V posledních letech jsme psali o průběhu řešení projektu TAČR GAMA ve VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves. Tento projekt je zaměřen na podporu linie Věda – Výzkum – Inovace. V předchozích článcích byly popsány nejhodnotnější výsledky řešení dílčích projektů, které byly finalizovány v komerční podobě a úspěšně reprezentovaly výzkumný ústav i na mezinárodních výstavách. Z prodaných licencí přicházejí do ústavu první licenční poplatky.
Na základě dosažených výsledků a dosavadních zkušeností z fungování celé řešitelské soustavy, jejímž řídícím orgánem je Rada pro komercionalizaci VÚŽV, byl podán a úspěšně získán nový projekt v rámci grantové soutěže TAČR GAMA 2. I v rámci tohoto projektu bylo započato s řešením dílčích projektů na aktuální témata, která mají komerční potenciál.
Automatické měření a vyhodnocení teploty oka
Řešitelé jednoho z dílčích projektů se zaměřili na vývoj systému, který umožní automatické měření a vyhodnocení teploty oka, a to především u dojnic. Obecně je změna tělesné teploty uznávaná jako důležitý indikátor nemoci. Zjišťování tělesné teploty se standardně provádí klasickými teploměry, avšak s rozvojem a uplatňováním infračervené termografie (IRT) v medicínských oborech se ukazuje možnost využívat termografii i pro stanovení změn vnitřní teploty. Infračervená termografie je neinvazní, bezkontaktní a bezpečná metoda zobrazování teplotního stavu sledovaných objektů. U teplokrevných živočichů je jediným skutečně relevantním údajem o vnitřní teplotě teplota oka. Z řady provedených výzkumů vyplynulo, že existuje velmi úzký pozitivní vztah mezi teplotou oka a vnitřní tělesnou teplotou, tedy že teplota oka v podstatě kopíruje vnitřní teplotu organismu. Teplotu oka je tedy možné označit za spolehlivý indikátor tělesné teploty a jejich změn. Včasné rozpoznání nástupu horečnatého onemocnění v chovech hospodářských zvířat pomáhá významně zlepšit ekonomiku chovu tím, že včas podchytí onemocnění, a sníží tak spotřebu léčiv. Rychlé stanovení zvýšené teploty, horečky či zánětu může identifikovat jedince s vysokým rizikem onemocnění, které je pak možné izolovat od stáda k další diagnostice a léčbě. Navíc se bude minimalizovat přenos chorob ve stádě. Měření tělesné teploty klasickým způsobem (lékařské teploměry) u každého jedince ve stádě je však neúnosné z hlediska časového i z hlediska fyzické náročnosti. Proto se projekt soustředí na problematiku bezkontaktní automatické detekce zvýšené tělesné teploty.
Termogram oka s vyznačenou měřenou oblastí
Foto archiv VÚŽV
Návrat vlka obecného
Velmi často diskutovaným problémem je návrat vlka obecného (Canis lupus) do přírody v České republice. Jeho obnovený výskyt sice na jedné straně zlepšuje biodiverzitu horských a podhorských oblastí, na druhé straně jeho rozšíření způsobuje problémy zejména při pastevním chovu ovcí a koz. Často dochází tímto predátorem k zabití venku chovaných zvířat a chovatelé pak mají velké, jen těžko nahraditelné ekonomické ztráty. Nejvíce se tento problém projevuje v zimním období. Na tuto situaci reaguje další dílčí projekt, který řeší speciální ohradu pro zimní ustájení a období bahnění ovcí s historickým názvem kotelnice, která má reálné základy v minulosti a byla uplatňována zejména v Karpatech. Základem projektu je navržení kruhovité ohrady odolné vůči průniku velkých šelem dovnitř. Hustota zvířat v této kotelnici bude mnohem vyšší než volně na pastvině, což může činit problémy zejména v době bahnění, spojené s vzájemným rušením se zvířaty, mismoteringem či záměnami jehňat mezi bahnicemi. Proto dalšími navrhovanými prvky budou chouly, čili ohrady pro individuální ustájení bahnice s jehňaty několik dní po obahnění a jednoduché individuální boudy. Součástí projektu bude i návrh vnějšího oplocení pastviny, na které bude situována kotelnice, se zvýšenou odolností vůči průniku predátorů. Navrženo bude pevnější ukotvení sloupků ohrady, případně i způsob provedení plotu, který by omezoval podhrabání, přeskok nebo přelezení predátora přes plot.
Ukázka stavby kotelnice
Foto archiv VÚŽV
Toto jsou pouze dva příklady ze sedmi v současné době řešených dílčích projektů, které dokumentují nastoupenou cestu Věda – Výzkum – Inovace.
Pro úspěšné fungování projektu je velmi důležité, že dobře pracující Rada pro komercionalizaci VÚŽV zůstala beze změn. Jejími členy jsou proto i nadále za VÚŽV doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D. (předseda) a Ing. Luděk Bartoň, Ph.D., za zemědělskou a odbornou veřejnost doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., výkonný ředitel Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR, z. s., Ing. Miloš Bulíř ze Zemědělské obchodní společnosti Šestajovice-Jirny, a. s., a za bankovní sektor Ing. Petr Kopeček, Ph.D., manažer sektoru zemědělství Československé obchodní banky, a. s. I nadále je hlavní náplní činnosti Rady rozhodovat o dílčích projektech přinášejících vývoj konkrétních aplikací. Kromě toho její členové díky svým zkušenostem, jak z vlastních organizací, tak díky zkušenostem z působení v Radě, pomáhají řešitelům jak při tvorbě výsledků, tak s vlastní problematikou komercionalizace, se kterou má bohaté zkušenosti především zmíněný zástupce bankovního sektoru Ing. Petr Kopeček, Ph.D.
Ing. Petr Kopeček, Ph.D., člen Rady pro komercionalizaci za Československou obchodní banku, a. s. Foto archiv ČSOB
Další informace a to nejen o zmíněných produktech lze získat na stránkách www.vuzv.cz nebo u manažera projektu doc. Ing. Petra Kunce, Ph.D.
doc. Ing. Petr Kunc, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.*
