Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) rozeběhl kampaň s názvem Zastavme africký mor prasat. Cílem je informovat širokou veřejnost o dodržování biologické bezpečnosti, aby se zabránilo šíření této nebezpečné choroby domácích i divokých prasat.

Africký mor prasat (AMP) je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích a divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Vnímavé jsou i další druhy z čeledi prasatovití. AMP je charakteristický vysokou, téměř 100% letalitou. Na člověka se nepřenáší.

Původcem nákazy je DNA virus, který se u nakažených prasat nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a všech sekretech a exkretech a může být vylučován již 1 až 2 dny před klinickými příznaky. Léčba AMP neexistuje. V současné době není k dispozici účinná vakcína, což významně komplikuje možnosti prevence proti této nebezpečné nákaze.

Hlavním zdrojem šíření AMP v populaci prasat divokých jsou kadávery uhynulých nakažených prasat. V poslední době se ale největším rizikem šíření na velké vzdálenosti stává člověk a jeho činnost (mezinárodní obchod, cestování).

Rizikem pro ČR je Slovensko i Maďarsko

V současné době je hlášen výskyt AMP na Ukrajině a v Srbsku, vedle toho také v deseti členských státech EU: Bulharsku, Estonsku, Itálii (výskyt pouze na Sardinii), Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Německu. Zásilkám vepřového masa a zvěřiny ze zemí s AMP se veterinární dozor dlouhodobě věnuje a namátkově maso testuje na přítomnost původce. Africký mor prasat se výrazně šíří na Slovensku, riziko pro Českou republiku je také Maďarsko.

Jsme zatím AMP prostí

První případ výskytu AMP na území ČR byl zaznamenán v červnu 2017, a to u dvou prasat divokých na Zlínsku. Díky ohniskovému výskytu a včasnému omezení migrace divokých prasat, ale také díky vynikající spolupráci pracovníků Statní veterinární správy, obecních samospráv, myslivců, ale také složek policie se podařilo v únoru roku 2018 virus eradikovat.  Česká republika je pak od roku 2019 opět oficiálně „zemí bez AMP“.  V současnosti stále platí celostátní mimořádná veterinární opatření (MVO) s cílem zabránit možnému opětovnému zavlečení této nákazy do ČRPřestože byla ČR při tlumení a eradikaci AMP úspěšná, vysoké riziko jeho možného zavlečení na naše území nadále trvá.

Situace v Německu a Polsku

V sousedním Německu se africký mor prasat (AMP) rozšířil do chovů prasat domácích, což je důkazem, že nákaza v tomto regionu je spíše na vzestupu. AMP zasáhl tři chovy v Braniborsku na východě Německa. Nutné je dodržování mimořádných veterinárních opatření a zásad biologické bezpečnosti v chovech. Právě dodržování pravidel bio-bezpečnosti představuje jediný efektivní nástroj, jak se před nákazou ochránit.

V prvním chovu v okrese Spree-Neisse se nacházelo 313 kusů prasat domácích, přičemž ohnisko je od hranic s Českou republikou vzdálené asi 75 km. Další dva případy se potvrdily v okrese Märkisch-Oderland, jde o dva malochovy se dvěma, resp. čtyřmi kusy prasat. Vzdálenost těchto ohnisek od české hranice je 180 km.

I v Polsku se AMP v současnosti šíří. V červenci 2021 se nákaza prokázala v chovu prasat domácích (60 kusů prasat), který je vzdálen jen 40 km od hranice s ČR. Nálezy pozitivních prasat divokých v Polsku se pak vyskytují již asi 35 km od hranice. Právě výskyty AMP v Německu a Polsku současně představují pro ČR největší nebezpeční znovuzavlečení nákazy.

Případy svědčí o poměrně velkém infekčním tlaku, který je za českými hranicemi z důvodu výskytu AMP u divočáků. Navíc s ohledem na roční období lze očekávat, že tento tlak bude stoupat a s ním i riziko zavlečení nákazy na území ČR. Nejvyšší počet případů AMP je zaznamenáván obvykle koncem léta.

