Petra Sevalda, jednatele společnosti Bios Agriforest, s. r. o., se sídlem v Dobříši oslovilo plemeno galloway také svým líbivým vzhledem. Doslova mu učarovala zvířata v barevném rázu belted, tj. s bílým pruhem uprostřed těla. Po čtyřech letech od založení chovu má ve stádu pětatřicet zvířat, respektive dva býky do plemenitby, jedenáct krav a zbytek v podobě odchovu, tj. jaloviček a volků.
Pro firmu Bios Agriforest, s. r. o., která nabízí služby v zemědělství a lesnictví, je chov masného skotu v zastoupení galloway belted okrajovou záležitostí, i když velikost stáda tomu rozhodně nenasvědčuje.
„Plemeno galloway nás oslovilo menším tělesným rámcem a líbivým vzhledem, ale také odolností vůči klimatickým podmínkám a v neposlední řadě i bezproblémovým porodům. Zvířata jsme pořídili v roce 2020. Na doporučení dlouholetého chovatele beltedů Miroslava Malého z Černína u Zdic jsme část zvířat základního stáda dovezli z Německa. Jednalo se o šest jalovic, zbývajících pět je z tuzemska a plemenný býk je z chovu Miroslava Malého.
Aktuálně máme pětatřicet zvířat, respektive dva býky, z nichž v plemenitbě působí zatím čtyřletý Grizly z Černína, dále jedenáct krav a zbytek tvoří odchované jalovičky a volci. Chovatelsky nejcennější jsou red beltedi, protože červená barva je u nich recesivní,“ sdělil na úvod našeho rozhovoru jednatel společnosti Bios Agriforest, s. r. o., Petr Sevald.
Zmiňované stádo galloway beltedů má k dispozici deset hektarů trvalých travních porostů. Celoroční pobyt na pastvině jim vůbec nevadí, naopak.
„Mimo pastevní sezónu a při přísušku zvířata přikrmujeme kvalitním senem a senáží. Celoročně, pravidelně dvakrát denně, respektive ráno a večer kontrolujeme zdravotní stav zvířat na pastvině. Stejně tak i funkčnost napáječek, které jsou elektrické a v zimě nezamrzají a dále množství založeného krmiva, tj, sena a senáže, které mají zvířata k dispozici. Samozřejmě kontrolujeme i funkčnost elektrického oplocení. Období telení u nás vychází na přelom února a března, aby telata do podzimu dostatečně narostla. Porody jsou bezproblémové a nevyžadují asistenci. Krávy dostávají stejnou krmnou dávku a melasované minerální lizy. Dále se snažíme vytvořit jim více pohodlí tím, že pod ně dáme slámu. V létě je důležité dbát zejména na to, aby zvířata měla k dispozici dostatečné množství vody a měla možnost ukrýt se před sluncem. Jakmile telata ve stádu dosáhnou asi šesti měsíců věku, přemístíme plemenného býka na jinou pastvinu. Letošní býčky jsme museli kvůli nedostatku místa vykastrovat s tím, že volky budeme vykrmovat. Prvotní záměr dělat výhradně plemenná zvířata nyní přehodnocuji, protože trh se změnil. Když už si někdo chce pořídit masné krávy, hledá plemeno, ze kterého bude mít největší užitek. Alespoň prozatím to ale nic nemění na tom, že produkce plemenných zvířat je pro nás prioritou,“dodal jednatel společnosti Bios Agriforest, s. r. o.
Více se dočtete v časopisu Náš chov.*
