Menu
e-shop
Cílem studie bylo porovnat kvalitativní parametry mléka u konvenčních a ekologických chovů krav plemen českého strakatého a holštýnského skotu. Výsledky jasně ukazují, že samotný systém hospodaření (ekologický vs. konvenční) není pro výslednou kvalitu mléka rozhodující. Například počet somatických buněk (PSB) nesouvisí s ekologickým režimem, ale odráží především úroveň individuální péče a zoohygieny na konkrétní farmě. Studie rovněž prokázala, že obě plemena reagují na systémy chovu odlišně.
Zatímco méně intenzivní český strakatý skot vykazoval v ekologických podmínkách stabilnější profil mastných kyselin a lepší přizpůsobení, vysokoprodukční holštýnský skot zaznamenal v extenzivnějším pastevním systému výraznější metabolickou zátěž a větší variabilitu složení mléka. Závěrem lze shrnout, že pro kvalitu mléka je klíčová správná kombinace managementu chovu, vyvážené výživy a vhodné volby plemene pro konkrétní podmínky. Genetické založení zvířat a úroveň zoohygieny mají na výsledný produkt často větší vliv než samotná certifikace produkčního systému.
Sledování a sběr dat probíhaly v období od 1. 1. 2025 do 31. 12. 2025. Pro hodnocení byly vybrány čtyři farmy, které reprezentovaly kombinaci dvou odlišných plemen skotu a dvou rozdílných systémů produkce (konvenční a ekologický).
Nachází se ve Středočeském kraji v nadmořské výšce asi 350 m n. m. Na farmě je chováno 330 dojnic ve stáji s volnými boxovými loži podestlanými slámou. Dojí se v rybinové dojírně 2x denně.
Nachází se v kraji Vysočina v nadmořské výšce zhruba 550 m n. m. Na farmě je chováno 120 dojnic ve stáji s volnými boxovými loži podestlanými slámou. Dojí pomocí automatického systému dojení (robot).
Nachází se v kraji Vysočina v nadmořské výšce asi 550 m n. m. Na farmě je chováno 63 dojnic ve stáji s volnými boxovými loži podestlanými separátem v kombinaci se slámou. Dojí se pomocí automatického systému dojení (robot).
Nachází se v kraji Vysočina v nadmořské výšce asi 250 m n. m. Na farmě je chováno 430 dojnic ve stáji s volnými boxovými loži podestlanými separátem. Dojí se v rybinové dojírně 3x denně.
Výživa a krmení byla podávána ve všech chovech formou směsné krmné dávky (TMR). V ekologických chovech pak byly využívány krmiva z ekologické produkce dle legislativy a částečně pastva.
Základním zdrojem informací byly oficiální výsledky z pravidelné kontroly užitkovosti (KU) ze stránek Českomoravské společnosti chovatelů, a. s. (ČMSCH) (přístup k datům z KU). Z hodnocených záznamů byly hodnoceny následující parametry: PSB (tis./ml); obsah močoviny (mg/100 ml); obsah kyseliny citrónové (%); obsah volných mastných kyselin (VMK; mmol/100 g tuku), obsah nasycených mastných kyselin (SFA; g/100 g), obsah mononenasycených mastných kyselin (MUFA; g/100 g), obsah polynenasycených mastných kyselin (PUFA; g/100 g); celkový obsah polynenasycených mastných kyselin (PUFA; g/100 g); obsah trans-mastných kyseliny (TFA; g/100 g); obsah mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA; g/100 g); obsah mastných kyselin se středně dlouhým řetězcem (MCFA; g/100g); obsah mastných kyselin s dlouhým řetězcem (LCFA; g/100 g); obsah kyseliny palmitové (C16:0; g/100 g), obsah kyseliny stearová (C18:0; g/100 g), obsah kyseliny olejová (C18:1; g/100 g).
Pro statistické hodnocení byl využit program SAS 9.4 (SAS Institute Inc., Cary, NC, USA). Vhodný model pro analýzu daných ukazatelů byl selektován prostřednictvím procedury REG s využitím metody STEPWISE. Významnost jednotlivých efektů následně otestovala procedura GLM, přičemž k detailnímu porovnání rozdílů posloužil Tukey-Kramerův test. Modelová rovnice pro finální vyhodnocení obsahovala efekty farmy (farma 1, n = 3326; farma 2; n = 938; farma 3; n = 814; farma 4; n = 4915), měsíce kontroly mléčné užitkovosti (n = 780 až 872), pořadí laktace (prvotelky, n = 3253; druhá laktace, n = 2694; třetí laktace, n = 1903, čtvrtá laktace, n = 1173, pátá a další laktace, n = 970) a lineární regresy na dny laktace při provádění kontroly mléčné užitkovosti. Pro vyhodnocení statistických průkazností byly použity úrovně P <0,05.
Výsledky ukázaly, že ani počet somatických buněk není dán systémem hospodaření, ale úrovní individuální péče a zoohygieny na konkrétní farmě. Zatímco jeden ekologický chov vykazoval nejvyšší hodnoty PSB, druhý dosahoval hodnot nejnižších. Model vysvětlil pouze 2,5 % variability PSB, což potvrzuje, že zdravotní stav vemene je individuální záležitostí. Výsledky také poukazují na to, že jednotlivá plemena reagují na systém chovu odlišně. Český strakatý skot si v ekologických podmínkách udržoval stabilní a vyrovnaný profil mastných kyselin, zatímco holštýnské plemeno vykazovalo v extenzivnějším pastevním systému výraznější metabolickou reakci a větší variabilitu kvalitativních ukazatelů. Lze tedy shrnout, že samotné rozlišení mezi ekologickým a konvenčním systémem není rozhodujícím faktorem kvality mléka. Klíčovou roli hraje především kombinace úrovně výživy, zoohygieny a volby plemene, která musí být přizpůsobena konkrétním podmínkám chovu.
Ing. Radim Codl, Ph.D., Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D., Ing. Lucie Poláčková, Ing. Matúš Gašparík, Ph.D., Katedra chovu hospodářských zvířat, FAPPZ, ČZU v Praze
Podrobněji v NCH 11/2026.