Vyšetření také pro ulovená prasata

V souvislosti s výskytem a šířením afrického moru prasat (AMP) na území Polska a jeho zavlečením do Německa vydala Státní veterinární správa (SVS) v listopadu 2020 mimořádná veterinární opatření, kterými v Ústeckém a Libereckém kraji vymezila oblast při hranici s Polskem a Německem jako tzv. oblast s intenzivním odlovem prasat divokých. V této oblasti jsou na AMP vyšetřována nejen všechna nalezená uhynulá divoká prasata, ale také všechna divoká prasata ulovená.

Pro celou republiku jsou stále v platnosti mimořádná veterinární opatření, podle kterých je nařízen celoroční intenzivní lov divokých prasat, platí zákaz dovozu částí těl prasat divokých ke zhotovení trofejí ze zemí s výskytem AMP i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu pocházející z těchto zemí.

V období od 16. listopadu 2020 do 8. srpna 2021 zažádali lovci v oblasti s intenzivním odlovem o zástřelné za 2906 prasat divokých. Zároveň bylo zažádáno o zvýšené nálezné za nález 84 uhynulých či sražených kusů. Žádosti jsou průběžně vyřizovány a propláceny. Všechna ulovená či nalezená a sražená divoká prasata byla vyšetřena na AMP s negativním výsledkem.*

Více aktuálních informací k AMP naleznete na https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/amp-aktualni-informace/.

Webové stránky kampaně EFSA: http://www.efsa.europa.eu/StopASF/#cs

 

 

V sousedním Německu se africký mor prasat (AMP) rozšířil do chovů prasat domácích, což je důkazem, že nákaza v tomto regionu je spíše na vzestupu. AMP zasáhl tři chovy v Braniborsku na východě Německa. Vzhledem k tomuto šíření nákazy poblíž polské hranice, SVS důrazně apeluje na nutnost dodržování mimořádných veterinárních opatření a zásad biologické bezpečnosti v chovech. Právě dodržování pravidel bio-bezpečnosti představuje jediný efektivní nástroj, jak se před nákazou ochránit

V prvním chovu v okrese Spree-Neisse se nacházelo 313 kusů prasat domácích, přičemž ohnisko je od hranic s Českou republikou vzdálené cca 75 km. Další dva případy se potvrdily v okrese Märkisch-Oderland, jedná se o dva malochovy se dvěma, resp. čtyřmi kusy prasat. Vzdálenost těchto ohnisek od české hranice je větší cca 180 km. „Všechna tři ohniska se nacházejí v zamořené oblasti, kde se AMP vyskytuje u prasat divokých a tyto případy svědčí o tom, že výskyt AMP představuje významné riziko pro šíření do chovů. Rizikové jsou především malochovy, kde nelze důsledně dodržovat biologickou bezpečnost,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. SVS oceňuje systém časné detekce nákazy v Německu a transparentnost německé strany.

I v Polsku se AMP v současnosti šíří. Před pár dny se nákaza prokázala v chovu prasat domácích (60 ks prasat), který je vzdálen jen 40 km od hranice s ČR. Nálezy pozitivních prasat divokých v Polsku se pak vyskytují již asi 35 km od hranice. Právě výskyty AMP v Německu a Polsku současně představují pro ČR největší nebezpeční znovu zavlečení nákazy.

Popsané případy svědčí o poměrně velkém infekčním tlaku, který je za českými hranicemi z důvodu výskytu AMP u divočáků. Navíc s ohledem na roční období lze očekávat, že tento tlak bude stoupat a s ním i riziko zavlečení nákazy na území ČR. Nejvyšší počet případů AMP je zaznamenáván obvykle koncem léta. Proto lze očekávat dynamický vývoj ve všech postižených oblastech.

