Menu
e-shop
Devětadvacátého dubna proběhl v zasedací místnosti VÚVeL v Brně další seminář v systému VÚVeL Academy. Tentokrát se týkal rozšíření, prevence i vakcinace Aujezskyho choroby u černé zvěře, volně žijících zvířat i psů. O tématu přednášeli odborníci z VÚVeL Brno, z ČZU v Praze, SVS ČR, VETUNI Brno i z firmy Dyntech.
Úvodní přednášku si připravil doc. MVDR. Martin Faldyna, Ph.D. ředitel VÚVeL na téma „Je Aujezskyho choroba znovu problém?“ Původcem Aujeszkyho choroby je prasečí herpesvirus 1 (Suid herpesvirus 1 – SHV-1). Jedná se o obalený DNA virus z čeledi Herpesviridae. Přirozeným hostitelem a jediným rezervoárem jsou prasata (domácí i divoká), která jako jediný druh mohou nákazu přežít a stát se latentními nosiči. Pro ostatní savce (psy, kočky, vlky, lišky…) je infekce vždy smrtelná. Virus je ve vnějším prostředí značně odolný. V mase při teplotách kolem 4 °C dokáže přežít 5 až 7 měsíců.
Výskyt Aujezskyho choroby v ČR a v Evropě, historie, současnost, aktuální monitoring, jeho způsoby a výsledky popsal MVDr. Tomáš Jarosil, ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat, SVS ČR. Popsal legislativu EU i ČR a monitoring nemoci a na závěr řekl, že není důvod k panice v souvislostí s nemocí. Aujeszkyho choroba (ACH) se v chovech domácích prasat u nás nevyskytuje a v populacích divokých prasat je ACH přítomna dlouhodobě. V současné době ale nedochází k šířeních ACH v populaci divokých prasat. Pozitivní průkaz protilátek znamená, že prase divoké se v průběhu života setkalo s virem ACH a reagovalo tvorbou protilátek, neznamená to ale, že každé prase aktuálně ACH šíří. Přesto je nezbytné dodržovat zásady biosekurity v chovech domácích prasat a předcházet možnému přenosu ACH na psy (zejména lovečtí psi) případně na další zvířata (kočky).
O managementu černé zvěře v období populačního nárůstu přednášel Ing. Jan Cukor, Ph.D., (Fakulta lesnická a dřevařská, katedra pěstování lesa, ČZU v Praze).Zmínil se o reprodukci divokých prasat a systému odlovu prasnic. Dospělá bachyně vrhne 6–10 selata za dobrých podmínek je více prasniček než kanečků. Bachyňky mohou být březí od 28kg hmotnosti s malou velikostí vrhu (2–4 selat). Nástrojem ke snížení populace černé zvěře je odlov dospělých bachyní. Loví se ale na podzim, kdy selata jsou již odrostlá a bachyně jsou prázdné. Je třeba i při lovu respektovat etiku.
Co víme o Aujezkyho chorobě u volně žijící zvěře bylo téma prezentace prof. MVDr. Jiřího Pikuly, Ph.D., (Fakulta veterinární hygieny a ekologie, oddělení chorob zvířat, zvěře, ryb a včel, VETUNI Brno). ACH je virová nákaza podléhající hlášení. Nemoc je schopna nakazit hospodářská a volně žijící zvířata. Prase divoké (případně domácí) je jediný druh, který přežívá nákazu, pro všechny ostatní druhy je nemoc smrtelná. Šelmy hynou během 24 až 72 hodin od nástupu kliniky. Klinickými příznaky jsou ztráta apetitu, snížená aktivita, výtok z nozder, horečka, nervové příznaky jako snížená citlivost a bolestivost, sebepoškozování zvířete, záchvaty křečí a úhyn. Přednášející dále uváděl příklady nákaz u loveckých psů, lišek a vlků.
O patogenezi a imunologiii Aujezskyho choroby přednášel prof. MVDr. Miroslav Toman, CSc., z oddělení infekčních chorob a preventivní medicíny z VÚVeL Brno. Proč prase přežívá nákazu ACH? Prase je přirozeným hostitelem, virus nevyvolává masivní cytolýzu ve tkáních, má krátkou dobu virémie, pomaleji se šíří do CNS, vyvolává latentní infekci v gangliích a vytváří imunitu, která je schopna alespoň částečně kontrolovat infekci. U masožravců dochází k úhynu (tzv. dead-end infekce). Ke vstupu dochází nejčastěji perorálně (syrové maso z prasete) nebo poraněním kůže při lovu (naháňce) kance. Dochází pak k selhání imunity.
MVDr. Jan Bernardy, Ph.D. (VÚVeL Brno) informoval o konsekvenci nákazy pro chovatele psů. Cesty nákazy jsou nejčastěji pozřením masa černé zvěře, vnitřností (při vývrhu), nervové tkáně, mízních uzlin divočáka, nebo přímým kontaktem se slinami, krví nebo nosním sekretem. Místy s vysokou náloží viru jsou mandle, plíce a nervová tkáň. U psa je inkubační doba obvykle 2 až 4 dny, dochází k intenzivnímu svědění, vedoucí až k sebepoškozování, dochází k hypersalivaci, ke změnám chování, apatii, křečím. Smrt nastává 24–48 hodin po projevení příznaků. Pro další výpočet použil přednášející umělou inteligenci a vychází, že podle jarních údajů za roky 2024/2025 bylo odloveno 193 554 kusů. Kdyby bylo 30 % kusů pozitivních, bylo by to 58 056 kusů. Z toho může být infekční 4–5 % zvířat, tedy 1742 ks (jen po 12 dní). Při naháňkách – společném lovu se psy se využívá v 15–30 % odlovů černé zvěře. Celkový počet loveckých psů v ČR je 29 563. Jen menší část z nich se na honu setká s prasetem (nízký odhad je 10 %, tedy 3000 psů. Binomický model říká, že při jednom kontaktu psa s infekčním divočákem je pravděpodobnost úhynu 5 psů a při trojím kontaktu to dělá 16 psů ročně atp.
Téma problematiky onemocnění psů doplnil MVDr. Mgr. Ladislav Pažout, ředitel vývoje, výroby, kontroly a jištění kvality, Dyntech a mluvil o vývoji unikátní dvousložkové vakcíny proti Aujezskyho chorobě u psů. Jak fungují obě složky vakcíny. Intramuskulární složka (vysoké IgG) vakcíny nechrání při vysoké intramuskulární náloži (kousnutí divočákem) kombinace s intranasální složkou (lokální imunita Trm/IFN+ IgA), funguje při slizniční expozici, ale nemusí stačit při masivní parenterální náloži. O výsledku rozhodují první hodiny a lokální děje v místě vstupu (ne titr IgG v séru).
prof. MVDr. Jiří Pikula, Ph.D.
Ing. Jan Cukor, Ph.D.
