Mléčná užitkovost dojnic je podmíněna genetikou, zdravím a výživou. Z chovatelského hlediska má největší význam naposledy zmiňovaný aspekt. A to nejen proto, že krmiva tvoří až polovinu z celkových nákladů na jednotku produkce, ale zejména z toho důvodu, že její úroveň si chovatelé mohou sami řídit.
Chovatelé vědí, že nárůst užitkovosti jde ruku v ruce s odpovídající péčí a kvalitní výživou. Stoupající požadavky na optimální krmení vysokoužitkových stád proto často řeší ve spolupráci s výživářskými specialisty. K podobnému scénáři přistoupili i chovatelé Zemědělské společnosti Karsit Agro, a. s., kteří v roce 2005 navázali spolupráci s výživářskou firmou VVS Verměřovice, s. r. o.
„Genetiku stáda dojnic máme na velmi dobré úrovni, tak proč nevyužít potenciál, který v sobě zvířata mají? Základem je však odpovídající výživa, což v našem případě znamenalo zlepšit kvalitu objemných krmiv a přípravu samotných krmných dávek. Po navázání spolupráce s firmou VVS se nám tento cíl daří postupně naplňovat. Její specialisté dovedou krmné dávky operativně přizpůsobovat tomu, jaká objemná krmiva momentálně máme k dispozici, vykompenzují potřebu jednotlivých živin a minerální látky dělají na míru,“ pochvaloval si v úvodu hlavní zootechnik akciové společnosti Ing. Libor Sedláček.
Charakteristika podniku
Zemědělská společnost Karsit Agro, a. s. vznikla 1. ledna 2011 přejmenováním bývalého ZD Dubenec, a. s. V jižním cípu trutnovského okresu v blízkosti Dvora Králové Nad Labem obhospodařuje výměru 2780 ha zemědělské půdy, z níž je 2367 ha orné půdy, 150 ha pastvin a 263 ha luk. V rostlinné výrobě se podnik zaměřuje na produkci obilnin, krmných plodin a řepky. Z obilnin na výměře asi 500 ha pěstují ozimou pšenici (potravinářskou i pro krmné účely), na dalších 200 ha ozimý ječmen, na 120 ha tritikale ozimé, na 60 ha jarní ječmen sladovnický a na 30 ha oves. Přibližně na 400 ha pak pěstují řepku, ze 70 % se jedná o hybridní odrůdy, zbývající podíl připadá na liniové odrůdy. Z krmných plodin zaujímá největší obhospodařovanou plochu kukuřice na siláž (260 ha), dále pěstují jetel luční (240 ha) a vojtěšku (80 ha). Z ostatních plodin je třeba jmenovat ještě cukrovku, kterou dubenečtí sklízejí z výměry 100 ha, mák (70 ha) a hrách.
Základem živočišné výroby výše uvedené zemědělské společnosti je chov skotu reprezentovaný produkčním stádem 530 krav holštýnského plemene s užitkovostí téměř 10 000 litrů mléka a masným stádem o 150 plemenicích, z nichž je 80 krav plemene charolais a 70 kříženek s různým podílem krve masných plemen . Užitkový chov prasat na farmě v Litíči momentálně reprezentuje 200 prasnic (BU x L) s užitkovostí 21,5 odchovaného selete na prasnici.
Chov skotu
Produkční stádo je ustájeno ve třech zrekonstruovaných stájích na farmě v Hřibojedech. Zatímco aktuální užitkovost prvotelek je na úrovni 8900 litrů mléka se složkami 3,64 % tuku a 3,3 % bílkovin, u krav pak odpovídá 10 100 litrům s obsahem 3,71 % tuku a 3,22 % bílkovin. Krávy se dojí dvakrát denně ve dvou rybinových dojírnách Fullwood s dvakrát pěti a s dvakrát deseti dojicími stáními.
Telata po narození standardně odchovávají v individuálních venkovních boudičkách, odkud je asi po měsíci převádějí do teletníku. V zrekonstruované kapacitě bývalého K-96 pro 300 kusů jsou telata ve skupinách po 30 až 50 kusech. Do věku dvou měsíců telata dostávají speciální mléčnou náhražku od VVS Verměřovice. Díky jejímu vysokému obsahu mléčných složek a dobré stravitelnosti mléčného tuku, který je upravován speciální technologií dubenečtí chovatelé nemají vážnější problémy při přechodu krmení telat z nativního mléka na sušené. K mléku samozřejmě ještě dostávají kvalitní starter, který je spolu s kvalitním senem základem výživy starších telat do věku 3,5 měsíce.
