Automatický krmný systém pro telata

V současné chovatelské praxi se stále více používají při skupinovém odchovu telat dojeného skotu automatické krmné systémy. Díky nim má chovatel přehled nejen o množství mléka, které tele vypije, ale i o četnosti a rychlosti, se kterou tele pije. Při změně krmných zvyků daného telete může chovatel získat varovnou informaci od systému, že je potřeba tele zkontrolovat a ověřit důvody změny.

V moderních chovech dojeného skotu se zvyšuje zájem o sociální (párové/skupinové) ustájení telat v období rané ontogeneze, tj. do 8 týdnů věku telete. Přes veškeré výhody takovýchto ustájení jsou i problémy/ rizika. Díky identifikaci telat pomocí obojků/ čipů v uchu, AKS umožní chovateli nastavit výdej mléka pro jednotlivá telata tak, aby lépe odpovídal jejich individuálním potřebám. Telata se v jednotlivých požadavcích (četnost krmení, denní množství nápoje apod.) mohou lišit a automat může tyto nároky reflektovat.

Díky pravidelným záznamům lze data z AKS kromě každodenního monitoringu množství přijatého mléčného nápoje využít i pro ranou detekci blížícího se onemocnění telat. Také pomůže vytipovat telata, která jsou připravena k odstavu, nebo naopak signalizovat, že tele k odstavu připravené není. Kromě samotného využití dat pořízených pouze z AKS, lze záznamy z krmných automatů kombinovat také se záznamy pořízenými pedometry, váhou, případně obrazovými záznamy z kamer a zootechnickými záznamy v softwaru pro management stáda.

Automatizace péče o telata a využití AKS nemusí sloužit jen jako prvek zařizující intenzivní výživu telat bez nutnosti navýšení pracovní kapacity ošetřovatelů. Automatické krmné stanice budou moci také v blízké budoucnosti sloužit jako zdroj informací o individuálních charakteristikách jako chování při příjmu mléčného nápoje, ontogenickém, výživovém a fyziologickém stavu telat. Zároveň je automatizace výživy a managementu telat jednou z cest, jak se vyrovnat se stále narůstajícím nedostatkem pracovních sil v prvovýrobě a zemědělství.

Ing. Radka Šárová, Ph.D., Ing. Ágnes Moravcsíková,  Ing. Barbora Valníčková, Ph.D. Oddělení etologie, VÚŽV, v. v.  i., Praha-Uhříněves, katedra etologie a zájmových chovů, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Podrobněji v časopisu Náš chov 4/2023.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down