Motolice patří mezi parazity, s nimiž se potýkají chovatelé pastevně chovaných přežvýkavců. U nás se vyskytují nejčastěji motolice jaterní, motolice obrovská a v posledních deseti, patnácti letech také motolice Calicophoron daubneyi. Zatímco prvně jmenované dva druhy parazitují v játrech, motolice Calicophoron se vyskytuje v bachoru.
Motolice ke svému vývoji potřebují mezihostitele v podobě vodních plžů. Hostiteli bachorové motolice Calicophoron, která má velikost rýžového zrna, jsou okružák ploský a bahnatka malá. Vyskytuje se ohniskově, najdete ji zejména na místech s mělkou stojatou vodou. „Jestliže pasete zvířata na suchých loukách, s motolicemi pravděpodobně nebudete mít žádný problém. Vyšetření telat na přítomnost motolic je optimální naplánovat nejdříve v šesti až sedmi měsících věku. A to s ohledem na klimatické podmínky umožňující pastvu, ale také na výskyt mezihostitele a dále i na rizika kontaktu s vývojovými stadii motolic, které v hostiteli dokončují vývoj v průměru za tři až čtyři měsíce. V praxi to znamená, že v únoru narozená telata by se měla vyšetřit na přelomu srpna a září,“ vysvětlil na semináři pro chovatele masného skotu ve Stříteži prof. Ing. Martin Kváč, Ph.D., z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR, v. v. i.
Motolice denně produkují tisíce vajíček, ale do fáze infekce hostitele se dostane asi jen jedno procento vajíček. Ve vhodném prostředí se vyvinou do fáze tzv. metacerkárií, v nichž čekají na listech travního porostu na hostitele.
„Je však třeba dodat, že podíl infikovaných plžů na našich pastvinách není větší než pět procent, přičemž jejich podíl je největší na jaře a v létě. Dospělý skotu je obvykle bez klinických příznaků a dopady na zdraví a produkci jsou minimální. Nejrizikovější skupinou jsou naivní zvířata, která jsou prvním rokem na pastvě. Přestože motolice Calicophoron daubneyi parazituje v bachoru, kde jsou přichyceny na bachorových papilách, z nichž sají krev, dostane se až do střeva. Odtud migruje asi dva tři měsíce přes sliznici dvanáctníku zpět do bachoru. Parazitací dochází ke ztluštění stěny dvanáctníku, zánětu sliznice slezu a destrukci tkáně, což způsobuje průjmová onemocnění, která mohou při masivní infekci končit výjimečně úhynem,“ navázal přednášející.
Jak profesor Kváč dále uvedl, důvodem šíření motolice Calicophoron daubneyi v našich chovech je způsob léčby na bázi léků, jako jsou triclabendazol, closantel, nitroxynil, clorsulon, albendazol, které jsou sice účinné na motolici jaterní, ale nefungují na Calicophoron daubney. V současné době je k dispozici přípravek na bázi oxyclozanidu, který však postihuje pouze dospělce parazitující v bachoru. Co se týká detekce, v rámci koprologického rozboru se využívají například různé varianty sedimentačních metod a sítování. Pro chovatele je důležité, aby měli zpětnou vazbu z jatek.*
