Antiparazitární terapie Paramphistomum sp. u skotu, ovcí a koz v ČR

 V chovech přežvýkavců v ČR se stále více začíná vyskytovat parazitární onemocnění způsobené Paramphistomum sp., a to konkrétně Paramphistomum daubneyi, neboli nyní označováno jako Calicophoron daubneyi Juvenilní stadia tohoto parazita se vyskytují v tenkém střevě a dospělí jedinci se následně přesunují do bachoru, kde poškozují bachorové papily a mohou vyvolat těžké infekce. Registrované přípravky v české republice určené na léčbu fasciolóz jsou účinné na jiné druhy motolic, ale ne na Paramphistomum sp.

Z tohoto důvodu jsou veterinární lékaři nuceni předepisovat léčiva ze skupiny salicylanilidů–  např. léčivo obsahující účinnou látku oxyklozanid. Bohužel však žádný přípravek s touto účinnou látkou není v ČR registrován, a proto dovoz a použití přípravku s oxyklozanidem je vázán pouze udělením výjimky na dovoz ze zahraničí. Bachorová motoličnatost (paramfistomatóza) je stále více aktuální parazitární onemocnění trávicího traktu přežvýkavců. Paramfistomatóza je parazitické onemocnění u skotu, ovcí a koz. Paramfistomatóza (bachorová motoličnatost) je způsobována juvenilními stadii motolice bachorové (Paramphistomum sp.), které se usazují ve slezu a duodenu a vyvolávají zde těžké, krvavé záněty. Po dokončení vývojového cyklu putují dospělí jedinci do bachoru, kde způsobují atrofii bachorových papil.

Vývoj paramfistomatóz probíhá mimo tělo hostitele. Vajíčko, které je vyloučeno trusem, se musí dostat do vody. Zde následně dojde k vývoji embrya (miracidum), které napadá bahnatku malou (Galba truncatula), dříve označovanou jako plovatku malou (Lymnaea truncatula), ve které se pomnoží a cerkárie se následně přesunou zpět do vody. Ve vodním prostředí se uchytí na trávě a ve formě metacerkárií čekají na spasení cílovým hostitelem. Zdravotní problémy napadených přežvýkavců jsou způsobené převážně juvenilními stadii, která poškozují sliznici tenkého střeva a způsobují na ni nekrotické změny a krváceniny. Mezi klinické příznaky patří průjmy a infekce, které mohou vést až k úplnému selhání organismu. Největší problémy bývají u koz, protože v jejich střevech stráví juvenilní stadia přibližně o 14 dní delší dobu než u ostatních druhů přežvýkavců. V případě napadení dospělými jedinci dochází k poškození bachorového epitelu.

Jako jedna z možností ochrany zvířat před onemocněním paramfistomatózou je ošetření pastvin a zabránění vývoje embryí v bahnatce malé (Galba truncatula). Jelikož jsou bahnatky vázány na vlhké, vodní prostředí, tak jednou z možností je vysoušení pastvin, nebo zabránění přístupu k přirozeným vodním zdrojům, jakou jsou tekoucí nebo stojaté vodní plochy. V případě podmáčených pastvin je lze odvodnit, nebo jestliže jsou tyto části níže než okolní terén, tak je lze zasypat nebo ohradit pomocí přenosných elektrických ohradníků. Důležitým hlediskem pro minimalizaci výskytu mezihostitelů je také správná instalace napáječek, jelikož ty mohou být zdrojem vlhkosti v jejich okolí, a proto zde může dojít ke zvýšenému výskytu bahnatek.

Napadení motolicí bachorovou se diagnostikuje pomocí klinických příznaků a následně vyšetřením trusu. Samotná terapie je velice komplikovaná. Tato komplikace ale nevyplívá z nedostatku léčiv, ale spíše z legislativního hlediska.

Zvířata napadená motolicí bachorovou lze léčit léky ze skupiny salicylanilidů. Zvířata, která jsou napadená jak juvenilními stádii, tak dospělými jedinci motolic, lze léčit pomocí oxyklozanidu. Lze také použít léčivé přípravky obsahující niklosamid. Nevýhoda aplikace přípravků s niklosamidem je, že dochází k ničení pouze vývojových stádií a na dospělá stádia tato látka vůbec nepůsobí.

V dnešní době se antiparazitární terapie provádí bez předchozího koprologického vyšetření. Toto používání antiparazitik „na slepo“ způsobilo, že si v současnosti velké množství parazitů na tyto látky vytvořilo rezistenci. Proto je před antiparazitární léčbou nutné provést koprologické vyšetření a následně aplikovat vhodnou a účinnou látku.

Současně se s léčbou přežvýkavců také doporučuje provádět ošetření pastvin a jejich vysoušení, aby se snížilo riziko výskytu mezihostitele paramfistomatóz, a to bahnatky malé (Galba truncatula).

MVDr. Macháček Miroslav, Ph.D., Ústav ochrany a welfare zvířat a veřejného veterinárního lékařství, Veterinární univerzita Brno

Podrobněji v časopisu Náš chov 9/2022.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down