajec udrží minimálně na stávající úrovni, je předpoklad opětovného růstu. U masa je spíše výhled pesimistický z důvodů odlišných výrobních podmínek se státy, které k nám maso dovážejí nejen v rámci Evropské unie, ale i ze třetích zemí. V této komoditě se tak očekává spíše pokles soběstačnosti.
Celý rozhovor najdete v některém z aktuálně připravovaných čísel týdeníku Zemědělec.*