Menu
e-shop
Společnost ACE Agro s. r. o. se jako moderní biotechnologická firma působící v oblasti živočišné výroby zaměřuje na aplikaci mikroorganismů a biologicky aktivních látek do zemědělské praxe. Jak na veletrhu v Brně uvedli zástupci společnosti, Ing. Aleš Křivka a Ing. Tereza Kladenská, hlavní filozofií firmy je návrat k přirozeným biologickým procesům a jejich cílené využití v intenzivních chovech drůbeže.
Firma ACE Agro byla založena přibližně před deseti lety s cílem využít potenciál mikroorganismů – bakterií, kvasinek, enzymů a dalších biologických systémů – pro zlepšení zdraví a produkčních parametrů hospodářských zvířat. Jednou z klíčových oblastí je drůbežářství, kde hraje zásadní roli střevní mikrobiom.
Jak vysvětluje Ing. Křivka, prvotní snahou bylo ovlivnit mikrobiální osídlení střev pomocí krmných doplňků. Výsledkem byl přípravek Acti Bacti, který se přidává do krmných směsí a cílí na snížení patogenní zátěže, zejména bakterií rodu Escherichia coli a Salmonella. Tento produkt umožnil významně omezit výskyt patogenů a zlepšit zdravotní stav chovů.
Limity konvenčních probiotik
Dalším krokem bylo hledání řešení pro osídlení střev jednodenních kuřat. Tradiční probiotika založená na bakteriích mléčného kvašení (například laktobacily či bifidobakterie) však podle experimentálních výsledků nepřinesla očekávaný efekt. Důvodem je jejich široká přítomnost v prostředí – nejde o limitující faktor mikrobiální kolonizace.
Tento poznatek vedl podle Ing. Křivky k zásadní otázce: jakým způsobem dochází k přirozenému osídlení střev u kuřat v přírodních podmínkách? A jsme schopni tuto kolonizaci napodobit i v prostředí velkochovů?
Inspirace přírodou
Ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství (VÚVeL) a týmem prof. Ivana Rychlíka se tedy společnost ACE Agro zaměřila na studium přirozeného přenosu mikrobiomu z matky na mládě.
„V přirozených podmínkách dochází k osídlení střev kuřete mikroorganismy z kloaky a prostředí hnízda. Pomocí sekvenování DNA bylo zjištěno, že kuřata odchovaná přirozeně mají kompletně obsazené střevní receptory mikrobiotou, zatímco kuřata z líhní disponují pouze přibližně 60 % tohoto osídlení. Zbylý prostor je následně kolonizován patogenními bakteriemi, což zvyšuje riziko onemocnění.
„Na základě těchto poznatků byl vyvinut inovativní veterinární přípravek Quocna – směs vybraných striktně anaerobních bakterií, které odpovídají přirozenému mikrobiomu slepice,“ konstatoval Aleš Křivka. Jak dodal, vývoj této směsi trval přibližně šest let a zahrnoval:
Výsledný produkt byl v roce 2024 registrován jako veterinární přípravek v České republice.
Mechanismus účinku
Princip přípravku Quocna spočívá v rychlém a efektivním osídlení střev kuřat „správnými“ bakteriemi bezprostředně po vylíhnutí. Tím dochází k obsazení receptorů ve střevě, omezení prostoru pro patogenní mikroorganismy, snížení výskytu E. coli, Salmonella, Campylobacter či Clostridium a zlepšení zdravotního stavu a snížení mortality.
Tento přístup odpovídá konceptu tzv. kompetitivní exkluze, kdy žádoucí mikroorganismy zabraňují kolonizaci patogenů.
Jak dodala Ing. Tereza Kladenská, aplikace přípravku Quocna je flexibilní a přizpůsobuje se konkrétním podmínkám chovu. Může se aplikovat buď v líhni – aerosolovým postřikem v dolíhni, vzduchotechnikou nebo na vakcinačním pásu, či postřikem jednodenních kuřat při naskladnění, případně do napájecí vody, což se využívá zejména po antibiotické léčbě pro obnovu mikrobiomu.
Přípravek je dodáván zmražený a před použitím se rozmrazuje a ředí ve vodě. Tato forma zajišťuje stabilitu a životaschopnost bakteriálních kultur.
Komplexní program
Jak uvedl Ing. Křivka, společnost ACE Agro nepracuje v oblasti chovu drůbeže pouze s jedním produktem, ale vytváří komplexní program zahrnující napříkald produkty Acti Bacti – krmný doplněk pro redukci patogenů, zmíněný přípravek Quocna – inicializační mikrobiální osídlení, ale také další přípravky (například Col), které se soustředí na kontrolu patogenů v raných fázích chovu.
„Důležitou součástí je také management chovu a spolupráce s farmáři. Výsledky se hodnotí podle ukazatelů jako konverze krmiva, hmotnost, mortalita či zdravotní stav,“ připomněla Ing. Kladenská.
Dalším inovativním produktem je podle jejích slov Fagosal, založený na bakteriofázích, které cíleně eliminují patogenní bakterie, zejména Salmonella enteritidis. Tento přístup byl podpořen i legislativně, když Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2025 uznal bakteriofágy jako zootechnická aditiva.
Praktické výsledky a dopady
Podle zkušeností z praxe vede implementace těchto technologií k výraznému snížení výskytu patogenů v chovech, omezení používání antibiotik, zlepšení hygieny na porážkách a stabilizaci produkčních parametrů. „Kontrola vzorků u spolupracujících chovů prokázala ve vybraných případech nulovou přítomnost E. coli a salmonel.
Těchto výsledků bylo dosaženo bez nutnosti antibiotické léčby, což potvrzuje efektivitu aplikovaného programu,“ uzavřel Ing. Aleš Křivka.
