Američtí výživáři na českých farmách

Kromě odborného semináře pro chovatele skotu v Koutech u Ledče nad Sázavou pozvaní američtí specialisté na výživu a management chovu skotu absolvovali také dvoudenní turné po českých chovech. Návštěvu vybraných farem ve středních Čechách a na Pelhřimovsku zorganizoval Ing. Petr Brabenec, jemuž sekundoval MVDr. Jiří Davídek, který během prakticky vedených diskuzí zprostředkoval farmářům odpovědi na jejich četné dotazy.

Na adresu celkové úrovně managementu odchovu telat a jalovic prof. Jud Heinrichs z Pensylvánské státní univerzity a Jesse P.Goff, Ph.D., ze státní univerzity v Iowě konstatovali, že rutinní postupy mají čeští farmáři vesměs zvládnuté. Rezervy vidí v menším důrazu v dodržování hygieny, a to jak při péči o novorozené tele a otelenou krávu, ale i při krmení telat. Při odchovu telat na mléčných automatech je podle nich rizikové i často praktikované delší období mléčné výživy překračující šedesát dnů věku telete.
„Doba podávání mléka či mléčné náhražky telatům by neměla překročit šedesát dnů. Pokud jde o dávkované množství, první den by telata měla přijmout minimálně čtyři litry, přičemž do čtvrtého až pátého týdne by krmná dávka měla být na úrovni šesti litrů. Od šestého týdne se dávka mléka snižuje. Při vysokých dávkách odpovídající osmi litrům mléka, ale i při prodlužování doby, po níž jsou telata na mléčné výživě, lze očekávat problémy u odstavených telat. Na první pohled pěkná telata totiž špatně zvládají přechod na rostlinnou výživu z důvodu nedostatečně vyvinutého bachoru, což se negativně odrazí v nižší produkci na prvních laktacích a zhoršení ekonomiky mléka,“ vysvětlil prof. Jud Heinrichs.
Za problematické vyhodnotili i překrmování vysokobřezích jalovic, drtivá většina z nich dosahovala BCS 4. Cílem krmení jalovic po zapuštění je udržet index hodnocení tělesné kondice (Body Condition Scoring - BCS) na úrovni do 3,5 až do porodu.
„Je třeba dodržovat krmnou dávku podle výživářského rozpisu a v případě potřeby se nebát přejít k restrikci. U této kategorie zvířat, která bez problémů přijme o 30 % více krmiva, než je jejich potřeba, není třeba řešit prázdný žlab. Lze však akceptovat příkrm balastním krmením v podobě krmné slámy či živinově slabšího sena. Musíme totiž vycházet z toho, že plemenice ve špatné kondici mají těžké porody a novorozená telata jsou méně životaschopná. Průvodním jevem neodpovídající kondice u krav je i snížený příjem sušiny po dobu 30 až 50 dnů po porodu, což se odrazí až 20% snížením laktace. Současně s tím se zvyšuje hladina ketolátek v krvi, následné metabolické poruchy se pak mohou podílet na syndromu snížení mléčného tuku, a to o 0,2 až 0,5 %. To spolu se zhoršeným zabřezáváním a náchylností k mastitidám ve finále zvyšuje brakaci prvotelek. Nebojte se restrikce krmiva a krávy pouštějte do výběhu,“ shodli se na resumé oba pozvaní specialisté.*
Více se dočtete v březnovém čísle časopisu Náš chov

 

 

 

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down