28.01.2021 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Blíží se zákaz používání oxidu zinku u selat

Přestože oxid zinečnatý obsažený v premixech pro odstavená selata hraje v chovatelské praxi klíčovou roli v boji s poodstavovými průjmy, od roku 2022 ho výrobci krmných směsí nebudou moci používat. Důvodem je ukládání zinku v půdě, které při dosažení kritické úrovně může zpomalovat mikrobiální procesy a způsobit její sterilizaci. V této souvislosti vydal Výbor pro veterinární léčivé přípravky při Evropské lékové agentuře doporučení ke zrušení registrace všech přípravků s léčebným obsahem ZnO. Plošný zákaz, který vydala Evropská komise již v roce 2017, postihne po uplynutí přechodného období chovatele prasat v celé Evropě. Alternativní řešení zohledňující ekonomické a zdravotní možnosti sektoru se stále hledají.

Také o druhý letošní webinář, který 27. ledna uspořádal Svaz chovatelů prasat, z. s., tentokrát ve spolupráci se společností Elanco, byl mezi chovatelskou veřejností zájem. Vzhledem k tématu uvedené online akce, zaměřeného na blížící se legislativní omezení použití oxidu zinečnatého v krmných směsích pro selata, se to dalo i čekat. Tím spíše, že praktická prezentace odezněla podle scénáře světově uznávaného specialisty Enriqua Marca ze španělské společnosti Marco Vetgrup S.L.P., jenž vyjmenoval příčiny poodstavových průjmů selat a naznačil možnosti řešení tohoto onemocnění bez použití oxidů zinku.
„Poodstavové průjmy způsobují chovatelům prasat komplikace, jejichž řešení vyžaduje náklady v průměrné výši okolo dvou eur na kus. Při odstavu jsou selata vystavena stresovým faktorům, což se nejdříve projeví tím, že nepřijímají krmivo. V prázdném střevním traktu přítomné bakterie využívají jako zdroj energie mukózní vrstvu, po jejímž narušení se některé mohou přichytit na střevní klky a způsobit tak zánětlivé změny doprovázené průjmem. V této souvislosti se zjistilo, že vyšší dávky oxidu zinečnatého ve směsích pro selata podporují tvorbu mukózní vrstvy ve střevu, která vytváří bariéru proti patogenním bakteriím.
Pokud jde o faktory ovlivňující zdraví střeva selat, pozornost výzkumu se zaměřuje na mikrobiom a střevní integritu prasnic i selat. Vědecká sledování v této oblasti ukazují, že riziko průjmů u selat lze rozpoznat již podle složení mikrobiomu prasnice. Stejně tak je třeba počítat s tím, že kontinuální medikace po odstavu narušuje složení mikrobiomu až na několik týdnů. V oblasti genetiky se sledují genetické predispozice a rezistence vůči průjmovým onemocněním. Vedle výživy hraje velkou roli i stájové prostředí, přičemž kombinace chladu vlhkosti a průvanu je významným spouštěčem vzniku průjmového onemocnění. Kompletní zoohygiena nainstalovaných technologických celků pro napájení, krmení a ustájení, ale i dodržování zásad biologické bezpečnosti ošetřovatelů je jen pokračováním prevence minimalizující negativní dopad patogenních kmenů Escherichia coli. Dosud podávané antibakteriální doplňky v podobě oxidu zinku, případně síranu měďnatého, budou zakázané. Jako jejich alternativa se nabízí v použití organických kyselin (k. fumarová, k. citrónová, k. jablečná), jejichž účinek se synergicky zvyšuje v kombinaci s rostlinnými extrakty, respektive esenciálním oleji, dále enzymy, fytáty, neškrobovými polysacharidázami či xylanázou. Perspektivní jsou i prebiotika a probiotika. Jsem optimista a věřím, že chovatelé legislativní omezení zdárně překonají,“ řekl na závěr své zajímavé prezentace Enrique Marco.
Více se dočtete v březnovém čísle časopisu Náš chov.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down