Asi čtyři desítky kilometrů jižně od Prahy v Novém Kníně, v areálu bývalého mlýna na říčce Kocábě, chová Jan Kosař početné stádo ovcí plemene suffolk. Konkrétně sto čtyřicet bahnic, sto jehniček, deset beranů a kolem dvou stovek letošních jehňat vypovídá o jednom z největších chovů tohoto původem anglického masného plemene v republice.
Rozšiřování masných a kombinovaných plemen u nás jde ruku v ruce se současnou koncepcí chovu ovcí, opírající se především o možnosti odbytu a efektivní zhodnocení jehněčího masa na trhu. Podle informací ministerstva zemědělství tuzemská produkce skopového dosud nestačí pokrýt spotřebitelskou poptávku a musí se dovážet. Z dováženého množství 200 tun převažuje jehněčí maso, jež je v tuzemsku za cenu, která je v porovnání s ostatními druhy masa neúměrně vysoká. Ve vazbě na předpokládané navýšení tuzemského jehněčího se odhaduje, že nynější neutěšená roční spotřeba 0,15 kg na obyvatele by se mohla minimálně zdvojnásobit na 0,3 až 0,4 kilogramu.
Z kombinované užitkovosti na masnou
Původem anglické plemeno bezrohých ovcí chovatele Kosaře je postaveno na převodném křížení suffolských beranů s bahnicemi askanijského merina, se kterým začal v devadesátých letech minulého století. Systematicky se dostal na úroveň současných 60 % čistokrevných zvířat ve stádě. Loňské výsledky kontroly užitkovosti odpovídaly následujícím ukazatelům: plodnost na obahněnou bahnici 173 %, odchov jehňat 152,2 %, průměrné přírůstky jehňat 0,262 kg.
Oblíbené černohlavé plemeno je středního až většího tělesného rámce a vyznačuje se dlouhou a širokou zádí s dobře osvalenou kýtou. Pro své vynikající užitkové vlastnosti se plemenní berani využívají jak v čistokrevné plemenitbě, tak v terminální otcovské pozici ve všech hybridizačních programech pro produkci jatečných jehňat.
„Berani suffolků jednoznačně patří k nejlepším plemenům pro užitkové křížení. Kříženci jsou vhodní do podmínek extenzivní pastvy, ale i k intenzivnímu výkrmu ve stáji. Jehňata velmi rychle rostou a současně mají i vynikající kvalitu masa. Jatečná výtěžnost se pohybuje i na hodnotách vyšších než 52 %, z toho podíl hlavních masitých částí, tedy kýty a hřbetu, činí 55 procent. A o tom, že je o jatečná zvířata opravdu zájem, svědčí i to, že je již několik sezón je nezpeněžujeme jinak než přímo spotřebiteli,“ pochvaluje si chovatel.
Celoroční pastva
Původní zděné stáje pro hovězí dobytek bývalého mlýna jsou nynějším útočištěm pro suffolské ovce, ovšem jen za největší nepřízně počasí. Drtivou většinu času během roku totiž pobývají na okolních pastvinách, kterých chovatel obhospodařuje kolem 35 ha. Skrze část pastvin protékající říčka Kocába má podle Kosaře svá pro i proti. „V období letních přísušků jsou pastviny v těsné blízkosti říčky neustále svěží a ovcím poskytují plnohodnotnou pastvu. Na druhou stranu vyšší vlhkost a teploty nad nulou vytvářejí ideální prostředí pro řadu parazitů. Ovce proto musím čtyřikrát do roka odčervovat. K tomu účelu jim celkem třikrát podávám Aldifal a jednou vakcinační přípravek Ivomec, s jehož podáváním začínám v únoru,“ upřesňuje.
Maximálnímu využití pastvin podřizuje i bahnění ovcí od března do dubna. „Jarní bahnění předpokládá důsledně dodržovat harmonogram připouštění. Plemenného berana si každý rok vybírám z nakoupených aukčních beránků. Jde o zvířata prověřená v kontrole užitkovosti a s odpovídajícím zařazením do výsledných tříd – ER, EA, EB. Při jejich výběru se zaměřuji na exteriérové znaky, celkovou tělesnou stavbu a samozřejmě pohlavní výraz. V chovu využívám jednoho až dva plemeníky, ale dalšího mám v záloze. K ovcím berana pouštím počátkem listopadu v době, kdy jsou bahnice i kondičně připravené. Z důvodu celoroční pohlavní aktivity odstavuji plemeníka od stáda během ledna, aby nenakryl i jehničky, u kterých nastupuje říje později,“ říká chovatel.
