Asi čtyři měsíce zbývají producentům konzumních vajec na to, aby vyměnili konvenční klece za jiné welfarové systémy ustájení. Podle neoficiálních odhadů se předpokládá, že do konce letošního roku Evropskou komisí naplánovanou technologickou výměnu zvládne asi osmdesát procent domácích podniků. Prakticky se dá říci o těch, které uspěly se žádostí o dotaci v rámci Programu rozvoje venkova.
Prostředky ze zmiňovaného evropského programu, respektive podopatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků - záměr a) Stavby a technologie pro živočišnou výrobu limitovaly i jihočeskou společnost BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a. s., jejíž produkce se pohybuje na úrovni dvaceti pěti milionů vajec. „Technologickou výměnu realizujeme od května loňského roku a s předpokládanou dotací od Státního zemědělského intervenčního fondu věříme, že výměnu konvenčních klecí v posledních dvou halách zvládneme. Tři haly máme vybaveny obohacenými klecemi od Kovobelu s kapacitou po 15 840 kusech. Do jedné větší haly jsme nainstalovali klecovou technologii Eurovent EU od firmy Big Dutchman, která pojme 18 720 nosnic. Tři haly na podestýlce mají kapacitu po sedmi tisících kusech,“ vypočítal ředitel společnosti Miroslav Ondřej.
Představení podniku
Uvedená jindřichohradecká akciová společnost vznikla v roce 1993 transformací z bývalého společného zemědělského podniku. S šestasedmdesáti stálými zaměstnanci obhospodařuje 1740 ha zemědělské půdy v nadmořské výšce okolo 500 m. V živočišné výrobě se zabývá chovem prasat, produkcí vajec, výkrmem brojlerových kuřat a chovem masného skotu. Rostlinnou výrobu, která se podřizuje potřebám živočišné produkce, zahrnuje zejména pěstování obilin, včetně kukuřice pro krmivovou základnu, z technických plodin řepka.
Chov drůbeže zmiňované akciové společnosti BOHEMIA VITAE reprezentuje středisko se dvěma odchovnami a devíti snáškovými halami v Jindřichově Hradci a dvě farmy s výkrmem brojlerů - v Kardanově Řečici (tři haly pro 135 000 kusů) a Lásenici (dvě haly s celkovou kapacitou 39 000 brojlerových kuřat).
Do odchoven naskladňují jednodenní kuřata snáškového hybridu hisex brown a bovans goldline z líhně podniku Integra Žabčice. Zatímco asi pětatřicet tisíc kuřat hisex odchovají v klecích, patnáct tisíc kuřat kombinace bovans vyrůstá na podestýlce.
V případě brojlerových kuřat jindřichohradečtí chovatelé odebírají jednodenní materiál kombinace Ross 308 z východočeské firmy Mach-Líhně kuřat Litomyšl. Ze šesti turnusů vyprodukují dva tisíce tun drůbežího masa.
Obohacené klece
Čtyři z celkového počtu devíti snáškových hal jsou vybaveny tříetážovými obohacenými klecemi umístěnými v každé hale ve čtyřech řadách. Před instalací nové technologie se však nejprve zmodernizoval interiér stávajících ustájovacích kapacit. Rekonstrukce spočívala v novém rozvodu elektroinstalace a vodovodní sítě a ve vybudování podlah a úpravě stěn, včetně stropu. „S obohacenými klecemi jsme spokojení, dosahujeme dobrých výsledků. Sice se nám snížila kapacita haly, ale když zatím prvního turnusu vyhodnotím spotřebu krmiva na snesené vejce, procento dosažené snášky a úhyny, tak obohacené klece nám v porovnání s konvenčními klecemi vycházejí lépe. Podle mého názoru je dosahovaná užitkovost vyšší díky lepším podmínkám ustájení a minimálnímu úhynu, který se pohybuje okolo 0,3 procenta měsíčně. Přestože jsme stávající haly vybavili většími klecemi a s ohledem na požadavky směrnice Rady č. 1999/74 EC naskladnili menší počet nosnic, nemáme obavy, že bychom měli výrazně nižší produkci vajec než dosud. Zatím jediné, co nás v této souvislosti momentálně trápí, je zvýšený podíl křapů a znečištěných vajec,“ prozradil první muž společnosti.
Podlahový chov
Pokud jde o variantu snáškových hal podlahového systému chovu nosnic v Jindřichově Hradci, tak jde o kombinaci roštů, pokrývajících dvě třetiny podlahové plochy a podestýlky v podobě slámy. Na roštech nosnice mohou hřadovat na hřadech a chodit do automatických oboustranných snáškových hnízd se středovým sběrným pásem vajec. Systém zásobení nosnic krmnou směsí a napájecí vodou je obdobný jako v případě již zmiňovaných obohacených klecí. Ve dvou ze tří hal s touto technologií slepice ještě mají k dispozici výběh.
I když haly pro chov nosnic na podestýlce byly v Jindřichově Hradci postavené již před čtrnácti lety jsou plně funkční a společnost je hodlá ještě nějakou dobu využívat.
„Splnění welfarových požadavků Evropské unie nám již vrásky nedělá. Aktuálním problém je cena vajec, s níž se potýkají v celé Evropě. V rámci společného trhu máme nejnižší odbytové ceny za vejce, zatímco naši producenti podle statistiky zhodnotí 100 kusů za 89 eur, němečtí kolegové dostanou 106 eur a Poláci dokonce 120 eur. Při takových rozdílech a nedostatečné ochraně vnitřního trhu před dovozem komodit ze zahraničí se téměř nedá konkurovat. V porovnám s loňským rokem se nám navýšily náklady za krmné směsi o dvacet procent a za vejce dostaneme o 50 haléřů méně. Nezbývá než konstatovat, že bez prostředků z dotačních programů bychom slepice již nedělali a s výrobou vajec bychom skončili. K tomuto scénáři se v některých podnicích již bohužel schyluje, čímž podle mého odhadu dojde asi ke třetinovému propadu současné domácí produkce konzumních vajec,“ řekl na závěr ředitel společnosti BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a. s., Miroslav Ondřej.
Klíčové informace:
- Podle požadavků směrnice Rady č. 1999/77 EC se v chovech s produkcí konzumních vajec od 1. ledna 2012 zakazují konvenční klece.
- Povolenými alternativami po tomto datu je chov nosnic v obohacených klecích, v halách na podestýlce a ve voliérách a konečně ve výbězích.
- Technologickou výměnu zakázaných klecí za welfarové alternativy v termínu zvládne asi 80 % domácích producentů konzumních vajec.
