O zásadách biologické bezpečnosti při sběru kadáverů a lovu prasat divokých hovořil na semináři, který uspořádala Česká zemědělská univerzita Praha v Kostelci nad Černými lesy, vedoucí veterinární sekce Státní veterinární správy MVDr. Petr Šatrán.
„Při nálezu kadáveru v uzavřeném pásmu II je třeba dbát zejména na to, aby nedocházelo ke kontaminaci prostředí a oděvu. Nález je třeba oznámit místně příslušné krajské veterinární správě prostřednictvím krizové telefonní linky a dojednat s ní další postup. Doporučuje se zabalit kadáver do plastového pytle a označit ho plombou. Zásadně neodebírejte vzorek, který odeberou v asanačním podniku. Pokud je to možné, vydezinfikujte místo nálezu uhynulého prasete. Při manipulaci používejte ochranné pomůcky. Nálezné ve výši tři tisíce korun vyplácí krajská veterinární správa,“ shrnul v krátkosti doporučený postup MVDr. Šatrán.
K tomu je třeba ještě dodat, že osoba manipulující s nalezeným kusem musí být vybavena lístkem o původu zvířete, který slouží jako objednávka laboratorního vyšetření a musí být zajištěn proti poškození. Do lístku o původu zvěře je třeba doplnit číslo honitby, katastrální číslo, kde bylo divoké prase nalezené, kontakt, resp. číslo mobilu a nápis AMP! Odvoz kadáveru na svozné místo zajistí myslivecké sdružení, které má současně za povinnost vybavit svozné místo kafilerním boxem, který má přidělené evidenční číslo a je označený nápisem Materiál 2. kategorie není určeno ke krmení zvířat.
„Pokud je místo nálezu v blízkosti cesty přístupné pro vozidlo asanačního podniku, stačí kadáver uložit do dvou silnostěnných plastových pytlů. Následně uživatel honitby podrobně informuje asanační podnik o místě uložení kadáveru (popis místa, lokalizace GPS). Náklady budou účtovány mysliveckému sdružení, které následně požádá o úhradu nákladů v souladu s veterinárním zákonem číslo166/1999 Sb., a to nejpozději do osmi týdnů,“ doplnil k problematice přednášející.
Také při lovu v uzavřených pásmech se postupuje tak, aby se minimalizovalo riziko kontaminace prostředí a oděvu. Lovit prasata divoká mohou pouze proškolení lovci, kteří odeberou vzorek první volby, tj. krev, případě slezinu, a zajistí laboratorní vyšetření na AMP. Ulovený kus označí plombou. Zástřelné ve výši 1000 Kč vyplácí krajská veterinární správa.
„Pokud jde o ulovená divoká prasata určena k lidskému konzumu, dopraví se na vhodné místo ke skladování, nejlépe do chladicího boxu, a pokud je to možné, zvlášť od jiné ulovené zvěře. Odebere se vzorek k laboratornímu vyšetření na africký mor prasat (současně se vzorkem k vyšetření na trichinelózu). Je-li laboratorní vyšetření negativní, maso je uvolněno k lidské spotřebě. A to jak pro osobní spotřebu lovcem, tak v místním maloobchodě či do zpracovatelského zařízení. V případě, že je laboratorní vyšetření na africký mor prasat pozitivní, musí být celé tělo vyšetřovaného zvířete neškodně odstraněno v asanačním podniku. Pokud jsou v chladicím boxu mimo pozitivní divoké prase ještě další ulovení divočáci nebo i jiné druhy zvěře, musí se rovněž neškodně odstranit v asanačním podniku,“ ukončil svou prezentaci vedoucí veterinární sekce SVS MVDr. Petr Šatrán.*
