04.10.2010 | 06:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Brno hostilo odborníky na drůbež

Ve druhém zářijovém týdnu proběhla na akademické půdě Mendelovy univerzity v Brně pod názvem Drůbežářské dny 2010 v pořadí třetí mezinárodní drůbežářská konference. Akce, na které se ještě podílely Česká zemědělská univerzita v Praze a Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitře, měla na programu široký okruh otázek zahrnujících zejména výživu drůbeže, ale i zdraví, ustájení nebo i využití biotechnologií.

Také letošní tradiční podzimní vědecká drůbežářská konference měla co nabídnout. Z bezmála čtyřiceti prezentací převážně specialistů pořadatelských institucí se účastníci dozvěděli nejen o alternativách ve výživě vedoucí k úspoře nákladů za krmiva, ale také například o perspektivách a využití biotechnologií u drůbeže nebo o aktuálních požadavcích směrnice Rady č. 2007/43/ES.

Transgenese drůbeže

Mezi perspektivní biotechnologické postupy patří i transgenese drůbeže, která byla námětem přednášky Ing. Pavla Trefila, DrSc., Ph. D. z firmy Biopharm. Právě jeho týmu se na pracovišti ve Výzkumném ústavu biofarmacie a veterinárních léčiv v Pohoří-Chotouň podařilo jako prvnímu na světě zkonstruovat transgenního jedince cestou přenosu spermatogoniálních buněk infikovaných retrovirovým vektorem obsahujícím markerový (EGFP) gen.
„Tvorba transgenní drůbeže je důležitá pro možnost produkce biologicky aktivních látek ve vejcích drůbeže. Aplikace poznatků základního výzkumu a nově vyvinutých technik z oblasti drůbeží transgenese by mohla například umožnit realizaci vzácných rostlinných specifických
enzymů s protinádorovou aktivitou ve vejcích drůbeže, s využitím ve veterinární medicíně, či zemědělské praxi. Například nukleolytické enzymy ze skupiny ribonukleáz patří jako specifické, mírně toxické, biologicky účinné látky, k potencionálním alternativním nemutagenním protinádorovým prostředkům. A v porovnáni s klasickými chemoterapeutiky jsou potřebné účinné dávky velmi nízké. Mezi živočišnými enzymy podobných vlastností již našla praktické uplatnění ranpirnása z časných embryí amerického skokana Rana pipiens, která v rekombinantní formě je ve třetí fázi klinického zkoušení při léčbě maligního mezoteliomu. Výsledky dávají naději pro její využití i při léčbě dalších typů nádorů.
V současnosti jsou již patentovány savčí a modifikované ribonukleázy s antiproliferativním účinkem, tak důležitém v oblasti boje s nádorovými procesy v těle jak zvířat, tak lidí.
Na tomto příkladě je zřetelný ohromný potenciál biotechnologických postupů i u tak úzké skupiny živočichů jako je drůbež,“ konstatoval Ing. Trefil.

Imunomagnetická detekce patogenů
Imunomagnetická separace a detekce založená na využití magnetických částic s imobilizovanými specifickými protilátkami je jednou z progresivních metod umožňující rychlý mikrobiologický rozbor v analyzovaných produktech. O využití této metody při zjišťování patogenů v kuřecím mase a z něj vyrobených potravinářských výrobcích hovořil Prof. Ivo Šafařík, PhD., DrSc. z Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd, České Budějovice.
„Imunomagnetická separace je široce využívána zejména v potravinářské, klinické, veterinární a environmentální mikrobiologii. Umožňuje získat rychlejší a přesnější výsledky, s její pomocí lze také separovat a následně stanovit subletálně poškozené cílové mikrobiální buňky. Cílové buňky zachycené na imunomagnetických částicích mohou být detekovány například impendačními technikami, imunochemicky Elisa metodou a podobně. Nejstarší práce popisující využití specifické imunomagnetické separace pro detekci bakteriálních patogenů – zejména salmonel v kuřecím mase a potravinářských výrobcích obsahujících kuřecí maso byly publikovány počátkem 90. let minulého století. V současné době je zejména zajímavé studium výskytu mikrobiálních patogenů v potravinářských produktech určených pro přímou spotřebu. Zmiňovanou metodou byly například ve studených nářezech a salámech z kuřecího masa nalezeny buňky Listetria monocytogenes, v tepelně opracovaném drůbežím mase byla zjištěna i Clostridium perfringens. Dalším důležitým objevem v oblasti imunomagnetické separace bylo zjištění verotoxigenních kmenů Escherichia coli v živých nosnicích což naznačuje, že drůbež může být dalším rezervoárem těchto významných patogenů,“ vypočítala kapacita akademie věd.

