Menu
e-shop
Tepelný stres patří mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňují produktivitu drůbeže a způsobují v chovech značné ekonomické ztráty, které se v nadcházejících letech s rostoucí globální teplotou ještě zvýší. Moderní plemena drůbeže jsou navíc citlivější na vysoké teploty. Tepelný stres má negativní vliv na fyziologickou reakci a produkční schopnost, což se projevuje snížením spotřeby krmiva, přírůstku tělesné hmotnosti, snášky, efektivity krmení, kvality masa a vajec i imunitní odpovědi.
Zahrnují dietární manipulace, jako restrikce a úprava krmiva a energie v krmivu, doplnění krmných aditiv, výživných látek, fytochemikálií, bioaktivních složek a dalších nutraceutik, které by mohly nabídnout příznivé biologické účinky ke zmírnění účinků tepelného stresu Tyto látky mohou působit jako antistresory, modulátory růstu, antioxidanty, protizánětlivé látky, imunomodulátory, modifikátory střev atd. V drůbežářském sektoru se však běžně používá jen několik z těchto strategií.
Omezení krmení během nejteplejších částí dne je v chovu drůbeže běžnou praxí. Příjem krmiva (FI) se snižuje jeho odebráním na určitou dobu (obvykle 8:00–17:00), aby se potlačila metabolická aktivita drůbeže. Restrikcí krmení klesá tělesná teplota, úmrtnost a množství abdominálního tuku u HS brojlerů. Krátkodobé hladovění zvyšuje míru přežití HS brojlerů.To souvisí se snížením produkce metabolického tepla spojené s trávením. Hladovějící drůbež je také schopna udržovat hladinu glukózy v krvi.
Hladovění vede ke ketóze a metabolické acidóze přispívající k udržení pH krve při respirační alkalóze. Omezení FI vede k přeplnění prostor a shlukování v době opětovného krmení, což může mít za následek zvýšenou úmrtnost, byl proto vytvořen duální režim krmení.
U nosnic vedlo podání vlhkého krmiva během HS ke zvýšení příjmu sušiny, hmotnosti vajec a snášky. K zajištění příznivých účinků na růstovou schopnost je také nutné vlhké krmivo dále zpracovávat nebo do něj přidávat doplňkové látky. Jednou z těchto strategií je fermentace krmiva před podáváním, což může posílit stravitelnost živin, aktivitu trávicích enzymů, zvýšit koncentraci organických kyselin, snížit pH ve střevech a zabránit růstu patogenů. Přes příznivé účinky je mezi chovateli tento postup méně běžný, protože existuje riziko růstu plísní v krmivu a vzniku mykotoxikóz.
Cílem peletování je podpořit efektivitu produkce zlepšením spotřeby krmiva, stravitelnosti, růstových parametrů a efektivity krmení. Peletování může vést k částečné denaturaci bílkovin, zvýšení stravitelnosti bílkovin a škrobu díky inaktivaci inhibitorů proteolytických enzymů.
Využití rostlinných extraktů je významnou nutriční strategií k omezení HS u drůbeže díky jejich snadné dostupnosti, účinnosti a četným biologickým účinkům. Používá se několik rostlinných a alternativních aditiv s bioaktivními vlastnostmi. Lykopen patří mezi karotenoidy, nachází se především v rajčatech a má schopnost vychytávat volné radikály a aktivovat antioxidační enzymy.
Resveratrol je přírodní biologicky aktivní polyfenol obsažený v několika rostlinách. Hraje klíčovou roli v regulaci imunitních reakcí a ochraně před HS. Epigalokatechin galát (EGCG) je polyfenol získávaný ze zeleného čaje s výraznými antioxidačními a protizánětlivými účinky. Kurkumin je polyfenol získávaný z kurkumy s potenciálem snižovat oxidativní stres a zánět.
Termoregulační potenciál bylin a rostlinných produktů, včetně zázvoru, kurkumy, pelyňku, pálivé červené papriky, tymiánu, rozmarýnu, dobromyslu, lékořice či skořice, byl u drůbeže rozsáhle zkoumán. Jejich suplementace může zmírňovat negativní účinky HS podporou produkční užitkovosti, zachycování volných radikálů, antioxidační a imunitní obrany, regulací odpovědi na tepelný šok, antimikrobiálními účinky, podporou trávení a střevního zdraví, ovlivněním biochemických a behaviorálních ukazatelů a snížením úmrtnosti.
Při HS hraje betain důležitou úlohu v regulaci osmotické rovnováhy buněk zvýšením schopnosti zadržovat vodu, čímž zabraňuje dehydrataci. Má také protizánětlivé vlastnosti a funkci střev. Během HS zlepšilo podávání betainu v množství 0,05–0,20 % FI, jatečné vlastnosti brojlerů a u nosnic produkční parametry vajec.
Probiotika mohou zmírňovat nepříznivé účinky HS u drůbeže modulací střevní mikrobioty a neuroimunitní odpovědi a snižovat zánětlivé procesy a stresové projevy chování. Zahrnutí probiotik do krmné směsi HS nosnic zlepšilo morfologii střev, imunitu střevní sliznice, zvýšilo absorpci živin a snášku. Prebiotika se také používají ke snížení negativních účinků HS, např. doplnění směsi kořene čekanky, mořských řas a Enterococcus faecium do krmiva HS brojlerů zlepšilo výšku klků ilea, hloubku krypt a jatečnou výtěžnost. an et Siwek 2023).
Suplementace synbiotikem obsahujícím prebiotikum (fruktooligosacharidy), probiotickou směs (Lactobacillus reuteri, Enterococcus faecium, Bifidobacterium animalis a Pediococcus acidilactici), by mohla zmírnit nežádoucí účinky HS regulací stresových reakcí a zlepšením antioxidačního stavu.
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D.
Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno
Podrobněji v NCH 10/2026.*
