Chovatelé vnímají Nizozemsko jako zemi, která má nejkvalitnější chovy holštýnského plemene. První holštýnské krávy byly z oblasti Holandska dovezeny do Spojených států amerických a Kanady už v 19. století. V průběhu 20. století se potom toto plemeno rozšířilo po celé Evropě.
Z Nizozemska do Čech přijel na pozvání výživářské firmy VVS Verměřovice zástupce společnosti Veepro Holland Fokko Tolsma, který zde absolvoval čtyři vystoupení v různých částech republiky. Program se skládal z dopoledních prezentací a odpolední prohlídky stáje blízkého zemědělského podniku spolu s odborným ošetřením paznehtů.
Krmení skotu
Správná výživa skotu je podle Fokko Tolsmy základem pro vysokou produkci mléka. Podle jeho slov by se neměla vyžadovat maximální produkce, při které není zaručena dlouhověkost krav, ale produkce optimální. „Často se zapomíná na výživu v období stání na sucho. Je to přípravné období pro další laktaci, a proto bychom se mu měli věnovat,“ uvedl Tolsma. Neméně důležitá je také příprava na porod (dva až tři týdny před očekávaným otelením), během níž bychom tělu krávy měli dodat optimální množství živin tak, aby se po porodu neocitla v negativní energetické bilanci.
„Krávy v období přípravy na porod by neměly být ustájené dohromady s dojnicemi v laktaci. Příliš mnoho bílkovin nebo energie v krmné dávce totiž může vyvolat zvýšený výskyt zánětů vemene způsobených mikroorganismem Staphylococcus aureus,“ řekl přednášející.
Krmnou dávku po porodu má podle něj tvořit objemné krmivo z jedné třetiny. Doporučuje dávat tři týdny před porodem jeden kilogram koncentrátu, dva týdny dva kilogramy koncentrátu a jeden týden před otelením tři kilogramy jadrného krmiva obsahujícího 14 % NL. Jaderné krmivo by mělo obsahovat škrob degradovatelný v bachoru pro produkci kyseliny propionové, která podporuje rozvoj bachorových papil.
Napájení teplou vodou
Voda je podle přednášejícího velmi důležité a zároveň levné krmivo. Po otelení doporučuje zástupce společnosti Veepro Holland nalít do trávicího ústrojí dojnice kolem 30 litrů vody ohřáté na 38 stupňů Celsia spolu s půl litrem propylenglykolu. „Tento nálev pomůže aktivaci bachoru tak, že za deset minut začne kráva přijímat seno a do tří hodin vyjdou plodové obaly,“ uvedl Tolsma. Voda je podle něj důležitá i pro ostatní kategorie zvířat. Rozdíl mezi napájením teplou a studenou vodou může být podle jeho slov i tři kilogramy mléka za den ve prospěch teplé vody.
Období po porodu
Období po otelení je podle Fokko Tolsmy jedním z nejkritičtějších v životě krávy. Dojnice se často dostávají do negativní energetické bilance, která je spojena s poklesem hmotnosti a metabolickými poruchami. Zároveň jsou v období nejvyšší produkce mléka. Potřebují proto maximální příjem sušiny, tedy objemné krmivo v co nejvyšší kvalitě. První tři týdny po otelení doporučuje Tolsma podávat stejné krmivo jako v období přípravy na porod a pomalu zvyšovat obsah jadrného krmiva v dietě.
„Je potřeba si uvědomit, že krávy s vysokým genetickým potenciálem potřebují dobrou a vybalancovanou krmnou dávku z kvalitních komponentů,“ uvedl Fokko Tolsma. Podle něj by denní příjem sušiny u vysokoužitkových dojnic měl odpovídat čtyřem procentům jejich tělesné hmotnosti. Nepostradatelné jsou také minerální látky a vitamíny.
Krávy po otelení vykazují vysokou pravděpodobnost metabolických poruch. „Zdravá dojnice by měla vyprodukovat 100 litrů slin denně, přijímat krmivo zhruba 250 minut denně a přežvykovat 380 minut za den až šedesátkrát v jedné periodě. Její výkaly by měly mít tři prstence a tvar koláče,“ podotkl přednášející.
Viditelnost tří žeber
Důležitá je podle Tolsmy také tělesná kondice krav. „Bez ohledu na plemennou příslušnost by měla být u dojnice dobře viditelná tři žebra,“ řekl zástupce společnosti Veepro Holland. Příliš tučné krávy mohou trpět dislokací slezu, zadrženým lůžkem, problémy s plodností nebo poklesem produkce, vypočítal Tolsma.
Nedílnou součástí péče o stádo je také úprava paznehtů. Některé choroby paznehtů jsou spojené s metabolickými poruchami. Například laminitida se často vyskytuje přímo v období otelení. Příznakem mohou být prstence na rohovině, tekutina nebo krev v rohovině, nebo defekty bílé čáry. Fokko Tolsma doporučuje důslednou prevenci - úpravu paznehtů i třikrát ročně, také kvalitní objemné krmivo před otelením a dostatečný příjem energie po otelení.
Dojení před otelením
Kontroverzní se zdá být Tolsmův návrh dojit krávy i před porodem: „Dojením plemenic deset dnů před očekávaným porodem můžeme zabránit poruchám s ním souvisejícím,“ konstatoval přednášející. Poprvé doporučuje dojit ráno jednu minutu pro reflexní vyplavení hormonu oxytocin, počkat několik minut a dojit opět jednu minutu. Při večerním dojení se zopakuje totéž. Druhý den se již nadojí sklenice mléka a pokračuje se až do dne otelení. Tento postup podle Fokko Tolsmy snižuje riziko mastitid, otoků a tlaku na vemeno. Chovatel musí mít ale na paměti, že kolostrum se oddojí během předporodní fáze, a proto je nutné mít pro tele připravené zmrazené mlezivo od jiné dojnice.
Ošetření paznehtu s laminitidou
Ve stáji proběhla praktická část přednášky nizozemského hosta. Na ošetřovaném paznehtu jsou dobře patrné typické projevy laminitidy, jako jsou prstence v rohovině a dvojité chodidlo, jak je vidět na dvou obrázcích. „Ošetření tohoto paznehtu spočívá v odstranění rohoviny tak, aby délka paznehtu byla 7 cm a výška patky 3 cm a musí se zachovat okrajová nášlapná plocha. Následně se odstraní tvrdá rohovina kolem utvořeného paznehtního vředu. Jinak by při našlapování docházelo k opakujícímu se dráždění vředu. Vřed není vhodné odstraňovat, protože by došlo k masivnímu krvácení. Pokud je to nutné, může se na druhý zdravý pazneht nalepit dřevěná podkovička. Ošetřený pazneht se nemusí obvazovat, protože za 12 hodin dojde k zatažení rány,“ uvedl Fokko Tolsma.
