Je důležité, aby chovatel zabezpečil pro každou kategorii skotu konkrétní potřeby pro každé zvíře, ale také, aby udržel vysoký standard chovu z hlediska ochrany životního prostředí a bezpečnosti pracovníků. Kromě technologického zázemí, které se liší zejména ve velikosti používaných zařízení, musí chovatel zohlednit také odlišné požadavky jednotlivých kategorií zvířat na výživu anebo ošetřovatelskou péči.
Účelem právních předpisů na úseku ochrany zvířat proti týrání je ochrana všech zvířat za různých podmínek a činností, které s nimi provádí člověk v souvislosti s jejich chovem. Řada ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání obsahuje pravidla pro chov hospodářských zvířat a úpravu jejich životních podmínek. Zákon č. 246/1992 Sb., tak definuje, zakazuje a postihuje týrání zvířat. Podle vyhlášky o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat se hospodářská zvířata chovají s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost. Stáje musí být v souladu s použitou technologií chovu dispozičně, technicky a provozně řešeny tak, aby cirkulace vzduchu, prašnost, teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly udrženy v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. Vhodné mikroklimatické podmínky chovného prostředí jsou důležité také pro zajištění odpovídající užitkovosti zvířat.
Vyhláška č. 208/2004 Sb. dále uvádí, že dispoziční, technické a provozní řešení stájí musí v souladu s použitou technologií chovu umožnit denní kontrolu zdravotního stavu, kondice a pohody hospodářských zvířat. Umožnit denní kontrolu stavu technického a technologického zařízení. Zabránit vstupu nepovolaných osob a omezit vniknutí jiných zvířat, umožnit mechanickou očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.
S pohodou zvířat a s jejich bezpečností souvisí také velikosti ustájovacích ploch. Pokud zvíře nemá dostatek kvalitního prostoru pro odpočinek anebo pro pohybové aktivity, dochází ve skupinách zvířat k neúměrným sociálním tlakům. Z hlediska bezpečnosti, se pro skot ve výkrmu požaduje, aby ve skupinách nebyl volně chován společně skot s rohy a bez rohů, pokud nemají tato zvířata volný přístup do výběhu nebo na pastvu.
Dále musí být zajištěn odpovídající počet dojicích jednotek na počet dojnic tak, aby nedocházelo ke snížení průchodnosti dojicího boxu a nadměrné kumulaci dojnic čekajících na dojení (vyhláška 208/2004 Sb.).
Nejen z důvodu zabezpečení pohody zvířat, ale také z důvodu jejich rozvoje je důležitá vlastní velikost ustájovacích prostor. K sociálnímu diskomfortu zvířat, může docházet v případě nevyrovnanosti skupin, a to v souvislosti s rozdílným věkem či hmotností zvířat anebo nevhodným (přílišným) temperamentem individuálních jedinců ve skupině. V minimálních standardech pro ochranu skotu, jsou mimo jiné uvedeny také konkrétní požadavky na prostory v kategorii telat pro individuální nebo skupinové ustájení.
V zahraničí využívají někteří farmáři k namáhavému odchytu mladých telat motorizovanou jednotku pro odchyt tzv. calf catcher. Jedná se o klec, která je napojena na motorový prostředek a tele je takto na pastvině naháněno tak dlouho, až je do klece chyceno (www.safetyzonecalfcatchers.com).*
MVDr. Lenka Kudělková, Ph.D., Ústav ochrany zvířat, welfare a veřejného veterinárního lékařství, FVHE, Veterinární univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2022.