Česká republika je od roku 2019 opět oficiálně „zemí bez AMP“.  I v současnosti však stále platí celostátní mimořádná veterinární opatření (MVO) s cílem zabránit možnému opětovnému zavlečení této nákazy do ČR. „Podle nich je v celé ČR zakázáno přikrmování a omezení vnadění prasat divokých. Také je nařízen jejich celoroční intenzivní lov, platí zákaz dovozu částí těl prasat divokých ke zhotovení trofejí ze zemí s výskytem AMP i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu pocházející z těchto zemí,“ uvedl Semerád.

V oblasti s intenzivním odlovem (u hranice s Německem a Polskem), která byla vymezena v loňském listopadu jako preventivní opatření proti znovu zavlečení AMP, se dosud ulovilo téměř 2500 kusů divočáků. Všechna ulovená prasata byla vyšetřena na AMP s negativním výsledkem. V téže lokalitě bylo rovněž negativně vyšetřeno 72 uhynulých a sražených divočáků.

V současné době je hlášen výskyt AMP na Ukrajině a v Srbsku, vedle toho také v 10 členských státech EU: Bulharsku, Estonsku, Itálii (výskyt pouze na Sardinii), Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Německu. Zásilkám vepřového masa a zvěřiny ze zemí s AMP se veterinární dozor dlouhodobě věnuje a namátkově maso testuje na přítomnost původce. Více aktuálních informací k AMP naleznete zde.

tisková zpráva  SVS

Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje chovatele prasat v České republice na zpřísnění legislativy, která upravuje pravidla pro oplocení jejich chovů. Na základě novely příslušné vyhlášky musí být nejpozději do konce letošního roku všechny stavby určené k chovu prasat i pomocné stavby v rámci jednoho areálu, kde chovatelé skladují krmivo a stelivo pro prasata, chráněny trvalým oplocením. Venkovní výběhy pak musí být zabezpečené nejméně dvojitým plotem (bariérou). Zvýšení zabezpečení chovů má snížit riziko zavlečení nákaz do chovu zejména s ohledem na šíření afrického moru prasat (AMP) v chovech.

Povinnost zabezpečit své chovy vyplývá chovatelům již ze současné legislativy. Až doposud však byla definována volněji a povinnost zřídit oplocení ukládala vysloveně „pouze“ u nových staveb a při změnách stávajících staveb.

„Aktuální novela definici zpřesňuje a zpřísňuje. Venkovní výběhy jsou z hlediska možného kontaktu s divokými prasaty nejrizikovější, proto budou muset být chráněny alespoň dvěma ploty, respektive dvěma bariérami,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

O nadcházející změně legislativy byly v dostatečném předstihu informovány chovatelské organizace.

Při této příležitosti, kdy se zhoršuje nákazová situace s ohledem na šířící se AMP v sousedních zemích, SVS připomíná všem tuzemským chovatelům prasat povinnost evidovat všechny chovy. Tato povinnost zaregistrovat chov u Českomoravské společnosti chovatelů platí od prosince 2018. Do této doby se na chovy s pouze jedním prasetem vztahovala výjimka ze zákona a evidovány být nemusely.

Zrušení výjimky si vyžádala změna evropské legislativy a již téměř dva roky platí povinnost evidovat všechny chovy prasat. Hlavním důvodem změny bylo, aby dozorové orgány měly přehled o všech chovech prasat včetně nejmenších záhumenkových chovů a mohly je v případě potřeby kontrolovat a v případě změny nákazové situace i zde přijímat opatření.  Tato nedávná změna předpisů souvisí s rostoucí hrozbou AMP.

