Inovativní nové technologie buněčných kultur, tkáňového inženýrství a přesné fermentace stojí za potenciálními novými potravinami, jako je maso získané z kultivovaných buněk nebo mléčné bílkoviny získané z mikroorganismů. EFSA uspořádal dvoudenní vědecké kolokvium, jehož cílem je shromáždit názory a poznatky předních vědeckých mozků, zástupců evropských, mezinárodních a národních agentur, technologických společností a provozovatelů potravin, spotřebitelských skupin a řady jednotlivců a dalších organizací, které se zajímají o tuto vysoce aktuální problematiku.
Cílem EFSA je zajistit, aby se při stanovování standardů pro hodnocení bezpečnosti těchto nových potravinářských technologií vzal úvahu veškerý nejnovější vědecký vývoj a situace v oblasti hodnocení rizik. Budou spolupracovat s producenty a širší společností. Před událostí, která je vysílána online živě, hovořili s odborníky v této oblasti, aby ilustrovali některé z vědeckých otázek a sociální a ekonomické pozadí.
Co je tkáňové inženýrství a přesná fermentace?
Ramiro Alberio, jeden z přednášejících na kolokviu EFSA, je profesorem vývojové biologie na univerzitě v Nottinghamu ve Velké Británii a řekl: „Buněčné a tkáňová inženýrství umožňuje kultivaci buněk a tkání odděleně od celého organismu. Například pouze několik buněk pocházejících ze svalu nebo jiného orgánu, může být pěstováno za kontrolovaných podmínek bez ostatních částí orgánu. Buněčný inženýr již používá v medicíně k regeneraci tkání nebo nahrazení poškozených nebo nemocných buněk. Technologie jsou nyní pokročilé a mohly by být použity v jiných oblastech, jako je zemědělsko-potravinářský sektor.“ Takzvaná přesná fermentace je technologie, která využívá mikroorganismy k výrobě specifických produktů, jako jsou bílkoviny, lidské mléčné oligosacharidy, vitamíny nebo vláknina. Profesor Alberio řekl: „Přesná fermentace se již léta používá k výrobě léků, jako je inzulín a potravinářské enzymy, například při výrobě sýrů. Věda se v této technologii se neustále vyvíjí a zvyšuje se škála potenciálních aplikací v potravinách.“
Jsou potraviny a potravinové doplňky vyráběné pomocí těchto technologií bezpečné?
Úlohou úřadu EFSA je hodnotit bezpečnost nových potravin v EU, včetně těch, které jsou odvozeny z nových technologií, jako jsou buněčné kultury a tkáňové inženýrství. Wolfgang Gelbmann je vedoucím vědeckým pracovníkem úřadu EFSA v oblasti nových potravin a hlavním zpravodajem pro kolokvium: „Dosud nebyl EFSA požádán, aby hodnotil potraviny získané z kultivovaných živočišných buněk, které by lidé mohli nazvat 'laboratorně pěstované maso'. Posuzovali jsme však několik nových složek potravin vyrobených přesnou fermentací.“
Kdo rozhoduje, zda jsou potraviny získané z buněčných kultur připraveny pro trh?
Skutečná produkce potravin získaných z buněčných kultur je v EU v plenkách, ale rychle roste, stejně jako ve zbytku světa. Jako nezávislý vědecký poradní orgán nemá úřad EFSA žádné slovo v rozhodovacím procesu EU a není ani pro, ani proti používání nové potravinářské technologie, jako jsou potraviny pocházející z buněčných kultur. Hodnocení dává vědecké informace o bezpečnosti těchto výrobků pro evropské spotřebitele. Rozhodnutí o registraci nových potravinářských výrobků a požadavcích na označování mají. Evropská komise společně s členskými státy EU. Bezpečnost spotřebitelů je pro tyto orgány prioritou, ale mohou při svých rozhodnutích zvážit také ekonomické, welfare zvířat, sociální a/nebo jiné aspekty. Komise již dříve uvedla, že technologie buněčných kultur je potenciálním přispěvatelem k dosažení cílů strategie EU Farm to Fork (od zemědělce ke spotřebiteli) pro spravedlivé, bezpečné, zdravé a environmentálně udržitelné potravinové systémy. Technologie jsou pokročilé, i když kapacita výroby a prodeje těchto potravin se pravděpodobně zvýší, pokud výrobci věří, že produkty mají budoucnost. Nakonec se rozhodnou spotřebitelé.
Co si myslí spotřebitelé?
Profesor Michael Siegrist vede výzkumnou skupinu ETH Zurich pro potraviny a chování spotřebitelů a studoval vnímání nových technologií spotřebiteli, včetně potravin odvozených z buněčných kultur. Řekl: „Přirozenost potravin nebo potravinářských technologií je kritickým faktorem pro spotřebitele. Pokud jsou obě možnosti vnímány jako nepřirozené, je obvykle obtížné dosáhnout přijetí spotřebiteli. Dobrým příkladem je maso získané z buněčných kultur. Toto spoléhání se na „přirozenost“ je mentální zkratka, nazývaná „heuristika“, kterou všichni lidé používají: „pokud je to přirozené, nemůže mi to ublížit, ve skutečnosti to pro mě musí být dobré“. Opak platí pro to, co není přirozené. Komunikace o možných sociálních a ekonomických přínosech hraje také roli při přijímání nových potravin spotřebiteli. Mnoho spotřebitelů si například není vědomo dopadu výroby masa na životní prostředí, což může pomoci vysvětlit jejich neochotu snížit spotřebu masa nebo jíst alternativy. „Nakonec,“ řekl profesor Siegrist, „cena a chuť jsou hlavními hnacími silami pro většinu spotřebitelů. V dávné minulosti se v Evropě staly důležitými základními potravinami nové potraviny, jako jsou rajčata a brambory, v poslední době chia semínka a quinoa. Teprve se uvidí, zda lidé překonají psychologické a informační bariéry na potraviny získané z buněčných kultur. Ale určitě tomu tak bude pouze v případě, že produkty, jako je maso odvozené z buněčných kultur, budou chutnat stejně dobře a budou levnější než tradiční alternativy.“
Vědecké kolokvium EFSA proběhlo 9. května až 12. května. Měli byste umýt ovoce, i když nejíte kůru? Odvážili byste se jíst hamburgery na bázi cvrčků? Věříte jídlu, které jíte? Chcete se dozvědět více o vědě, která stojí za bezpečnými potravinami? Poslechněte si podcast „Science on the menu“, který produkuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA.
EFSA Press*
