Aktuálním problémem výkrmců brojlerových kuřat je výskyt potemníka moučného ve slamnaté podestýlce. Na slámu je totiž vázaný vývoj larev tohoto asi půldruhého centimetru velkého tmavého brouka. Vyskytující se larvy, které by se nezasvěcenému mohly zdát jako vhodný zdroj živočišných bílkovin, vykrmovanou drůbež nejen ruší, ale za určitých okolností mohou představovat hygienický problém na jatkách.
Potemník moučný (Tenebrio molitor) se běžně vyskytuje na sušších, teplých stanovištích, kde se živí rostlinnými i živočišnými zbytky. Jedná se o hmyz s proměnou dokonalou, respektive z nakladeného vajíčka se vylíhne larva, která se po několika instarech (vývojových stupňů, během nichž larva vyměňuje kutikulu) zakuklí a z kukly nakonec vyleze dospělý brouk. Rychlost vývoje těchto brouků, kteří patří také k významným skladištním škůdcům (kontaminátorům skladovaného obilí a dalších krmných a potravinářských produktů), je proměnlivá v závislosti na teplotě substrátu. V optimálních podmínkách se délka jeho vývoje pohybuje v rozmezí od čtyř do osmi týdnů.
Široké veřejnosti jsou známé především larvy brouků, které před zakuklením dorůstají do délky až 2,5 cm a tělo mají chráněné silně chitizovanou pokožkou (tzv. kutikulou). Protože brouci se dají v larválním stadiu velmi snadno přechovávat i poměrně delší dobu, pro své domácí mazlíčky je v obchodech zaměřených na krmiva pro hobby chovy nakupují nejen teraristé, ale i chovatelé hmyzožravých ptáků. Prospěch z nich naopak nemají producenti drůbežího masa, pro něž se potemník moučný v posledních letech stává doslova noční můrou.
„Pokud používáte jako podestýlkový materiál slámu, vystavujete se riziku zavlečení potemníka do chovu. Larvy uvedeného brouka se vyvíjejí v podestýlce přibližně stejnou dobu jako trvá výkrm jednoho turnusu. Dospělci se poté nepozorovaně rozlezou po okolí, kde čekají na svou příležitost,“ často slýcháváme na reportážích hned v několika provozech.
Na jaké podestýlce kuřata vykrmovat? Nabízejí se piliny (hobliny) nebo rašelina, která se z tohoto pohledu v chovatelské praxi velmi osvědčila. A to nejen tím, že přeruší vývoj potemníka moučného, ale i proto že nefermentuje, čímž napomáhá k udržování požadované teploty ve stáji.
Vzhledem k vysokému riziku vytvoření rezistence je taková biologická likvidace brouka a jeho larev rozumnou a v porovnání se zavedenými standardními postupy současně i úspornější alternativou.*
