Potravinářský a zemědělský sektor by mohl čelit značnému rozvratu, pokud USA uvalí 25% cla na vývoz z Evropské unie. Nedávná zpráva společnosti RaboResearch zdůrazňuje, že tato cla by mohla mít dalekosáhlé důsledky, zejména by se dotkla zemědělských strojů a zpracovaných spotřebních potravin.
Vzhledem ke značnému obchodnímu přebytku EU s USA může dopad pocítit řada oblastí v potravinářském a zemědělském průmyslu, který se dotkne zemědělců, zpracovatelů potravin a výrobců zařízení. Cla by mohla vést ke zvýšení nákladů na produkty z EU na americkém trhu, což by mohlo změnit dynamiku hospodářské soutěže a přístup evropského zemědělského vývozu na trh. Tato navrhovaná cla by mohla změnit dynamiku obchodu nejen mezi USA a EU, ale i globálně, což by mělo dopad na obchodní trhy s jinými zeměmi.
EU je sice do značné míry soběstačná, pokud jde o zemědělské produkty, a do celého světa vyváží relativně malé přebytky (významná část je určena pro USA), avšak EU je silně závislá na dovozu sóji a sójových produktů, které pocházejí především z USA a Brazílie. V roce 2024 vyvezla EU výrobky v hodnotě přibližně 38 miliard eur, zatímco dovoz z USA činil 14 miliard eur. Tento přebytek, uvádí RaboResearch, je vývozem produktů s vysokou hodnotou, jako jsou esenciální oleje, víno, olivový olej a mléčné výrobky, zatímco USA vyvážejí komodity s nižší hodnotou. Americký trh je pro potravinářské a zemědělské společnosti z EU důležitější než trh EU pro americké společnosti. Senior specialista na potraviny a zemědělství společnosti RaboResearch, Barend Bekamp, poznamenal: „Z pohledu EU jsou USA hlavním obchodním partnerem, který slouží především jako důležitý vývozní trh, nikoli jako dodavatel. Z pohledu USA je EU významnější jako dodavatel než jako vývozní destinace. Americký trh je pro potravinářské a zemědělské společnosti z EU důležitý, “ vysvětluje.
Odvětví, která jsou má potenciálně nejvíce problémů s americkými cly jsou ta, která jsou silně závislá na americkém trhu a citlivá na změny cen. Podle analýzy společnosti RaboResearch se očekává, že nejvíce bude zasažen sektor zemědělských strojů. Američtí zemědělci, kteří čelí nízkým maržím, mohou dát přednost domácím produktům před dovozem z EU podléhajícím clům. Mezitím by zpracované spotřební potravinářské výrobky, včetně mléčných výrobků, nápojů a těstovin, mohly zaznamenat střední dopad, jehož rozsah by závisel na poptávce a ceně v těchto sektorech. Sektory jako živočišné bílkoviny, hnojiva a cukr, kde USA nejsou hlavním trhem, pravděpodobně zaznamenají minimální dopad. Nicméně Donald Trump oslovil americké farmáře, aby se připravili na výrobu velkého množství zemědělských produktů, které se budou prodávat uvnitř USA, protože se se chystá zavést cla na produkty zvenčí, a to 2. dubna 2025.
Podle Bekampa mohou společnosti z EU zvážit několik strategií v reakci na potenciální cla. Možnosti jsou zachování cen a přesun nákladů na americké dovozce, snížení cen, aby zůstaly konkurenceschopné, stažení z amerického trhu, přepracování dodavatelských řetězců tak, aby se vyhnuly clům, nebo investice do výroby v USA. „Cla ohrožují nejen obchodní vztahy mezi EU a USA," poznamenal Bekamp. „Kanada, Mexiko a Brazílie také čelí clům uvaleným USA a pravděpodobně přistoupí k odvetným opatřením. To by mohlo vést ke složitým regionálních a odvětvovým vztahům, které významně transformují dynamiku globálního obchodu.“
Také čeští přímý exportéři musí zvážit přesun výroby do USA nebo hledat alternativní trhy. Všichni sice nepatří mezi významné exportéry do USA , ale zato napojením na Německo je česká ekonomika a export ve významných oblastech z pohledu amerických cel velmi ohroženou ekonomikou v Evropě.*
Zdroj: Poultry World, web
