10.07.2008 | 02:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Bonitování skotu v Nizozemsku

Exteriér skotu hodnotí mnoho chovatelů pomocí lineárního popisu zevnějšku. Například v Nizozemsku se ale často používá i metoda s názvem aAa (Animal Analysis Associates). Cílem tohoto systému, známého také jako Triple A, je získání zvířete, jehož tělesná stavba bude optimální.

Podle Jana Schildera z organizace Weeks Approved (USA) potřebuje chovatel funkční vybalancovanou mléčnou krávu, která bude produkovat kvalitní surovinu bez zdravotních problémů.

Šest bodů

Systém aAa vyvinul v padesátých letech v USA chovatel Bill Weeks, který byl také prvním klasifikátorem. Je založen na rozdělení hodnocení zevnějšku zvířete do šesti bodů:
1. Dairy (mléčný) – hodně dojí, dlouhý krk, hluboká žebra, čistá hlezna, kosti a stehna.
2. Tall (vysoký) – více vysoký než široký, rychle rostoucí, vysoké zadní upnutí vemene, dlouhé kosti, silný závěsný vaz.
3. Open (otevřený) – čistě řezaný, široká záď, tendence k šavlovitému postoji a sražené zádi.
4. Strong (silný) – energický, široký mulec a hrudník, silná kostra.
5. Smooth (hladký, jemný) – vyvážený, více široký než vysoký, dostatečná kapacita, hlubší přední část vemene než zadní, kratší struky.
6. Style (stylový) – přepychový vzhled, klenutá bedra, strmější nohy, rovná záď, delší spěnky, kyčelní hrbol uprostřed.
Systém popisuje vazby mezi jednotlivými anatomickými částmi zvířete. Například vzhled hrudníku má podle Jana Schildera vztah k utváření vemene. „Vždy je třeba zjistit důvod, pozadí problému. Například špatné vemeno s úzkou základnou mívá vztah k nedostatečné cirkulaci krve způsobené úzkým hrudníkem. Jiným příkladem může být vztah mezi krátkou zádí a malým vemenem,“ říká bonitér. A dodává, že výsledek hodnocení zvířete nemůže být dobrý nebo špatný, pouze popisuje každého jedince jako celek.
Triple kód býka je vlastně pořadí šesti, případně tří bodů podle významnosti, jak se u konkrétního býka projevují. „Říká nám, kterou vlastnost bude pravděpodobně býk primárně přenášet (číslo první v pořadí), kterou vlastnost bude přenášet na druhém místě (méně důrazně než vlastnost předchozí) a tak dále,“ vysvětluje Schilder. U krav je to přesně obráceně. Na prvním místě je vlastnost, kterou kráva potřebuje nejvíce zlepšit, na druhém místě je vlastnost požadovaná na zlepšení méně důrazně a celá řada končí vlastně přednostmi krávy. Například ideální partner pro krávu s kódem 135 je býk s kódem aAa 135.

I ve výzkumu

Jedním z míst, kde se v Nizozemsku tento systém používá, je Výzkumný krmivářský ústav Schothorst, který se zabývá pokusy ve vztahu k optimalizaci chovu zvířat včetně jejich zdravotního stavu a welfare.
Pozemky výzkumného ústavu pokrývají 110 hektarů, z nich se například šest hektarů používá pouze pro výzkumné účely, na šesti hektarech se pěstují brambory a na deseti tulipány. Na další výměře jsou tržní i krmné plodiny.
V areálu ústavu se chová skot (160 krav), prasata (240 prasnic, 1600 kusů ve výkrmu), 5000 nosnic a vykrmují se brojleři v počtu 10 000 kusů.
Holštýnské stádo se může pochlubit průměrnou užitkovostí 10 000 kilogramů mléka za rok, obsahem bílkovin na úrovni 3,4 % a tuku 4,2 procenta. Systém připařování podle aAa se tam používá už jedenáct let, a jak říká pracovník výzkumného ústavu Johan van Houwelingen, stádo se díky tomuto přístupu vyrovnalo a zlepšil se i zdravotní stav zvířat.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down