08.06.2011 | 09:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Bioplynka pro ekonomickou stabilitu

Pro jihomoravskou akciovou společnost VOS zemědělců je živočišná výroba, reprezentovaná chovem skotu a výkrmem brojlerových kuřat, hlavním předmětem podnikání. Cenové výkyvy u obou komodit, to je u mléka a kuřecího masa přiměly chovatele hospodařící ve střední části malé Hané hledat možnosti, jež by stabilizovaly ekonomiku podniku. Jednou z nich je výstavba bioplynové stanice, která by měla být uvedena do provozu letos v červenci.

VOS zemědělců, a. s., se sídlem ve Velkých Opatovicích vznikla v roce 1996 ze zemědělského obchodního družstva. Ve dvanácti katastrech hospodaří na výměře 2780 ha zemědělské půdy, z níž je 2420 orné, 70 ha sadů a 290 ha trvalých travních porostů. Nosným programem podniku je živočišná výroba, která dlouhodobě představuje více než 50 % tržeb. V rámci ní jsou pro ekonomiku společnosti rozhodující tržby z chovu skotu, respektive z produkce mléka. Užitkovost produkčního stáda krav holštýnského plemene o 500 kusech přesahuje deset tisíc kilogramů mléka. Vedle vysokoprodukčních dojnic dále chovají krávy bez tržní produkce mléka, konkrétně 70 kusů plemenic a jalovic masného plemene charolais.
„Propad mléka v roce 2009, který jsme vyčíslili asi na deset miliónů korun nám nadělal vrásky. Naštěstí od třetího čtvrtletí loňského roku dochází k částečnému oživení cen a postupně se tak vracíme opět na své,“ uvedl ředitel společnosti Ing. Miroslav Pospíšil.

Výkrm brojlerů náhradou za prasata
Pro uvedený jihomoravský zemědělský podnik je výkrm brojlerových kuřat druhým pilířem živočišné prvovýroby. Při jednorázovém naskladnění okolo třiceti tisíc kusů v jednom z celkem sedmi turnusů jich tu na farmě v Cetkovicích vyprodukují více než čtyři sta tun ročně. Do zrekonstruované výkrmové haly se naskladňují jednodenní kuřata hybridních kombinací Cobb 500 nebo Ross 308 od firmy Mach - líhně kuřat Litomyšl. Při průměrné době výkrmu 38 dnů brojleři dosahují průměrné jatečné hmotnosti 2,15 kilogramu.
„Výkrmem brojlerů jsme před osmi roky nahradili ztrátový chov prasat. Dalo by se říci, že jsme dosahovali průměrných výsledků, atak jsme hledali možnosti, jak výkrm zefektivnit. Od poloviny loňského roku spolupracujeme se společností De Heus sídlící v Marefách u Bučovic nedaleko Vyškova a zabývající se výrobou krmiv a doplňkových krmných směsí pro hospodářská zvířata. K naší plné spokojenosti se z hlediska výkrmových ukazatelů postupně dostáváme na slušnou úroveň. Zejména letošní dva turnusy jsou při konverzi okolo 1,7 kilogramů směsi na kilogram přírůstku opravdu vynikající. Jsou odrazem změny celkové koncepce. Vedle optimalizace živin v recepturách krmných směsí jsme po konzultaci se specialisty ze zmiňované výživářské firmy zapracovali také na zoohygienických aspektech a chovatelských opatřeních, protože bez zdraví se efektivně vyrábět nedá,“ pokračoval ředitel

Čirok pro bioplynovou stanici
Rostlinná výroba podniku zahrnuje široký sortiment. Bezmála na polovině výměry orné půdy pěstují obiloviny, respektive pšenici a sladovnický ječmen, na dalších 300 ha řepku a na 130 ha cukrovku na výrobu biolihu. Na zbývající výměře dále pěstují sóju, ostropestřec mariánský, luskoviny a krmné plodiny. Z nich to jsou převážně vojtěškotrávy a kukuřice. V posledních letech zkoušejí ještě čirok, s nímž počítají do bioplynové stanice. Pokud jde o sady, tak z původních monokultur jabloní postupně přecházejí na višně, švestky a červený rybíz.
Bioplynová stanice, o níž byla řeč v úvodu, by měla být uvedena do provozu letos v červenci a měla by dosahovat plánovaného výkonu 1000 kW. Produkce elektrické energie z vlastní bioplynky by měla podniku nahradit přínos z přidružených výrob, které se po roce 1990 postupně rušily, a stabilizovat tak ekonomiku podniku.
„Myslíme si, že bioplynová stanice má v zemědělské výrobě opodstatnění. Zhodnocuje veškerou odpadní hmotu, respektive chlévskou mrvu a dále kukuřičnou siláž, senáž a v našem případě i čirok, který jsme zvolili jako doplňkovou plodinu ke kukuřici. Hospodaříme totiž v nadmořských výškách od 360 do 550 metrů nad mořem a zvláště do sušších poloh je čirok vhodnější. V osevním postupu následuje po hybridním žitu a výtěžnost metanu z obou plodin je téměř shodná, jako u náročnější kukuřice. Současně tím snížíme riziko možného výnosového výpadku u kukuřice tak, jak se to stalo v loňském roce a rozšíříme si sklizňové okno,“ doplnil na závěr vedoucí zemědělské výroby VOS zemědělců, a. s., Ing. Jiří Štěrbáček.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down