Biosekurita v chovech ovcí a koz má význam

Zvyšující se výskyt antimikrobiálně rezistentních bakteriálních patogenů má závažné důsledky pro budoucí léčbu a prevenci infekčních chorob u zvířat i lidí.

Přestože spotřeba antimikobik u malých přežvýkavců je nízká, jejich nevhodné dávkování či dlouhodobé podávání vytváří riziko vzniku antimikrobiální rezistence. Také v chovech ovcí a koz je jedním z účinných nástrojů ke snížení spotřeby antimikrobních látek biosekurita.

Důsledné dodržování zásad biologické bezpečnosti významně snižuje potenciální riziko průniku infekce do chovu i jejího šíření v areálu farmy. Většina patogenů může být přenášena přímo nebo nepřímo. K přímému přenosu dochází přímým kontaktem zdravých a infikovaných zvířat (např. klusavka, epididymitida beranů aj.). Infekce se do organismu může dostat poraněnou kůží, spojivkou, vdechnutím (např. Mycobacterium bovis, slintavka a kulhavka, Maedi-visna, neštovice ovčí), trávicím traktem (např. příměť pysková, listerióza, slintavka a kulhavka, paratuberkulóza, Escherichia coli, Salmonella), reprodukčními orgány (např. brucelóza) nebo placentou (např. Schmallenberský virus). Sáním mleziva a mléka se přenáší artritida, encefalitida koz, Maedi-visna u ovcí a brucelóza nebo Q horečka. Nepřímo se přenáší patogeny odolné vůči podmínkám prostředí, které se šíří prostřednictvím živých vektorů (jako jsou lidé, hospodářská zvířata; domácí nebo volně žijící zvířata, hmyz či hlodavci) nebo i kontaminovanými předměty (vozidla, obuv, vybavení, krmivo, voda, podestýlka, vzduch).

Zavedení a důsledné dodržování účinných programů biologické bezpečnosti má pro chovatele malých přežvýkavců dlouhodobý ekonomický efekt v podobě postupného zlepšení zdravotního stavu stáda, zvýšení úrovně jeho welfare i dosažení lepších produkčních i reprodukčních ukazatelů stáda, snížení brakace, nemocnosti, nutných porážek i úhynů. Za žádných okolností by se antimikrobiální látky v chovech ovcí a koz neměly používat jako kompenzace nízké hygienické úrovně chovu, nedostatků v práci managementu a ošetřovatelů.

Více se dočtete v článku doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., Ing. Gabriely Malé, Ph.D., a MVDr. Josefa Práška, Ph.D., který najdete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.*

Vlhké výběhy a vysoká koncentrace zvířat vytváří riziko pro vznik a šíření nákazy
Při společném odchovu jehňat a kůzlat je zásadní dbát na hygienu napájecího mléčného automatu  
Z hlediska nemocnosti jsou nejchoulostivější kategorií mláďata
Také pravidelná péče o výběhy významně snižuje riziko šíření infekce v chovu
Kozy jsou v porovnání s ovcemi choulostivější

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down