Nízká úroveň vývozu měkké pšenice ze zemí EU od počátku marketingového roku nadále ovlivňuje její ceny na evropských burzách. Podle Evropské komise bylo ze zemí EU v dosavadním marketingovém roce do 16. února t. r. vyvezeno přibližně 13,33 mil. tun, což je o 36 % méně než ve stejném období předchozího roku (20,80 mil. t).
Nízká úroveň vývozu se ve zbytku sezóny pravděpodobně příliš nezmění, protože ceny v zemích EU jsou příliš vysoké, konkurence na světovém trhu je v současné době příliš tvrdá a zájem o nákup je příliš nízký. K tomu se přidává možnost obnovení konkurence ze strany Ruska a Ukrajiny, kdy další mírová jednání dávají naději na ukončení války. To by výrazně zvýšilo vývoz obilovin a olejnin z těchto zemí. Mohlo by se opět využívat více přístavů a snížit tak přepravní náklady, což by výrazně zvýšilo konkurenční tlak. Ceny v zemích EU by musely výrazně klesnout, aby se udržely na mezinárodním trhu. Panovaly obavy, že příliš chladné podmínky v ruských pěstitelských oblastech by mohly způsobit velké škody na plodinách a snížit výnosový potenciál. Tyto obavy však v poslední době opadly a větší škody způsobené mrazem byly zatím vyloučeny. Nepříznivé podmínky vyvolaly nejistotu také v pěstitelských oblastech severní Francie. Stav plodin se od prosince zhoršuje v důsledku nadměrně vlhkých podmínek. Podle agentury FranceAgriMer je v současné době pouze 73 % pšenice obecné v uspokojivém stavu, což je jen mírně nad čtyřletým minimem 68 %. Extrémně chladné podmínky panují v klíčových pěstitelských oblastech Spojených států amerických. Zde také panovaly obavy, že by přetrvávající mrazivé teploty mohly způsobit velké škody na plodinách, kterým chybí ochranná sněhová pokrývka. I zde však hlavní obavy v poslední době vyprchaly a ceny pšenice opět o něco poklesly.
Podle údajů Eurostatu, založených na národních zprávách, se plocha, na které se pěstuje pšenice tvrdá v zemích EU, pro sklizeň v roce 2025 pravděpodobně mírně zvýší. Celková plocha v zemích EU by činila 2,15 mil. hektarů, což je o 3 % více než v předchozím roce, ale o 3 % méně než dlouhodobý průměr. Nejvýraznější nárůst ploch je očekáván v Itálii (o 9 %). Mírný nárůst je očekáván také v Rakousku, na Slovensku a ve Španělsku. Pokles ploch je očekáván v Maďarsku, ve Francii, v Německu, Řecku a Chorvatsku.
Ceny kukuřice
Ceny kukuřice na světových burzách v předposledním únorovém týdnu vzrostly. Na světovém trhu vzrostla poptávka po amerických šaržích, což mělo vliv na meziroční nárůst vývozu ze Spojených států amerických. Současně zvýšená poptávka výrazně snížila zásoby tamních pěstitelů a zprostředkovatelů. Růst cen byl podpořen obavami, že by sucho v argentinských pěstitelských oblastech mohlo vést k vysokým ztrátám na výnosech, ačkoliv nedávné srážky přinesly mírnou úlevu. Růst cen byl podpořen také zpožděním druhého setí kukuřice v Brazílii. Setí kukuřice bylo zpožděno kvůli opožděné sklizni sóji, po které se kukuřice následně vysévá. Druhá sklizeň kukuřice představuje 75 % celkové produkce kukuřice v Brazílii. Počátek sezóny sóji je v Brazílii omezen, protože se upouští od termínu setí před zářím, tedy začátkem období dešťů, kvůli kontrole šíření rzi sójové. V předchozím roce však období dešťů začalo později, což posunulo termín setí sóji. I kdyby bylo použito osivo kompatibilní s pozdním výsevem, termín sklizně sóji bude pravděpodobně o 14 dní později. Toto zpoždění a z něj vyplývající důsledky vedly ke zpoždění výsevu kukuřice v hlavních pěstitelských regionech. Tím se již zúžilo optimální časové okno pro druhé setí kukuřice, která je závislá zejména na tradičně vydatných srážkách až do dubna. Nyní záleží na tom, zda bude konec období kvetení dosažen se začátkem období sucha na začátku května. Navzdory těmto okolnostem však zůstávají očekávání ohledně sklizně kukuřice v roce 2025 vysoká. Je tomu tak i proto, že relativně vysoké tržní ceny povzbudily zemědělce k rozšíření pěstování kukuřice, o čemž svědčí rozsáhlý prodej osiva. Zvýšení ploch by tak mohlo kompenzovat očekávaný pokles výnosů. Odborníci z brazilské sklizňové agentury Conab očekávají, že bude sklizeno 122 mil. t kukuřice, což je přibližně na úrovni minulého roku.
Ing. Miluše Abrahamová
Ing. Anežka Vorlíčková,
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha
Kontakt: Abrahamova.Miluse@uzei.cz
Více najdete v Krmivářství 2/2025.