Metoda selektivního zaprahování znamená u dojnic kandidátek na zaprahnutí bez DC ATB, nebo při ozdravování farmy od konkrétního nakažlivého původce mastitid u zaprahovaných krav. Vzniká nová webová aplikace (WA) pro hodnocení (později certifikaci) farem dojnic podle spotřeby antimikrobik u nich a zdraví mléčné žlázy.
Tento přístup je schopen s větší jistotou odhalit „bacilonosičky“, resp. dojnice infikované
Na úseku zaprahování dojnic dochází v posledních letech k významné změně, kterou je tzv. selektivní zaprahování. Tento systém vyžaduje změnu přístupu od „pohodlné“ rutinní aplikace intramamárního (IMM) antibiotického přípravku (DC ATB – z anglického Dry Cow - antibiotický přípravek pro dojnice v období stání na sucho) všem zaprahovaným dojnicím na farmě k individuálnímu a zodpovědnému posuzování většinou řady kritérií u každé dojnice pro konečné rozhodnutí, zda pro ni bude přínosem použití DC ATB, nebo zda je toto podání zbytné.
Je selektivní zaprahování pro každého?
Dr. Věříš upozornil, že ačkoli by selektivní zaprahování už měly závazně realizovat všechny chovy, až na výjimky jasně dohodnuté s veterinárním lékařem, fakticky tento systém není vhodný pro všechny tuzemské farmy. Za rizikové vidí zavedení selektivního podávání antibiotik při zaprahování zejména u farem s nízkou úrovní zoohygieny, s neřešenou problematikou SB, s neznalostí faremní diagnostiky, neschopností personálu aplikovat sterilně intramamární přípravky, s nedostatečnou odborností managementu apod. Nastavení metodiky selektivního zaprahování na farmě, tj. zda používat externí nebo interní zátku (sealant), určení mezních hodnot PSB a dalších podmínek (např. výše nádoje) je pro každou farmu individuální v závislosti na úrovni zoohygieny, produkci a plánovaných cílech. Dr. Věříš podporuje zahrnutí faremní kultivace do systému selektivního zaprahování, v řádu 3–5 dnů před zaprahováním.
Používání antibiotik a rezistence
Tématice rezistence k antibiotikům (AMR) u původců infekčních onemocnění dojeného skotu ve spojení s daty o spotřebách antibiotik byla věnována společná přednáška MVDr. Šimona Friedricha (Antibiotické centrum pro veterinární klinickou praxi při SVÚ Jihlava) a Dr. Lucie Pokludové (ÚSKVBL Brno). Mastitidy dojnic jsou jednou z nejčastějších indikací pro podávání antibiotik a přispívají tak k nezanedbatelným spotřebám antibiotik nejen u skotu, ale celkově u jedné z majoritních potravin živočišného původu. Zároveň, zejména tam, kde jsou antibiotika podávána čistě empiricky, nevhodně zvolená a mnohdy i v míře vyšší, než je nezbytně nutné, zvyšujeme na neúnosnou míru selekční tlak na rozvoj a šíření rezistence k antibiotikům. Proto je velmi potřebné sledovat, jaká je situace v chovech skotu v ČR po stránce výskytu patogenů, jejich citlivosti k antibiotikům. Velmi podstatné také je rozpoznat, jak spotřeba antibiotik souvisí s citlivostí či rezistencí na antibiotika a je-li někde již patrný problém, který by bylo vhodné nejen zaznamenat, ale také začít řešit. Data z národního monitoringu rezistencí je vhodné vnímat ve spojitosti s trendy nejen celkových spotřeb, resp. prodejů antibiotik, ale nově od roku 2023 má ČR k dispozici i data k používání antibiotik přímo v sektoru skotu, což do následujících let umožní cílenější analýzy. Dr. Pokludová apelovala na svědomité poskytování předmětných dat o používání ať již v současnosti fungující formou hlášení přes distributory, či dále přes softwarová rozhraní již existujících chovatelských programů a v blízké budoucnosti i pomocí aplikace pro veterinární lékaře. V rámci celkových spotřeb je doloženo, že ČR pokračuje úspěšně v trendu sníženého používání antimikrobik, přičemž od roku 2018, do roku 2023 byl zaznamenán pokles o 26 % (tuny, 41,09 => 31,09 tuny) a vyjádřeno po přepočtu na biomasu také o 26 % (56,93 => 42,13 mg/PCU, kde PCU je populačně korekční jednotka zohledňující počty zvířat ve sledovaném období). Avšak nestačí sledovat pouze celkové prodeje, je nutno se zaměřit také na spotřeby přímo v sektoru dojeného skotu, což umožňuje právě nový systém sledování spotřeb antibiotik na druhy zvířat a produkční kategorie, který také umožňuje nevnímat pouze celkovou kvantitu, ale cíleně částečně i racionálnost podání jednotlivých antibiotik.
