Antimikrobika a rezistence v chovech prasat

Vzhledem k tomu, že živočišná výroba využívá více antimikrobiálních látek než humánní medicína, zvyšuje se míra potenciálního rizika šíření rezistentních bakterií potravinovým řetězcem ze zvířat na člověka. Výše uvedené tak může mít v dlouhodobém časovém horizontu nejen pro chovatele, ale i pro spotřebitele velký ekonomický, etický a ekologický dopad. Prevence a léčba infekcí je klíčem k produktivitě a ekonomické rentabilitě chovatelů potravinových zvířat.

V Evropě se úroveň spotřeby antibiotik u zvířat monitoruje kontinuálně. Podle údajů systému dlouhodobého sledování spotřeby antimikrobiálních láteku zvířat ESVAC (European Surveillance of Veterinary Antimicrobial Consumption) došlo v Evropě v období 2011 až 2020 k poklesu prodeje antibiotik pro zvířata o více než 43 %.

Analýzou potenciálních rizikových faktorů podílejících se na šíření rezistentních bakterií v chovech prasat se ve své práci zabývali také specialisté z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves (doc. MVDr. Pavel Novák, CSc., Ing. Gabriela Malá, Ph.D.) a Veterinární univerzity Brno (MVDr. Josef Prášek, Ph.D.). Ve svém doporučení uvedli, že dodržování zásad správné chovatelské praxe jako nedílné součásti managementu chovu prasat, profylaxe včetně principů biologické bezpečnosti a udržování vysoké hygienické úrovně v objektech pro ustájení prasat jsou základem pro udržení dobrého zdravotního stavu prasat na farmách a odpovídající úrovně jejich welfare.

Dále, že spotřebu antimikrobních látek a následně i potenciální riziko vzniku a šíření antimikrobiální rezistence může v chovech prasat omezit ošetřující veterinární lékař ve spolupráci s chovatelem. Jednak v oblasti  terapie – racionálním používáním antibiotik v indikovaných případech s postupným výběrem antibiotik první, druhé a třetí volby na základě výsledku diagnostiky a stanovení citlivosti testované bakterie k antimikrobním přípravkům, tzv. antibiogramu. Dále v oblasti metafylaxe – vytvořením individuálního plánu biosekurity, zaměřeného na opatření směrovaná na minimalizaci rizika průniku infekčních agens do chovu a jeho šíření v areálu farmy. A konečně i v oblasti profylaxe – zavedením a především pak důsledným dodržováním zásad správné chovatelské praxe v oblasti vytvoření komfortního chovného prostředí. A to včetně vybalancování krmné dávky pro všechny kategorie prasat, pravidelné sanitace stájí, vysoké hygienické úrovně a managementu chovu, snížení stresu chovaných prasat zvýšením jejich odolnosti a tím i snížením náchylnosti k infekcím.*

Tabulka – Dynamika výskytu vybraných patogenů v chovech prasat v období 2017-2022

Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov.