Menu
e-shop
Na semináři pro chovatele skotu v Bělčicích, který ve spolupráci s Komorou zemědělských poradců České republiky, z. s., již tradičně pořádá společnost NTG Agri, s. r. o, se hovořilo také o prevenci zdraví mléčné žlázy dojnic. Na osmdesát účastníků semináře se od MVDr. Libora Borkovce mimo jiné také dozvědělo, kde lze ještě hledat rezervy pro zlepšení v péči o zdraví vemene.
Jak přednášející MVDr. Libor Borkovec předeslal, zdraví mléčné žlázy se odvíjí od stavu dojírny, úrovně péče o zvířata a od úrovně zoohygieny, a dále především od nastavení lidí.
„Při identifikaci rizik, která analyzuji v rámci depistáže ke zdravotnímu stavu vemene, sleduji osm základních oblastí. Konkrétně mne zajímají zdravotní záznamy, dále krávy v rozdoji, způsob zaprahování, krávy stojící na sucho, krávy na porodně a samozřejmě dojírna s ohledem na dojicí software a kvalitu mléka (bakteriologie). Vypracuje se analýza, identifikují se rizikové faktory a navrhnou se řešení. Bohužel, často se setkávám s tím, že k vlastní realizaci navrhovaných řešení ani nedojde a skončí u lidí, kterým může chybět i motivace, neochota a podobně,“ zahájil své vystoupení zkušený praktik.
Z přednášky dále vyplynulo, že investice do lidí je stále jedním z určujících faktorů úspěchu produkční farmy.
„Stabilní, kvalifikovaný tým se až z 50 % podílí na úspěchu farmy. Aktuálně je však nedostatek kvalifikovaného personálu. Mohu vás ujistit, že to není problém jen České republiky, což se potvrdilo i na světovém summitu mlékárenského odvětví, kde jasně zaznělo, že nejdůležitějším vstupem do podniku jsou lidé. Například Greg Bethard, Ph.D., což je uznávaný americký odborník na výživu a management skotu, který působí jako spolumajitel a generální ředitel farmy High Plains Ponderosa Dairy v Kansasu v USA, považuje kulturu podniku za konečný stabilizátor. Poznamenává, že pro mnoho zaměstnanců je stálá výplata a respektující pracoviště cennější než stresující prostředí s mírně vyšším platem. Lidé chtějí být vidět, slyšet a chtějí vědět, že se o ně někdo stará. Takový přístup má přímý dopad na hospodářský výsledek. Nižší fluktuace vede k lepším životním podmínkám zvířat a vyšší produkci. Myslím, že v našich provozech se to tak úplně neděje. Když jsem se na podnicích zeptal, kdo školí nově příchozí dojiče, obvykle se mi dostalo odpovědi, že zkušená dojička s argumentem, že to dělá pětadvacet let. Přitom tihle školitelé mohou předávat ty samé „kraviny“, které dělají sami. Důvod? Je to zadarmo! V této souvislosti je důležité věnovat adekvátní čas vzdělávání zaměstnanců, což zvláště platí pro vstupní proškolení! A také zajistit jednotný vzor pracovních postupů, a to ne kvůli lidem, ale především kvůli zvířatům. Také není šťastné, že se na mnoha farmách vyhýbají komplexnímu řešení za účasti všech zainteresovaných, tzn. majitele farmy, zootechnika, spolupracujícího veterinárního lékaře, agronoma, výživáře či externích poradců, snad z obav, aby se mezi sebou nepohádali. Ale bez komunikace se netříbí názory. K posunu vede komunikace, v níž jsou stanoveny nejen cíle, ale zpětně také informace o jejich naplňování,“ vysvětlil dále veterinární poradce v chovech zvířat.
Další část přednášky se týkala zdraví zvířat, a to jak s ohledem na získávání mléka, tak i prevenci respiratorních a průjmových onemocnění telat, která významně ovlivňují budoucí užitkovost a dlouhověkost zvířat.
„Co se týká samotné dojicí techniky, dbejte na to, aby servisní firmy měřily funkčnost dojírny za plného provozu. Z běžně sledovaných parametrů to jsou průměrný průtok mléka, průměrná doba dojení, nádoj za první dvě minuty, doba nízkého průtoku mléka, počet přepnutí na manuální dojení a úroveň nádojů po opakovaném nasazení. Velmi důležitým parametrem je nádoj za dvě minuty, který vypovídá o kvalitě přípravy vemene a zacházení s kravami na dojírně. Při dojení dvakrát za den by to mělo být minimálně 9,5 kg (2krát 8,4 kg), při trojím dojení pak 17,7 kg (3krát 6,6 kg) s tím, že čím budou hodnoty vyšší, tím lépe. Tento údaj si můžete zkontrolovat z výstupních dat dojírny. Bohužel, stále se podceňuje prevence zdraví. Účinnost léčby závisí na včasném odhalení nemocného zvířete, přičemž u respiračních, ale i průjmových onemocnění je separace zvířat nejdůležitějším opatřením. Vzhledem k průběhu počasí v posledních letech bude čím dál nutné chránit zvířata před tepelným stresem. Nejenže negativně ovlivňuje propad produkce, ale také vývoj plodu v posledním trimestru březosti! Ze studií je zřejmé, že telata vystavená tepelnému stresu v děloze se často rodí lehčí, mají potíže s imunitou a vykazují nižší přírůstky po dobu několika měsíců po narození. Vědci také spojili tepelný stres v děloze s menším vývojem mléčných žláz, nižším příjmem krmiva a sníženou celoživotní produkcí mléka. Je proto namístě věnovat ustájení suchostojných krav náležitou pozornost. Také se řešila otázka, zda se krávy mohou adaptovat na tepelný stres. Odpověď zní, že nemohou. U některých zvířat je jen velké toleranční rozmezí, díky němuž si dokážou efektivně udržet energetickou rovnováhu a tím se snáze vyrovnat s tepelným stresem,“ konstatoval v závěru své přednášky MVDr. Borkovec.*
Více se dočtete v listopadovém čísle časopisu Náš chov.