Cesty podání
V rámci tohoto sledování bylo zjištěno, že mezi 6 injekčně podávanými antibiotiky s nejvyššími hmotnostními objemy spotřeb u dojeného skotu první místo zaujímají benzylpenicilin, následovaný amoxicilinem (včetně kombinace amoxicilinu s kyselinou klavulanovou), oxytetracyklinem a dále pak sulfadoxinem, avšak již na pátém a šestém místě je použití ceftiofuru a marbofloxacinu, tedy antibiotik s indikačním omezením, jejichž podání by mělo být skutečně přímo zacílené a daleko menšího rozsahu. U intramamárně podávaných antibiotik je naprostá většina podávaných látek z kategorie antibiotik první a druhé volby, je však vhodné upozornit na dvě závažné skutečnosti. První z nich je fakt, že jsou velmi často podávány vícesložkové veterinární léčivé přípravky (VLP): nejvyšší četnost podání byla zaznamenání za posledních 5 let u VLP pro laktující krávy pro kombinace amoxicilin/kyselina klavulanová, dále pro čtyřkombinaci penicilin/dihydrostreptomycin/neomycin/novobiocin či trojkombinaci tetracyklin/neomycin/ bacitracin, další místo ve frekvenci podání zaujala kombinace linkomycin/neomycin. Multirezistence
Dále dr. Pokludová zdůraznila i některé další možné souvislosti: poukázala např. na detekované rezistence S. uberis ke klindamycinu, který indikuje citlivost a její změny ve vztahu k terapeuticky používanému linkomycinu, a to i ve spojitosti s multirezistencí, kde je u kmenů zastoupena kromě klindamycinu také rezistence ke streptomycinu (včetně dihydrostreptomycinu) a tetracyklinu (včetně oxytetracyklinu, či chlortetracyklinu). V takových případech multirezistence, zejména jsou-li geny R na mobilním genetickém elementu (např. plazmidu), podání, byť i jednoho antimikrobika z kombinace těch, na které je bakterie multirezistentní, ať již telatům či dojnicím, dokáže v rámci stáda vytvořit tlak na další (horizontální) šíření AMR (mnohdy i napříč druhy bakterií) k těmto dalším antimikrobikům z kombinace (i když je již aktivně nepoužiji).
Poslední část údajů prezentovaných dr. Pokludovou pak shrnula doporučení k podávání zejména jednosložkových VLP, případně důvodné podávání dvousložkových antibiotik s jednoznačnou preferencí antibiotik první volby (tzv. AMEG kategorie D) a minimalizaci podávání ceftiofuru, cefchinomu, či fluorovaných chinolonů (marbofloxacinu, případně enrofloxacinu). Přednášející poukázala také na pozitivní fakta: v posledních 3 letech klesají spotřeby LC i DC intramamárních VLP a naopak narůstající spotřeby neantibiotických intramamárních zátek, vakcín, či neantimikrobních VLP s podpůrným léčebným efektem.
Hodnocení farem dojnic podle potřeby antimikrobik a zdraví vemen
Posluchačům semináře byla představena MVDr. Petrem Fleischerem, Ph.D. nově vznikající webová aplikace (WA) pro hodnocení (později certifikaci) farem dojnic dle spotřeby antimikrobik u nich a zdraví mléčné žlázy. Přitom monitoring a benchmarking spotřeby antimikrobik (AMU) přímo na úrovni farem dojeného skotu nebyl v ČR dosud k dispozici. Chovatelům bylo poprvé veřejně nabídnuto zapojení se do tohoto hodnocení (nabídka trvá). WA je přístupná v rámci Internetu pro chovatele (resp. v rámci zastřešující webové aplikace „Přístup k datům“, provozované ČMSCH, a.s.), která přihlášeným chovatelům, zapojeným do KU a vedoucím elektronickou evidenci zdravotních událostí kompatibilní s Deníkem nemocí a léčení, moderně čtvrtletně hodnotí úroveň zdraví vemen všech dojnic na jejich hospodářstvích v anonymním srovnání s ostatními přihlášenými chovateli, resp. hospodářstvími a stejně tak vyhodnocuje jejich výsledky a pořadí ve spotřebě antimikrobik. Spotřeba antimikrobik se přitom posuzuje nejen na celková množství, ale sofistikovaně zohledňuje i jejich kvalitu, tj. významnost kategorie účinné látky pro humánní medicínu, indikační omezení, počet antimikrobních účinných látek v použitých přípravcích apod., přičemž spotřeba je hodnocena i odděleně pro úsek tlumení mastitid a ostatní (jednotlivé) úseky. Do hodnocení je motivačně zakomponováno zohlednění provádění kultivace původců mastitid pro zacílení antimikrobiální léčby mastitid a selektivní zaprahování. Pro podrobnější popis principů a WA bylo odkázáno na stránky www.vri.cz, kde je nově vyvěšena i certifikovaná metodika podrobně popisující fungování a možnosti využití nové WA.
Doc. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D.
Podrobněji v NCH2/2025*