Řízení mikroklimatu ve stájích
Ing. Karel Líkař, Ph.D. z firmy Bauer Technics, s. r. o., ve své přednášce reagoval na aktuální plnění směrnice Rady č. 2007/43/ES, o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso ve vztahu k otázkám stájového prostředí a kvality mikroklimatu.
„Od počátku července letošního roku se v České republice uplatňuje certifikace stájí pro výkrm kuřat podle již zmiňované směrnice, která se realizuje ve spojení s vyhláškou č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro chov hospodářských zvířat a zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání,“ uvedl jednatel táborské firmy.
Uvedená směrnice Rady č. 2007/43/ES specifikuje tři základní úrovně hustoty osazení, a to standardní (do 33 kg/m2, dále vyšší (od 33 kg/m2 do 39 kg/m2) a zvýšenou (od 39 kg/m2 do 42 kg/m2). Hustota osazení vyšší než 33 kg/m2 je pak podmiňována následujícími požadavky: 1) koncentrace NH3 nepřekročí 20 ppm (poměr 1/50 000), 2) koncentrace CO2 nepřekročí 3 000 ppm (poměr 1/333), 3) ?????? průměrná relativní vlhkost v hale za 48 hodin nepřekročí 70 %, pokud bude venkovní teplota nižší než 10°C, 4) vnitřní teplota nepřesáhne vnější teplotu o více než 3 °C, pokud vnější teplota ve stínu je vyšší než 30°C, 5) osvětlení chovných prostor je minimálně 20 luxů na 80 % užitné ustájovací plochy.
„Hranice 20 ppm amoniaku je nastavena poměrně vysoko a ve většině stájí by neměl být problém ji dodržet. Obdobné je to i u koncentraci oxidu uhličitého, problémy lze však očekávat v prvních dvou týdnech výkrmu. Snížení koncentrace pod 3000 ppm v úrovni podlahy se odvíjí od kvalitně vyřešené ventilace. Při nízkých venkovních teplotách bude pro většinu provozů obtížné udržet relativní vlhkost vzduchu na odpovídající úrovni z jednoduchého důvodu. Řídicí systém je totiž založený na řízení jen podle teploty, tedy bez započtení relativní vlhkosti. Problémové bude i udržení požadavku na stájovou teplotu, který se bez instalace chladicích systémů zřejmě neobejde. Povinné plnění směrnice č. 2007/43/ES určitě komplikuje život producentům brojlerových kuřat. Zlepšením mikroklimatu ve stájích se však docílí stabilních výsledků v průběhu celého roku, což se odrazí v efektivnější produkci,“ zdůraznil Ing. Líkař.

Netradiční výživa brojlerů
Podnětné byly i posterové prezentace slovenských odborníků. Například na katedře drůbeže a malých hospodářských zvířat Slovenskej poľnohospodárskej univerzity v Nitře sledovali vliv doplňku výživy brojlerů - propolis. Ve výkrmovém testu trvajícím 35 dnů se brojlerovým kuřatům pokusné skupiny podával v dávce 0,2 g/kg krmné směsi. Pokus probíhal ve tříetážových klecích (6 klecí o rozměrech 70 x 100 cm), 60 kuřat kombinace Ross 308 bylo rozděleno do dvou skupin. Podle dosažených výsledků se dá konstatovat, že propolis zvyšuje růstovou schopnost vykrmovaných kuřat. Po celou dobu výkrmu se skupiny krmené směsí s přídavkem propolisu docílilo lepších ukazatelů, a to jak v případě živé hmotnosti, tak při lepším využití krmiva, což se projevilo nižší spotřebou směsi na kilogram přírůstku.
Specialisté z Univerzity veterinárního lékařství v Košicích ve spolupráci s kolegy z Ústavu biotechnologie a potravinářství FCHPT STU v Bratislavě zase sledovali vliv hřebíčkovce kořenného (Syzygium aromaticum) a lněného semínka na obsah mastných kyselin v mase, dále na oxidační stabilitu masa a jeho senzorické vlastnosti. Kuřatům hybridu Ross 308 rozdělených do tří skupin a ustájených na hluboké podestýlce byla předkládaná průmyslově vyrobená krmná směs s tím, že ve dvou pokusných skupinách směs obsahovala přídavek hřebíčkovce a lněného semínka (a to v dávkách 5 % lnu + 2 % hřebíčkovce a 7 % lnu a 2 % hřebíčkovce). Doba pokusu trvala jednačtyřicet dní. Zkrmování lněného semínka mělo přímý vliv na složení mastných kyselin tuků v mase. V obou sledovaných skupinách se zvýšil podíl n-3 polynenasycených mastných kyselin (zejména α-linolenové kyseliny) v tuku prsní a stehenní svaloviny. Antioxidační účinky hřebíčkovce měly příznivý vliv na oxidační procesy v mase během jeho skladování. Pozitivně pak byla hodnocená hlavně šťavnatost a vůně masa.
Klíčové informace:
– Třetí mezinárodní vědecká konference nazvaná Drůbežářské dny 2010 proběhla ve dnech 7. – 8. září v Brně.
– Akci uspořádal Ústav chovu a šlechtění zvířat AF Mendelu ve spolupráci s Katedrou speciální zootechniky FAPPZ ČZU v Praze a Katedrou hydinárstva a malých hospodárskych zvierat FAPZ SPU v Nitře.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down