Péče o bahnice
„Před porodem by ovce měly být v kondici. To ale neznamená, že budou překrmené. Při kvalitní pastvě a založeném senu v jeslích postačí přídavek na bahnici 0,30 kg jádra – mačkaného ovsa, ječmene a tritikale. Celoročně podávám komerční minerální směs s jedenácti prvky, kterou ještě vylepšuji stoprocentním přídavkem selenu (vzhledem k poměrnému zastoupení prvku ve směsi) a polovičními dávkami jódu a zinku. Nesmíme zapomínat na pravidelné napájení nezávadnou vodou, alespoň dvakrát denně v minimálním množství kolem pěti litrů na kus. Těsně před plánovaným bahněním, což je během března, ovce vakcinuji proti enterotoxémii, která se u jehňat projevuje náhlými úhyny. Na radu veterinárního lékaře toto preventivní opatření pro jehňata opakuji ještě v šesti týdnech jejich věku. I když finanční náklady spojené s tímto úkonem nejsou zanedbatelné, rozhodně se vyplatí,“ pokračuje.
Suffolské bahnice vynikají velmi dobrými mateřskými vlastnostmi a dobrou mléčností. Chovatelé si pochvalují snadné porody. Přesto zvýšená chovatelská péče o bahnice v období bahnění není přepychem. Zejména u jehniček nelze podceňovat riziko možných komplikací a musí se hlídat.
Odchov jehňat
Po porodu zkontroluje Jan Kosař bahnicím vemínko, zda není zatvrdlé nebo oteklé, a zda je mléčná žláza v pořádku. Jen od fyziologicky zdravých matek mohou jehňata dostat potřebné množství mleziva. V opačném případě by musel sáhnout po náhradní matce nebo jiném zdroji mléčné výživy. Pro zdárný odchov je dobré vědět, vykládá dále, že ne všechna narozená jehňata jsou zdravá a silná; jinak řečeno, že jsou ihned po narození schopna sát od matky. Slabším jehňatům, zvláště z vícečetných vrhů, lze pomoci již tím, že se jim mlezivo od matky nastříká přímo ze struku do tlamičky. Podání mleziva zavedením sondy do žaludku jehněte je podle chovatele již složitější a je to spíše parketa pro veterinárního lékaře.
Bahnicím s jehňaty po porodu zvyšuje denní dávku jádra na 0,70 kg na kus, kvalitní seno v jeslích je samozřejmostí. Základem krmení ale zůstává kvalitní pastva. Díky dobré mléčnosti matek jehňata velmi rychle rostou a během měsíce svou porodní hmotnost kolem pěti kilogramů u jedináčků a o kilogram nižší u dvojčat ztrojnásobí.
„Během jednoho až dvou týdnů by jehňata měla dostat nezbytné minerálie, především selen a vitamín E jako prevenci proti nutriční svalové dystrofii. K jeho dotaci využívám Combinal Selevit, který aplikuji přímo do tlamičky. Do tří dnů jehňata označuji ušními známkami a do dvou týdnů jim kupíruji ocásky, v ovčácké praxi nejužívanějším způsobem – kastrační gumičkou. V době, kdy provádím kupírování ocásků, současně kastruji beránky, určené k výkrmu. Beránky určené k chovu odděluji od stáda ve 100 až 120 dnech věku, což je v červenci až srpnu, kdy dosahují hmotnosti kolem 35 až 40 kg. Ještě po další selekci z nich vyberu budoucí chovná zvířata, která pak zhodnotím na aukcích,“ prozrazuje chovatel na závěr.
Z webových stránek klubu suffolk
V plemenné knize, kterou spravuje Svaz chovatelů ovcí a koz ČR mohou být zapsána zvířata s minimálním podílem 75 % krve suffolka v případě samičí populace; u plemenných beranů nesmí být tento podíl krve nižší než 94 %. Zapisovaná zvířata musí zásadně pocházet z chovů, zapojených do kontroly užitkovosti a dědičnosti. V kontrole užitkovosti se sleduje počet narozených jehňat, snadnost porodu, počet odchovaných jehňat do dvou týdnů věku a hmotnost jehňat ve 100 dnech. Ve sto dnech věku se u jehňat provádí také kontrola dědičnosti, která se skládá z dvojího měření - výšky MLD a výšky hřbetního tuku, za současného subjektivního zhodnocení zmasilosti.
U všech plemenných zvířat musí být provedeno také posouzení zevnějšku, plemenného a užitkového typu, pohlavního výrazu, celkového vývinu, tělesné stavby a konstituce a vlny příslušným hodnotitelem. Součástí posouzení exteriéru je provedení lineárního popisu. Spolu se šlechtěním na masnou užitkovost a vysokou jatečnou hodnotu je šlechtitelský program suffolka zaměřen i na odolnost vůči scrapii.
