Aktuální otázky bioklimatologie zvířat

O výroční 40. vědeckou konferenci České bioklimatologické společnosti – sekce bioklimatologie zvířat, která se odehrála koncem listopadu v Brně, byl mezi odbornou veřejností velký zájem. Na padesát prezentací ve formě přednášek či posterů od výzkumníků z tuzemska i zahraničí si vyslechla více než stovka zájemců.

Tradiční akci zorganizovali Česká bioklimatologická společnost – sekce bioklimatologie zvířat, Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha – Uhříněves a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s brněnskou pobočkou Česko-slovenské biologické společnosti, z. s.

Vývoj oboru bioklimatologie

O historii bioklimatologie zvířat coby vědního oboru a jeho dalším vývoji hovořil doc. MVDr. Pavel Novák, CSc. 

„Bioklimatologie jako nedílná součást zoohygieny je multidisciplinární obor, jehož hlavním smyslem je vytvářet komfortní podmínky chovného prostředí pro zvířata. V provozních podmínkách chovů aplikuje poznatky biologického, technického a ekonomického charakteru.

Letos uběhlo šedesát let od založení Československé bioklimatologické společnosti. Sekce bioklimatologie zvířat byla ustavena o rok později na pracovním zasedání Československé bioklimatologické společnosti 20. října. 1966 v Praze-Uhříněvsi. Odborné zaměření činností bioklimatologické společnosti se vyvíjelo v souladu s potřebami chovatelské praxe. Od roku 2001 bylo centrem zájmu hodnocení vlivu zdraví, welfare a biosecurity v chovech hospodářských zvířat na produkci biologicky plnohodnotných, zdravotně nezávadných produktů živočišného původu. Dále byl posuzován vliv úrovně managementu, profylaxe a biosekurity chovu na spotřebu antimikrobiálních látek a vznik a šíření antimikrobiální rezistence. Aktuálně se zaměřuje pozornost na analýzu vlivu změny klimatu na zdraví, welfare, produkci a reprodukci hospodářských zvířat s důrazem na spotřebu antimikrobních látek, včetně frekvence výskytu rezistence. V nejbližší budoucnosti se odborná činnost bude muset zaměřit na postupnou implementaci nástrojů umělé inteligence do chovu zvířat v oblasti identifikace zvířat, welfare, etologických projevů chování, managementu produkce, reprodukce a strategie řízení zdravotního stavu zvířat, včetně rychlé diagnostiky a účinné terapie onemocnění,“ shrnul specialista na zoohygienu, welfare a biosekuritu.

Prevence výskytu tepelného stresu u telat

Velmi praktická pak byla prezentace doc. Ing. Zdeňka Havlíčka z Mendelovy univerzity v Brně, který dal přítomným návod, jak předcházet tepelnému stresu u telat. Akademický pracovník Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat na úvod své přednášky definoval tepelný stres jako stav, kdy součet environmentální a metabolické tepelné zátěže překračuje schopnost zvířete teplo odvádět a stává klíčovým limitujícím faktorem pro udržitelnost a efektivitu chovu.

„Výzkum v chovech skotu ukazuje, že nejzranitelnější kategorií jsou telata, jejichž termoregulační systém je stále ve vývoji a díky poměru povrchu těla k hmotnosti u nich dochází jak k tepelným ztrátám, tak i k přehřívání. Vystavení telat tepelnému stresu v raném věku se okamžité projevuje snížením přírůstku, dehydratací a zvýšenou náchylností k onemocněním a při dlouhodobém vystavení má negativní vliv na růst a užitkovost na první laktaci,“ vysvětlil docent Havlíček.

S ohledem na zavedenou chovatelskou praxi spočívající v umístění telat do venkovních individuálních bud bezprostředně po narození si tým doc. Havlíčka dal za úkol kvantifikovat s využitím pokročilých termálních indexů (ETIC - Equivalent Temperature Index for Cattle) kombinovaný účinek materiálu a umístění na mikroklima v boudičce.

Pro praxi využitelné výsledky studie najdete v lednovém čísle časopisu Náš chov.