„Od třetího měsíce postupně začínáme telatům přidávat vysokoprodukční mix, který poté dostávají ad libitum až do 15 měsíců věku kdy začínáme s připouštěním. Na jalovicích je tento systém výživy znát, mají odpovídající tělesný rámec i hmotnost, což je základem pro jejich budoucí vysokou užitkovost. Tu by měla podpořit i plánovaná výstavba odchovny jalovic v Dubenci, jež by nahradila našim představám nevyhovující odchovnu na odloučeném středisku ve Lhotce,“doplnil Sedláček.
Výživa pro maximální užitkovost
Ve fázovém systému výživy dojnic je zohledněna užitkovost, délka březosti a kondice zvířat. V krmné dávce dubeneckých chovatelů je zakomponovaná kukuřičná siláž, vojtěškojetelová senáž, řepné řízky, pivovarské mláto, sláma, seno, směs jádra, tj. pšenici s ječmenem v poměru 1:1, kukuřičné vločky, sojový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, speciální doplňky jako je chráněný tuk, soda, melasa s glycerolem a minerálie.
„Připravujeme krmnou dávku pro šest skupin krav, čímž se nám daří udržovat dojnice v maximální užitkovosti a plemenice před porodem v odpovídající kondici. Přídavkem speciálních doplňků u naposledy jmenované kategorie krav minimalizujeme problémy s uleháním, ketózami a poporodními komplikacemi. Součástí krmné dávky krav stojících na sucho je i speciální minerální směs napasovaná na živinové složení našich objemných krmiv. Krávy po porodu krmíme plnou dávkou mixu, to znamená klasickou TMR na 40 litrů pro první produkční fázi. Je v ní zakomponovaný také by-pass tuk, který krmíme již dlouhodobě. V současné době používáme verměřovický doplněk se 100% kyselinou palmitovou. Od prosince loňského roku jsme vybrané skupině 210 dojnic po porodu nasadili ještě premix metylesteru konjugované linolové a palmitové kyseliny. Podle dílčích výsledků v kontrole užitkovosti mohu konstatovat, že po deseti měsících jeho zkrmování došlo k nárůstu užitkovosti produkčního stáda o 750 litrů mléka při celkovém navýšení tuku o osm setin a současném snížení bílkoviny o čtyři setiny. Současně se zlepšil i zdravotní stav vemene a stabilizoval se počet somatických buněk pod 200 000,“ prozradil dále hlavní zootechnik.
Zkvalitnění výroby objemných krmiv
Na produkční farmě v Hřibojedech se krmení dojnicím zakládá dvakrát denně samojízdným krmným vozem Sgariboldi s obsahem 17 m3. Jeho výkonná fréza jednotlivé komponenty nasaje do krmného vozu podobně jako vysavač, speciální systém míchání a řezání pak dokáže vytvořit krmnou dávku v optimální struktuře. Pro středisko Dubenec pak slouží jeho tažený model. Zefektivnění by měl přinést i nákup moderní techniky – rozdružovače slámy Teagle Tomahavk 8080 SC Dual Shop, který nejen zastýlá, ale dovede slámu i nařezat a naštípat pro potřeby krmení a dále výkonné řezačky Krone Big max 700, která si dovede regulovat délku řezanky podle obsahu sušiny hmoty, kterou zpracovává. Je vybavena šesti válci a bubnem se čtyřiceti noži což umožňuje velkou diferenci v délce řezanky.
„Máme ještě rezervy v kvalitě objemných krmiv, ale změnou řízení výroby a nákupem výkonné techniky se postupně dostáváme zase o třídu výše. Další pokrok si slibujeme od novostavby odchovny jalovic s ustájovací kapacitou pro 360 kusů, která by navazovala na zrekonstruovaný teletník v Dubenci. Tím bychom cyklus výroby mléka uzavřeli. Nárůst užitkovosti a ekonomika výroby mléka je podmíněna odpovídající péčí a kvalitní výživou, včetně minerálních doplňků. Není to levná záležitost, ale v konečném výsledku přináší efekt,“ řekl na závěr hlavní zootechnik Zemědělské společnosti Karsit Agro, a. s., Ing. Libor Sedláček.
