Agrární zahraniční obchod Polska a České republiky

Významnou oblastí zahraničního obchodu Polska a ČR je agrární sektor. V Polsku byla dosažena v roce 2017 kladná bilance zahraničního obchodu s agrárními produkty, zatímco v ČR agrární dovozy převyšují dlouhodobě vývozy. Z vybraných zemědělských komodit vykázalo v roce 2016 Polsko nejvyšší kladnou bilanci z exportu masa. Ve stejném roce v ČR bylo kladné bilance dosaženou pouze z obchodu s obilím a s mlékem. Hlavními příjemci polských agrárních produktů bylo Německo (24 %) a Velká Británie (9 %) a pro ČR byly v roce 2017 hlavními vývozními státy Slovensko (21,9 %) a Německo (19,2 %).
Klíčová slova: zahraniční obchod, vývoz, dovoz, maso, mléko, obilí

Členským i nečlenským státům EU, které jsou součástí tzv. Schengenu, umožňuje tento bezcelní prostor mimo jiné volný pohyb zboží, služeb a kapitálu, tedy i vývozy a dovozy agrárních produktů. Vzhledem k nadprodukci většiny hlavních zemědělských komodit je snahou většiny států unie vysokou agrární produkci udržet a nízkou produkci zvýšit i za cenu vývozů. Cílem je využití půdy, zvýšení tržeb, udržení zaměstnanosti aj. Týká se to Polska i ČR, které byly před 15 lety (k 1. květnu 2004) s dalšími osmi státy střední a východní Evropy přijaty do EU. Toto půlkulaté výročí a aktuální téměř „celospolečenská“ diskuse o jakosti tuzemských a dovážených potravin je příležitostí k analýze dostupných údajů o vývoji agrárního zahraničního obchodu v obou státech. Příspěvek navazuje na stručnou analýzu vývoje hlavních výrobních a ekonomických ukazatelů v Polsku a v ČR v uplynulém období.

Závěr

Ze stručné analýzy dat o vývozech (dovozech) agrárních komodit z (do) Polska a ČR lze odvodit následující dílčí závěry:

• v roce 2017 bylo v Polsku dosaženo kladné bilance zahraničního obchodu s agrárními produkty (+8,3 mld. €, to je kolem 207,5 mld. Kč při kurzu 1 € = 25 Kč) a v ČR v roce 2018 bilance záporné (přibližně -40,3 mld. Kč);
• mezi roky 2000 a 2016 v Polsku se kladná bilance zahraničního obchodu s vybranými produkty s výjimkou vepřového masa většinou výrazně zvýšila, v ČR byl ve stejném období (kromě mléka a obilí) trend opačný;
• nejvyšší kladné bilance zahraničního obchodu v tunách bylo v roce 2016 v Polsku i v ČR dosaženo při obchodu s obilím (4934 a 3348 tis. tun), na druhé pozici se v Polsku umístilo maso (1 267 tis. tun) a v ČR mléko (702 tis. tun);
• ve finančním vyjádření vykázalo vroce 2016 Polsko nejvyšší kladnou bilanci z exportu masa (+3 230 mil. USD) před exportem obilí (+802 mil. USD) a vajec (+204 mil. USD), v ČR bylo v roce 2016 kladné bilance dosaženou pouze z obchodu s obilím (+511 mil. USD) a s mlékem (+215 mil. USD);
• dovozy masa hovězího, vepřového, drůbežího a celkem do ČR jsou vyšší v kg na obyvatele přibližně o 325, 60, 1 000 a 125 % a na hektar zemědělské půdy o 410, 80, 1 200 a 155 % než dovozy stejných komodit do Polska;
• vývoj polského agrárního sektoru lze z hlediska vývozu a dovozu většiny hlavních komodit považovat za úspěšnější než vývoj českého zemědělství.*

Příspěvek byl odborně recenzován.

Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.,

Ing. Jan Syrůček, Ph.D.

VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves

Celý odborný článek najdete v Našem chovu 4/2019