Dobře spravované pastviny jsou Always Best Crop pro životní prostředí i pro pasoucí se zvířata. i pro vás. Dobře obhospodařovaná pastvina má husté, zdravé plodiny, – trávy a luštěniny. Nejlepší rostlinná společenstva pro životní prostředí, která chrání půdu před větrnou a vodní erozí, zachytí co nejvíce srážek , zapravuje a využívá živiny aplikované ve formě hnoje a hnojiv a poskytuje cenný produkt pro lidskou společnost – to vše dokáže dobře řízená pastvina.
Pastvina může poskytnout výživné trávy a luštěniny jako krmné dávky pro skot, ovce, koně, kozy a další pasoucí se zvířata. Pastviny také dávají zvířatům svobodu volného pohybu, možnost zvolit si stravu a recyklovat vlastní hnůj. Pastviny spravované řízenou pastvou mohou snížit vaše náklady nižším vybavením, investic do zařízení a potřebné práce. To má za následek potenciál redukce nákladů a zvýšení čistého zisku.
Pro produktivní pastevní porosty i ekologické pastviny je třeba zjistit, jak rostliny rostou a jak se zvířata pasou. Potom je třeba oplocení, voda a zařízení pro zvířata. Umění pastvy vyžaduje praxi a zase praxi..
Prvním rozhodnutím, jak oplotit pastvinu je to, kde použít elektrický nebo bariérový plot.
Dobře řízený systém pastvy zlepší produktivitu pastviny. Zkušenosti na farmě v kombinaci s novými znalostmi pastvy jsou nejlepším učitelem. Dobře obhospodařovaná pastvina může zlepšit životní prostředí a hospodářský výsledek.
Pastviny mohou být užitečným zdrojem krmení na pozemku, který není vhodný pro jiné plodiny. Rozloha potřebných pastvin závisí na kvalitě pastevní hmoty, velikosti a typu zvířat, ročním období a druzích rostlin na pastvinách.
Proč pasete? Jak bude vypadat úspěch? Pokud nevíte, proč něco děláte, nedělejte to.
Jedním z hlavních problémů s pastvou zvířat na pastvinách je nekonzistentnost kvality a množství pastevních rostlin. Jedovaté plevely nebo jiné rostliny mohou způsobit metabolické poruchy nebo smrt u zvířat.
Nervosvalové onemocnění je způsoben toxinem lolitrem B., produkovaným endofytem Acremomium lolii. Tato porucha se obvykle vyskytuje u pasoucích se zvířat v pozdním létě, kdy jsou převládající zralé jílkové trávy.
Také kostřava může být toxická. Toxicita kostřavy je způsobena požitím toxinu, ergovalinu zvířaty, produkovaného houbovým endofytem Acremonium coenophialum. Tento endofyt může růst v několika druzích trávy, ale především v kostřavě rákosovité
Časné příznaky, které se vyskytují 5 až 15 dní po převedení zvířat na novou pastvinu, jsou hrubá srst, bolestivost v jedné nebo obou zadních končetinách, mírný až těžký průjem. V akutních případech dojde k zarudnutí a otoku paznehtů a může vést k suché gangréně a poškození natolik závažnému, že končetina se nedá zachránit.
Ergotismus je stav způsobený růstem námelu, který primárně infikuje žito a některé další malé obilniny. Některé druhy trav, včetně svěřepů a jílků mohou být také infikovány stejnou plísní.. Gangrenózní ergotismus je chronický stav postihující skot a příležitostně prasata. Známky této formy ergotismu mohou být podobné příznakům toxicity kostřavy.
Rychle rostoucí trávy mívají nedostatek hořčíku. Vojtěška a jetel mívají vyšší obsah hořčíku a mohou pomoci zabránit tomuto nedostatku. Chronická forma travní tetanie se vyznačuje hojným sliněním, mírným až těžkým třesem i škubnutím hlavy a krku a agresivnějším chováním než obvykle. Úmrtnost se může přiblížit 100 %, pokud se neléčí. K otravě dusičnany dochází při konzumaci sena z rostlin, které během růstu nahromadily vysoké hladiny dusičnanů. Těžce postižená zvířata mají svalové třesy, ztrácejí koordinaci a zeslábnou, mají potíže s dýcháním, po nichž běžně následuje kolaps a smrtí.
Jiná otrava je způsobena kyanidem, který se přirozeně vyrábí v několika druzích rostlin za určitých environmentálních a pěstitelských podmínek. Touto akutní otravou mohou být postiženy všechny druhy hospodářských zvířat. Mezi rostliny nejčastěji spojené s otravou kyselinou prusovou patří súdánský čirok, bařička, střemcha a len..Velmi mladé, rychle rostoucí rostliny mohou s vyšší pravděpodobnostízpůsobit otravu kyselinou prusovou.
Podrobněji v časopisu NCH 11/2021.