V současné době tak výjimku, kdy není povinné chov registrovat, představuje pouze dočasné přemístění prasete, kdy doba jeho ustájení u nového chovatele nepřesáhne sedm dní. Jedná se především o případy, kdy si dotyčný zakoupí již vykrmené prase za účelem provedení domácí porážky „zabíjačky“ a do svého hospodářství jej od původního chovatele přesune jen na několik dní před porážkou.*

Tisková zpráva SVS ČR

Německo informovalo 10. září o prvním výskytu afrického moru prasat (AMP) na svém území. Nákaza byla potvrzena u uhynulého prasete divokého v blízkosti polských hranic. Vzhledem k tomu, že se nyní AMP vyskytuje ve třech ze čtyř zemí sousedících s Českou republikou, upozorňuje Státní veterinární správa (SVS) na tuto skutečnost a apeluje na nutnost dodržování mimořádných veterinárních opatření a zásad biologické bezpečnosti v chovech.

Německé veterinární dozorové orgány a následně tamní média dnes potvrdily první úhyn divokého prasete na AMP. Uhynulý kus, u něhož testy nákazu prokázaly byl nalezen v okrese Spree-Neisse u Chotěbuzi v Braniborsku. Region hraničí s Polskem, kde se nákaza dlouhodobě vyskytuje. Česká republika je od loňského dubna opět oficiálně „zemí bez AMP“.  I v současnosti však stále platí mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit možnému zavlečení této nákazy do ČR.

„Nejdůležitější nástroje proti AMP jsou definovány stále platnými mimořádnými veterinárními opatřeními. V celé ČR tak nadále platí zákaz přikrmování a omezení vnadění prasat divokých, je nařízen jejich celoroční intenzivní lov, platí zákaz dovozu trofejí z prasat divokých ze zemí s výskytem AMP i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu pocházející ze zemí s výskytem AMP, uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Důležitým nástrojem při prevenci před zavlečením AMP je také striktní dodržování zákazu zkrmování kuchyňských odpadů v chovech prasat domácích. Riziko představuje také maso a masné výrobky z vepřového masa z domácích porážek a z neznámých zdrojů, to samé platí také pro maso z neprohlédnutých prasat divokých a výrobky z něj.

Od roku 2014 probíhá na území ČR  monitoring AMP v jehož rámci jsou vyšetřována všechna nalezená uhynulá prasata divoká. Sběr uhynulých těl a jejich zasílání k laboratorním vyšetření je podpořen vyplácením nálezného. Veterinární dozor se dlouhodobě věnuje také zásilkám vepřového masa a zvěřiny ze zemí s AMP a namátkově maso testuje na přítomnost původce nákazy.

Více aktuálních informací k AMP naleznete zde: https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/africky-mor-prasat-amp/

*

Státní veterinární správa doporučuje nevozit vepřové maso a masné výrobky ze zemí s výskytem AMP z domácích porážek a z neznámých zdrojů. V souvislosti se zhoršující se situací šíření afrického moru prasat (AMP) zejména ve střední a východní Evropě upozorňuje Státní veterinární správa (SVS) na riziko přenosu nákazy prostřednictvím masa a masných výrobků z vepřového masa z domácích porážek a z neznámých zdrojů. Především nový výskyt AMP na Slovensku a zhoršující se situace v dalších zemích – Maďarsko, Bulharsko či Polsko představuje pro ČR zvýšené nebezpečí zavlečení nákazy. Proto SVS varuje před transportem popsaných potravin pro vlastní spotřebu do ČR. AMP je přenosný pouze na prasata (domácí i divoká) a není přenosný na člověka, nicméně může mít vážné ekonomické dopady v chovech prasat.

Z hlediska ČR je velmi alarmující výskyt AMP na Slovensku. První pozitivní nález AMP u domácích prasat zde byl zaznamenán 24. 7., druhý pak 30. 7. V obou případech se jednalo o drobnochovy, přičemž lokality jsou od sebe vzdáleny asi 5 km, nachází se v okrese Trebišov a sousedí s oblastí Maďarska, ve které se vyskytuje AMP u prasat divokých. Další dva případy u domácích prasat se zjistily 6. 8. Opět se jedná o drobnochovy ve stejné oblasti (okres Trebišov), od prvních pozitivních případů jsou vzdáleny 7–11 km.

