V posledních letech zažívá ekologické zemědělství v Evropě výrazný rozmach, který zasahuje i do chovu drůbeže, včetně kura domácího (Gallus gallus). Tento článek se zaměřuje na problematiku chovu brojlerů a jejich welfare – tedy životních podmínek, které ovlivňují jejich zdraví a pohodu. V konvenčních chovech žijí tisíce brojlerů pohromadě ve velkých halách a cíl je jasný: rychlý růst a tvorba svalové hmoty. To s sebou ale nese i mnoho otázek, které si zaslouží pozornost a hlubší diskusi. Jaký je rozdíl mezi ekologickým a konvenčním chovem? Jaké jsou nejnovější vědecké poznatky o welfare brojlerů a jak můžeme jejich životní podmínky hodnotit a zlepšit?
K diskusi je také to, že v halách konvenčních chovů brojlerů je neměněná podestýlka po celou dobu odchovu, tedy zhruba šest týdnů. Hromadění výkalů zvyšuje koncentraci čpavku ve vzduchu, což negativně ovlivňuje zrak a dýchací cesty kuřat a způsobuje popáleniny na kůži a končetinách (IFOAM 2021). Obvyklým řešením je částečné doplňování nové podestýlky a ventilace vzduchu v halách. Tento postup však často nestačí k zajištění optimálních podmínek.
Velké množství jedinců v hale, neměněná podestýlka a omezené možnosti zdrojů vody přispívají k rozvoji dalšího problému a tím je tepelný stres. Tento jev je ovlivněn kombinací teploty prostředí a úrovní vlhkosti, které společně určují míru tepelného stresu. Pro kuřata je ideální prostředí s teplotou pod 30 °C a vlhkostí mezi 45–75 %. Bylo prokázáno, že tepelný stres má škodlivé účinky na fyziologické reakce kuřat, včetně imunity, oxidačního stresu a funkcí střev a svalů (Shehata et al. 2020). Z etologického hlediska se tepelný stres projevuje tak, že kuřata roztahují křídla, aby odváděla teplo, zrychluje se jejich dechová frekvence, snižuje se fyzická aktivita a zvyšuje se potřeba příjmu vody. Tento stres se pak negativně odráží na kvalitě svalové hmoty, což může vést k abnormalitám, jako jsou myopatie a tzv. dřevnatění prsní svaloviny (Wooden Breast Disease), kdy svalovina tuhne a zvětšuje se (Papah et al. 2017), nebo k hromadění tukových buněk ve svalech (White Striping) (Kuttapan et al. 2016). V drůbežářském průmyslu představuje právě tepelný stres hlavní výzvu, která způsobuje značné ekonomické ztráty.
Alternativní cesta – ekologické zemědělství
V posledních deseti letech v Evropských zemích došlo k rapidnímu nárůstu masné produkce tzv. organických brojlerů, tedy brojlerů odchovaných v režimu ekologického zemědělství či v alternativních malochovech (IFOAM, 2021). Mezi cíle ekologického zemědělství patří kromě pozitivního vlivu na životní prostředí i zlepšení welfare zvířat (Rasmussen et al. 2024).
Jedním z hlavních legislativně podpořených kroků ekologického zemědělství je zvětšení životního prostoru spolu se snížením velikosti hejn a hustoty osazení (Evropská Komise 2023). V alternativních způsobech chovu brojlerů mají tedy kuřata k dispozici výrazně větší prostor. U velkých hejn dochází ke spontánnímu rozdělení na menší skupinky, které pak preferují Ekologické chovy brojlerů jsou často kombinací chovu v halách s venkovním výběhem, kde je využíváno pomaleji rostoucích hybridů kuřat. Organismus těchto hybridů není při výkrmu zatěžován tak, jako u rychle rostoucích typů, protože se do finální váhy vykrmují většinou 12 týdnů, což je dvojnásobek doby konvenčního výkrmu.
Životní prostředí
Podstatnou součástí alternativních metod odchovu kuřat brojlerů je i obohacování jejich životního prostředí. Pro účinné obohacení prostředí je důležité brát v potaz přirozené chování daného druhu. Vhodným obohacením ve výkrmu brojlerů může být například přidání balíků slámy nebo jiných materiálů k hrabání. Ty pak mohou zvýšit úroveň pozitivní aktivity brojlerů (Jacobs et al. 2023). Jak mnohé studie ukazují, obohacení prostředí může být přínosem nejen pro zvyšování úrovně z pohledu welfare, ale může také pozitivně ovlivnit i mnohé produkční faktory, které se odrážejí v ekonomickém zisku chovatelů (Rasmussen et al. 2024). Pro potvrzení těchto teorií je však zapotřebí další výzkum na toto téma v komerčních podmínkách a na pomalu rostoucí hybridy (Jacobs et al. 2023).
Výzkum welfare
Z vědeckého hlediska je tedy výzkum hodnocení welfare drůbeže klíčové nejen pro lepší porozumění jejich celkové životní pohodě, ale také jako snaha zmírnit jejich utrpení a zlepšit kvalitu života zvířat chovaných v lidské péči (Mellor, 2012). Takový přístup přináší prospěch nejen samotným zvířatům, ale také celému odvětví, které se snaží o udržitelnější a etičtější metody chovu.
Ing. Klára Mikulášková, Ph.D., Ing. Lucie Glancová Oddělení etologie, VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves, Horecká Farmička
