Umělá inteligence a biosekurita v chovech hospodářských zvířat
Vektorové šíření patogenů v chovech skotu, prasat a drůbeže představuje neustálou hrozbu pro globální produkci potravin, ekonomickou stabilitu zemědělsko-potravinářského sektoru, udržení dobrého zdravotního stavu zvířat i jejich welfare jako významného předpokladu produkce zdravotně nezávadných a biologicky plnohodnotných surovin a potravin živočišného původu. Klíčovým pilířem ochrany chovů hospodářských zvířat před původci nebezpečných nákaz je biosekurita. V tradičním pojetí se úroveň biosekurity odvíjí od chybovosti lidského faktoru, čemuž lze předejít integrací metod umělé inteligence.
Zavádění umělé inteligence (AI) a digitalizace do živočišné výroby není jen o pořízení nejnovějších technologií. Skutečný přínos spočívá ve strategickém a promyšleném přístupu, který zajistí, že tyto nástroje usnadní chovateli práci. Stejně ale jako mince má dvě strany, tak i využití AI vbiosekuritě přináší vedle výhod také nevýhody.
Z pohledu biosekurity je nutné mít pod kontrolou také externí vozidla
Výhody a nevýhody využití AI v biosekuritě
K výhodám patří včasná detekce patogenů a ohnisek nákaz, nepřetržité monitorování zdravotního stavu, prediktivní analýza epizootologického rizika, automatická kontrola dodržování protokolů biosekurity, inteligentní řízení a sanitace vozidel, včasná detekce průjmových a respiračních onemocnění, cílená aplikace léčiv a redukce spotřeby antibiotik optimalizace mikroklimatu a redukce stresu, trasování v dodavatelském řetězci a snížení chybovosti lidského faktoru.
Z nevýhod a rizik využití AI v biosekuritě je třeba jmenovat vysoké pořizovací a provozní náklady, závislost na stabilní infrastruktuře a konektivitě, riziko „falešných“ poplachů, kybernetickou bezpečnost a riziko útoků náročnost na odbornost a chybějící kvalifikovaný personál, technické limity v agresivním prostředí stájí, problém s kvalitou a standardizací dat, etické a legislativní otázky ohledně ochrany dat, nadměrná závislost na AI snižuje vizuální kontrolu zvířat, nízká schopnost adaptace na nové patogeny.
Spalovací pece jsou součástí opatření zvyšující úroveň biologické bezpečnosti na farmách
Deset klíčových směrů a perspektiv využití AI v oblasti biosekurity
Včasná detekce patogenů a symptomů nemocí počítačovým viděním a akustickými senzory.
Počítačové vidění pro kontrolu dodržování biosekurity personálem a návštěvami.
Predikce šíření nákaz v regionu analýzou velkého množství dat v reálném čase – geografický pohyb vozidel přepravujících zvířata, klimatické podmínky, data o migraci ptactva a výskyt ohnisek v okolí.
Sledování vektorů nákazy a škůdců propojením AI s chytrou kamerovou sítí nebo drony dokáže monitorovat okolí stájí a včas identifikovat přítomnost volně žijících zvířat, hlodavců či hmyzu. Systém upozorní na narušení perimetru nebo na selhání zábran.
Automatická kontrola a trasování logistiky kamerami na branách a GPS sledováním pohybu vozidel (při přepravě zvířat, krmné vozy, vozidla na odvoz kadáverů aj.). AI vyhodnotí, zda vozidlo před vjezdem do farmy prošlo dezinfekcí a zda v předchozích dnech nenavštívilo rizikovou zónu.
Chytrý monitoring mikroklimatu a kvality prostředí propojením IoT senzorů s AI algoritmy umožní nepřetržitě hlídat kvalitu vzduchu (NH3, CO2, vlhkost, prašnost) v závislosti na teplotě. AI upraví ventilaci a mikroklima dříve, než dojde u zvířat k narušení jejich zdravotního stavu.
Optimalizace a verifikace sanitace prostřednictvím kamer nebo analýzy dat z čisticích robotů monitorují proces čištění, mytí a dezinfekce
Management zdravotního stavu a imunoterapie na míru vytvářením prediktivních modelů zdraví pro jednotlivé sekce nebo i konkrétní kusy agregací dat o spotřebě krmiva, vody, hmotnosti a genetice.
Digitální audit biosekurity a skórování rizik AI generuje „skóre biosekurity“ v daném chovu kontinuálním vyhodnocováním tisíce datových bodů (dodržování postupů, pohyb lidí, mikroklima, výkyvy v chování aj.).
Prevence kontaminace krmiv a vodního zdroje detekcí přítomnosti plísní, mykotoxinů nebo kontaminace škůdci spektroskopickou a obrazovou analýzou dat při přejímce a skladování krmiv a biofilmu v potrubí.
Více se dočtete v článku doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., který najdete v listopadovém čísle časopisu Náš chov.