Budeme v budoucnu léčit zánět vemene antibiotiky? A je to vůbec nutné?
Na toto téma pohovořil na seminářích pořádaných společnostmi Eurofarm systems a Sano prof. Dr. Volker Krömker z University of Copenhagen. Z pohledu výživáře se na problematiku dojnic v laktaci podíval Dr. Norbert Göres ze společnosti Sano. Jejich vystoupení byla součástí třetího modulu tzv. Tour 100 000, aneb Jak dosáhnout a udržet vynikající zdraví vemene a vysokou užitkovost.
Podle prof. Dr. Volkera Krömkera závisí výskyt klinických mastitid především na počtu nových infekcí. Ty se ve větší míře objevují v nekvalitním ustájení s ne příliš dobrou podestýlkou, či v chovech s horší biosekuritou. Jejich výskyt souvisí i s věkem plemenice – s počtem laktací stoupá.
V průběhu laktace se nejvíc zánětů vyskytuje v prvních stech dnech – polovina, 28 % případů se objevuje do 200. dne laktace a 22 % ve vyšším stádiu laktace.
„Doporučuji mít dobrou dokumentaci klinických mastitid a také dělat stájové testy. Může se však stát, že na misce nic nenaroste. To většinou znamená, že kráva již infekci zvládla a patogen není přítomen. Zůstává ale zánět, vysoké počty somatických buněk a výskyt vloček v mléce,“ uvedl prof. Krömker.
Patogeny způsobující zánět vemene se přenášejí dvěma způsoby, kontagiózně, například na dojírně (nejčastěji S. aureus, S. agalactiae, S. dysgalactiae), a environmentálně, kupříkladu z podestýlky (S. uberis, E. coli, Klebsiella, Enterobacter). Z toho vyplývá nutnost dbát na hygienu při dojení a také v co nejvyšší míře omezit počty mikroorganismů v prostředí.
„Čisté krávy a vemena, struky před nasazením dojicího stroje, dobrý stav struků bez keratóz a vyvážené stabilní krmení předurčují nízké riziko nových infekcí v laktaci,“ komentoval přednášející.
Dále upozornil na důležitost suché podestýlky (více než 70 % sušiny) a výskyt hyperkeratózy (max. 20 % struků se skóre 1, tedy malým bílým kroužkem na konci struku).
Hlavním rizikovým obdobím pro infekce prostřeďovými patogeny je zaprahování a také okoloporodní období, kdy je přirozeně snížená imunita jedince. „Čistota a maximální možná suchost prostředí, to je klíč ke zdravému vemeni,“ konstatoval řečník.
„Důležitá jsou správná chovatelská rozhodnutí, mimo jiné doporučuji i špičkovou kvalitu krmiva s optimálním obsahem vitamínu E a selenu a rovnoměrný příjem sušiny,“ uvedl řečník.
Jak uvedl prof. Krömker, antibiotika by se měla při léčbě mastitidy používat pouze v některých případech. Při záchytu zánětu ve čtvrti je potřeba odebrat vzorek mléka a určit stupeň mastitidy. V případech mírné nebo středně těžké mastitidy doporučil odborník podat ihned nesteroidní protizánětlivé látky (NSAID). Pokud se na základě testu prokáže infekce grampozitivními mikroorganismy (S. agalactiae, S. aureus, S. uberis), antibiotika mají smysl, nejvíce se podle řečníka osvědčil penicilin. Pokud se jedná o gramnegativní patogeny, léčbu antibiotiky nedoporučil.
„Při systémové léčbě dostává dojnice 15x vyšší dávku antibiotik než při lokální, navíc dochází ke změnám střevního mikrobiomu a možnému vzniku rezistence. Proto je lepší antimikrotika aplikovat lokálně, tím se sníží množství antibiotik používaných v chovu, ušetří finanční prostředky, omezí možné rezistence, a míra vyléčení se nezmění,“ konstatoval prof. Krömker.
U těžkého stupně, který se vyznačuje celkovým zhoršením stavu krávy, horečkou či podchlazením, má podle jeho slov smysl podat systémově antibiotika spolu s NSAID. Doporučil také terapii tekutinami pro „vypláchnutí“ toxinů z organismu.