I přes přijímaná opatření se doposud nedaří AMP zlikvidovat v dalších členských státech EU, naopak dochází k jeho rozšiřování. Nejzávažnější situace je v Polsku, kde během roku 2018 a 2019 dochází k šíření nákazy do nových oblastí, dále pak v Rumunsku, kde je v současné době postiženo téměř celé území státu a rovněž v Bulharsku, kde během července došlo k výraznému nárůstu AMP v chovech domácích prasat včetně velkochovů s 20–40 tisíci chovanými prasaty.

Vzhledem k tomu že jedním z rizik šíření AMP je přenos nákazy prostřednictvím masa a masných výrobků z vepřového, chtěli bychom apelovat na české občany, aby se vyvarovali přivážení popsaných potravin pro vlastní spotřebu do ČR,“ sdělil ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán. V současnosti stále platí mimořádná veterinární opatření, která zakazují přivážení loveckých trofejí ze zemí zasažených AMP do ČR a rovněž neumožňují dovážení sena a slámy ze stejných zemí pro chovy prasat domácích. Dalším důležitým nástrojem při prevenci před zavlečením AMP je striktní dodržování zákazu zkrmování kuchyňských odpadů v chovech prasat domácích.

V současné době je hlášen výskyt AMP na Ukrajině a v deseti členských státech EU: Belgii, Bulharsku, Estonsku, Itálii (výskyt pouze na Sardinii), Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku.*

Podle tiskové zprávy SVS.

Dvě desítky zahraničních delegací se v listopadu sešly na mezinárodní konferenci k africkému moru prasat (AMP) na Ministerstvu zemědělství v Praze. Akce se zúčastnil také komisař Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis. Česká republika je jedinou zemí, kde se i po čtyřech měsících od vypuknutí nákazy daří držet situaci pod kontrolou a nemoc se nešíří na větší území, ani do domácích chovů.

„Od chvíle, kdy nákaza propukla, přistupujeme k situaci s mimořádnou vážností. Naším hlavním záměrem bylo zabránit tomu, aby se mor dostal do chovů domácích prasat. Zároveň se snažíme udržet nemoc na co nejmenším území a postupně v něm populaci divokých prasat kompletně zlikvidovat. V červené zóně se dosud podařilo odlovit 273 prasat,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Z uhynulých prasat, nalezených v ohnisku nákazy, v tzv. vysoce rizikové oblasti (uvnitř ohradníků), bylo dosud pozitivních 134 ze 180 kusů. U odlovených prasat byly v červené zóně pozitivní čtyři kusy (celkem odloveno 60 prasat do odchytových zařízení a odstřeleno 213 prasat).

Po vypuknutí nákazy vydala Státní veterinární správa (SVS) několik mimořádných veterinárních opatření platných pro rozdílné oblasti. Jejich cílem bylo zamezit rozšíření nemoci z epicentra nákazy a současně snížit početní stavy černé zvěře v přiléhajících oblastech.

Ohnisko nákazy o rozloze 57 km2 bylo ohraničeno pachovými a elektrickými ohradníky, aby nakažená prasata nemohla migrovat. Současně byla v této oblasti ponechaná nesklizená pole s kukuřicí, pšenicí a sójou, aby prasata měla úkryt a dostatek potravy, a zakázán vstup veřejnosti do extravilánu obcí. Odlov prasat v oblasti je povolený pouze do odchytových zařízení (instalováno jich bylo celkem 31) a odstřel prasat mohou provádět pouze speciálně proškolení lovci. Ke spolupráci byla přizvána i policie, která pro odstřel prasat využívá i tlumiče a přístroje pro noční vidění. Za každý odlovený kus v této oblasti náleží lovci zástřelné ve výši čtyři tisíce korun, stejnou částku dostávají myslivci i za nalezený uhynulý kus.

