V listopadu se na svou místech České republiky uskutečnil druhý modul semináře tzv. Tour 100 000, aneb Jak dosáhnout a udržet vynikající zdraví vemene a vysokou užitkovost, které uspořádaly společnosti Eurofarm Systems a Sano – Moderní výživa zvířat. Stejně jako na březnových seminářích vystoupili prof. Dr. Volker Krömker z University of Copenhagen a Dr. Norbert Göres ze společnosti Sano. Tématem bylo především stání na sucho a okoloporodní období.
Jak na úvod sdělil prof. Dr. Volker Krömker, nová laktace začíná dnem zaprahnutí. Od ledna minulého roku je nutné při zasušování krav využívat antibiotika pouze selektivně, nikoliv plošně. „Je to správný přístup, žádná katastrofa,“ je přesvědčen prof. Krömker. Jak dodal, období stání na sucho pomáhá kravám „zbavit se“ infekcí, na porodně bývá nejlepší úroveň zdravotního stavu ze všech životních období dojnic.
„Zároveň jsou ale plemenice v tomto stádiu velmi citlivé na nové infekce, zvlášť okolo porodu je totiž fyziologicky snížená imunita všech savců. Často ale stáje pro zaprahlé a porodny patří mezi nejhorší prostory, které mají chovatelé k dispozici. Rizikové jsou i společné stáje s nemocnými kravami či špatná hygiena stlaných kotců. Výsledkem pak je mnoho nových infekcí vemene na začátku laktace,“ konstatoval přednášející a dodal, že cílem každého chovatele musí být zabránit takovým infekcím. Pokud se to podaří, poznají to na daleko menším výskytu klinických případů na začátku laktace a s tím souvisejícím vyšším nádojem i lepšími parametry reprodukce.
Při převedení plemenice do kategorie zasušených krav se mléko tvoří ještě asi 36 až 48 hodin a vytváří ve vemeni tlak, který na jednu stranu pomáhá procesu zaprahnutí, na druhou při úniku mléka umožňuje patogenům průnik do vemene.
Následujících pět až sedm dní se mléko ve vemeni absorbuje, po této době je už téměř nemožné mléčnou žlázu infikovat. „Dokonce ani pokusy s namočením struků do roztoku obsahujícího Escherichiu coli nevedly k infekci. První týden po zasušení je ale maximálně rizikový,“ upozornil odborník.
Za velmi významný faktor v tomto období považuje prof. Krömker čistotu vemen podle čtyřbodové stupnice. Celých 90 procent krav ve stádě by podle přednášejícího měly být na stupni 1 (superčisté) nebo 2 (čisté). Jak uvedl, špinavá vemena se stupněm 3 nebo 4 ztrojnásobují riziko infekce.
Rizikový je také únik mléka v prvních dnech po zasušení. „Značnou roli zde hraje genetika, ale chovatel má možnost tento faktor také ovlivnit, například změnou organizace stáda. Ve Švédsku zjistili, že účinné je tzv. pomalé zaprahování. Tedy například v pondělí podojit, následně plemenici přesunout do speciální sekce, kde se zkrmuje TMR pro suchostojné dojnice. Po 36 hodinách se znovu podojí a opět vrátí do této skupiny. Po dalších 36 hodinách následuje poslední dojení – až do začátku nové laktace. Bohužel je to organizačně náročnější způsob, byť je z mého pohledu ideální,“ konstatoval řečník.
