V Evropské unii je v marketingovém roce 2022/23 očekáván nejnižší objem produkce kukuřice od marketingového roku 2007/08, což je způsobeno suchem ve významných pěstitelských oblastech.
Ceny obilovin jsou v době trvání válečného konfliktu velmi volatilní. Účastníci trhu nyní vyčkávají na průběh a výsledek jednání mezi OSN a Ruskem ohledně prodloužení tzv. istanbulské dohody o bezpečném koridoru pro vývoz ukrajinských obilovin. Výsledek tohoto jednání bude mít vliv na to, jak se ceny obilovin budou v dalších měsících vyvíjet. Současná dohoda je v platnosti do 22. listopadu. Ukrajina zároveň z důvodu nestability situace pracuje společně s EU na posilování alternativních tras. EU představila soubor opatření, která mají usnadnit silniční, železniční a říční přepravu z Ukrajiny do evropských přístavů, odkud by produkce mohla směřovat k cílovým odběratelům. Kapacita pozemních a říčních cest však není pro Ukrajinu dostačující. Pokud by došlo k ukončení stávající dohody v listopadu, pravděpodobně dojde opět k výraznému navýšení cen obilovin, které po podpisu dohody a díky částečnému uklidnění situace klesly na téměř předválečnou úroveň. Ceny obilovin na komoditních trzích jsou v současné době ovlivněny nejen nabídkou obilovin na trhu, ale zejména přetrvávající nestabilitou a nejistotou.
Produkce kukuřice v roce 2022/23 dle odhadu poklesne meziročně o 21 %. Důsledkem toho dosáhl dovoz kukuřice do EU značných objemů už během posledních týdnů marketingového roku 2021/22 a očekává se, že se EU v roce 2022/23 opět stane světovým dovozcem kukuřice[1], přičemž Čína naopak svůj dovoz snižuje. Jelikož poptávka po kukuřici ze strany EU prudce vzrostla kvůli špatné úrodě, posílila EU dovoz nejen z Brazílie ale také z Ukrajiny přes černomořské přístavy, kde však panuje nejistota ohledně dalšího vývoje situace. EU je i vývozcem kukuřice, zejména pak z Rumunska, kde je také očekáván výrazný pokles produkce, a tedy i vývozu z EU. Světové ceny kukuřice zůstávají vysoké, což podporuje využití alternativních obilovin pro krmivářství v EU. Produkce ječmene a pšenice v EU meziročně rovněž klesla. Očekává se, že ječmen a pšenice budou mírně kompenzovat nižší domácí produkci kukuřice. Přetrvávající sucho komplikuje pěstování i na jižní polokouli. Suché počasí v argentinských pěstitelských oblastech má vliv na zpomalení setí kukuřice v marketingovém roce 2022/23, přičemž v současné době je oseta o 42 % menší plocha než v minulém marketingovém roce. Naopak přetrvávající silné deště v Austrálii ohrožují tamní sklizeň pšenice a mohly by mít za následek výrazný pokles její kvality. Americké ministerstvo zemědělství[2] ve své aktuální prognóze odhaduje oproti zářijovému odhadu vyšší světovou produkci ječmene, která přesáhne i celkovou světovou produkci v roce 2021/22. K navýšení odhadu sklizně došlo oproti zářijové prognóze především u zemí EU a pro Spojené státy americké, naopak pokles se očekává u argentinské produkce. I přes větší objem sklizně zůstane trh ječmene v roce 2022/23 nedostatečně zásoben, přičemž hlavním důvodem jsou jeho nízké počáteční zásoby. Výrazně navýšený odhad sklizně je doprovázen perspektivou dále rostoucí světové poptávky, která oproti roku 2021/22 výrazně vzrostla. Očekává se i menší objem světového obchodu s ječmenem, a to zejména z důvodu omezení vývozu z Ukrajiny a také nižší spotřeby v Turecku. Vyšší úroda ječmene v EU však pravděpodobně nepovede k navýšení exportu této komodity.
Ing. Miluše Abrahamová
Ing. Anežka Vorlíčková
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha
Více v Krmivářství 6/2022.*