 

Více si přečtete ve Farmáři č. 12/2017

S potvrzeným případem afrického moru prasat (AMP) u uhynulého divočáka na našem území se zdá být to letošní léto pro domácí chovatele prasat až příliš horké. A není se čemu divit, vždyť mezi divokými prasaty na Zlínsku, kde bylo první ohnisko vyhlášeno 26. června, se nebezpečná nákaza šíří dál. Na to, jaká je šance přijatými mimořádnými veterinárními opatřeními ochránit prasata v komerčních chovech, jsme se zeptali MVDr. Kamila Sedláka, Ph.D., ze Státního veterinárního ústavu v Lysolajích.

Virus afrického moru prasat je jedním z nejvýznamnějších patogenů prasat s velmi silným socioekonomickým dopadem. Byl objeven asi před sto lety v africké Keni. Na rozdíl od RNA virů, jako je například virus ptačí chřipky, není jeho strategií proměnlivost a vznik nových variant, ale virus AMP disponuje vysokou odolností ve vnějším prostředí. V subsaharské Africe virus nekontrolovatelně cirkuluje, jeho hlavním rezervoárem je prase savanové a prase bradavičnaté, u nichž se infekce neprojevuje klinickými příznaky. Součástí sylvatického cyklu jsou přenašeči viru - klíšťáci rodu Ornithodoros. S ohledem na vlastnosti viru, rozšíření rezervoárů, výskyt vektorů a kulturně sociální podmínky jsou možnosti kontrolování infekce v těchto endemických oblastech silně limitovány. V Evropě je situace zcela odlišná. Klíšťáci rodu Ornithodoros hrají roli vektoru pouze v jižní Evropě.  V ostatních částech Evropy je hlavním zdrojem infekce prase divoké, byť není klasickým rezervoárem viru.
Zavlečení afrického moru prasat do populace divočáků je samozřejmě velký veterinární problém, ale zároveň je to obrovská výzva. Výskyt nákazy není možné ignorovat a neřešit, ale každé opatření má nějakou finanční náročnost. Právě u AMP se v minulosti ukázalo, že nedůslednost a laxní řešení situace způsobuje šíření viru na velké vzdálenosti. Situace u divočáků je samozřejmě nesrovnatelně složitější než likvidace ohniska v chovu domácích prasat. Hlavním předpokladem udržení populace divočáků je dostatek potravy a zabránění zbytečného rušení prasat. Další stupněm byla instalace pachových a elektrických ohradníků, případně oplocení oblasti. Účinnost pachových ohradníků nedokážu posoudit, u elektrických lze předpokládat vyšší funkčnost, pokud nedojde k porušení plotu či výpadkům elektrického proudu například vlivem počasí. S blížící se zimou, se samozřejmě vše bude komplikovat – zhoršené možnosti potravy, sněhová pokrývka, nástup říje atd. Hlavním nebezpečím pro šíření do dalších lokalit je přeživší perzistentní viremický divočák-samotář, pohybující se ve velkém areálu.
Pravděpodobnost zavlečení afrického moru prasat do chovů domácích prasat je dána úrovní biosekurity. Podle mého názoru významné komerční chovy žádnou roli v šíření AMP nebudou hrát. I v případě výskytu infekce, je v těchto zařízeních situace kontrolovatelná. Malé rodinné chovy s nízkou úrovní biosekurity jsou jednoznačně větším problémem. Otázkou samozřejmě je, jak důsledně je dodržován zákaz zkrmování kuchyňských zbytků. Dalším rizikovým faktorem v malých chovech může být kombinace chovatelství a myslivosti, kontakt domácích prasat s vývrhy z divočáků. Poslední kapitolou jsou alternativní chovy. U nás sice nemá pastevní chov prasat tradici v  jako v jižní Evropě, přesto chovy s přístupem na pastvu jistě najdeme.*
Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down