Hodně se mluví o emisích a o tom, jak globálně zvýšit udržitelnost chovu hospodářských zvířat, včetně chovu dojnic. Od amoniaku po uhlík existuje mnoho nápadů a konceptů, jak tyto problémy na mléčných farmách řešit. Nový výzkumný projekt s partnery z celé Evropy si klade za cíl právě to.

Nový výzkumný projekt zahrnující 28 partnerů má za cíl učinit chov hospodářských zvířat udržitelnějším. Projekt s názvem Pathways získal podle Aarhuské univerzity 9 milionů EUR nebo (67 milionů DKK) z rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020.

Společnou prací budou partneři projektu, místní zemědělci a další zúčastněné strany  v 16 místech v celé Evropě. V těchto centrech budou řešeny problémy a výzvy, se kterými se farmy potýkají ve svém úsilí o zvýšení jejich udržitelnosti. Odtud bude vývoj řešení sestavován a sestavován ve formátu pokynů a standardů, které mohou ostatním farmám pomoci začít s přechodem na udržitelný chov.

Metody a pokyny

„V rámci projektu budou zemědělci, výzkumní pracovníci a další odborníci spolupracovat na vývoji metod a pokynů, jak nejlépe rozvíjet evropské zemědělství s hospodářskými zvířaty, aby bylo v budoucnosti výrazně udržitelnější. Pro úspěch projektu je důležité, aby místní farmáři převzali odpovědnost za nové metody, abychom mohli vyvinout společné scénáře, jak se mohou chovy hospodářských zvířat realisticky vyvíjet pozitivním směrem,“ říká profesor Claus Grøn Sørensen z katedry elektrotechniky a počítačového inženýrství, který má na starosti část projektu Aarhuské univerzity.

Dánskými partnery projektu jsou Danish Crown, Arla, Seges a katedra agroekologie a katedra elektrotechniky a počítačového inženýrství na Aarhuské univerzitě. Projekt je koordinován SLU a bude trvat pět let. Projekt má celkem 28 partnerů z 12 zemí.*

V agrárním prostoru 21. století se do popředí dostávají pojmy jako „smart zemědělství“, „chytré zemědělství“ či „SmartAgry“. V oblasti technologií pro chov skotu se v současné době objevují novinky v podobě různých robotických a chytrých technologií. Jejich zavedení do běžné zemědělské praxe je podpořeno využíváním notebooků, tabletů a chytrých telefonů, na které jsou inovativní technologie napojené.

Smart zemědělství se začíná viditelně prosazovat i v ČR. Požadovaným trendem současné doby je zejména efektivní hospodaření s kladným dopadem na životní prostředí a welfare zvířat.

Nedílnou součástí chytrého zemědělství jsou pokrokové technologie z oblasti IoT, Internetu věcí (Internet of Things). V zásadě se jedná o zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a mají možnost síťového propojení a tím výměnu informací na dálku pomocí protokolů jako jsou např. LoRa, Sigfox nebo Bluetooth Smart. Výhodou těchto systémů je možnost minimalizace provozních nákladů a ve finále zlepšení výnosů a celkových výsledků hospodaření.

IoT technologie využívané v zemědělství zahrnují různé mikroprocesorové systémy, senzory, půdní čidla a meteostanice, GPS systémy apod např. ke zjištění a přenosu dat o teplotě, srážkách, vlhkosti nebo jimi lze předvídat možné riziko napadení chorobami či škůdci a na poli, při sklizni a celé řadě dalších činností. Také v chovu zvířat nalézají uplatnění, a to od monitoringu životního prostředí chovaných zvířat, přes záznamy jejich pohybových aktivit a lokalizaci, po sledování zdravotního stavu Při stavbě, rekonstrukci nebo modernizaci zemědělských staveb je již třeba počítat se zakomponováním IoT přístrojů. Využívají se pro technologickou automatizaci vytápění, větrání, osvětlování nebo krmení zvířat, ale také ke sledování zdravotního stavu, spotřeby vody či elektřiny.

Tzv. vitalimetry patří v chovu hospodářských zvířat k již zažitým technologiím. Usnadňují chovatelům celou řadu úkonů. Tyto přístroje s přenosem dat do počítačových softwarů slouží ke sledování a následnému hodnocení pohybových aktivit zvířat. S postupným vývojem byly tyto systémy rozšířeny o další funkce (detekce pohybu, přežvykování aj.). Rozlišujeme vitalimetry, které lze připevnit zvířeti pomocí obojku na krk, lidově nazývané „žvejkometry“ nebo na končetinu, tzv. pedometry.

Výběr vitalimetrů je podmíněn několika faktory, a to dostupností, marketingem firem nabízejících tyto produkty a vlastnostmi samotného vitalimetru (cena, kvalita, technická vybavenost, možnost sběru a uchování dat, životnost přístroje).

Další inovativní technologií optimalizující výživu skotu pomocí sledování fermentačního procesu v bachoru jsou elektronické bachorové bolusy s čidly pro kontinuální měření parametrů bachorového obsahu). Toto zařízení zaznamenává přímo uvnitř bachoru (in situ) teplotu, pH i další fyzikálně chemické parametry. Naměřená data jsou z bolusů radiovým signálem přenášena do počítače s vyhodonocovacím programem. Na trhu jsou k dispozici například systémy od firem eCow (Británie) a Smaxtec (Rakousko). V zemědělské praxi jsou více v povědomí bachorové bolusy, které nespadají do IoT technologií (obrázek 4). Jsou využívány lehké bolusy stimulující bachorovou motoriku a těžké bolusy pro aplikaci různých látek a jejich kontinuální uvolňování v bachoru (vitamíny, minerální látky, léčiva, probiotika).

Vyspělé technologie jsou součástí téměř všech oblastí lidské činnosti a zemědělství není výjimkou. Zemědělství tak poskytuje neomezený prostor pro další vývoj a zlepšování technologií.

Ing. Marie Gaislerová, Ph.D., Ing. Veronika Koukolová, Ph.D,  doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D., Ing. Dana Kumprechtová, Ph.D., Ing. Filip Jančík, Ph.D., Ing. Alena Výborná,  Ing. Petra Kubelková, Ph.D.,  Ing. Radko Loučka, CSc., Ing. R. Čečil, 1VÚŽV, v.v.i., Praha Uhříněves, oddělení Výživy a krmení hospodářských zvířat, ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra kybernetiky

Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2021.

V posledních letech jsme psali o průběhu řešení projektu TAČR GAMA ve VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves. Tento projekt je zaměřen na podporu linie Věda – Výzkum – Inovace. V předchozích článcích byly popsány nejhodnotnější výsledky řešení dílčích projektů, které byly finalizovány v komerční podobě a úspěšně reprezentovaly výzkumný ústav i na mezinárodních výstavách. Z prodaných licencí přicházejí do ústavu první licenční poplatky.

Na základě dosažených výsledků a dosavadních zkušeností z fungování celé řešitelské soustavy, jejímž řídícím orgánem je Rada pro komercionalizaci VÚŽV, byl podán a úspěšně získán nový projekt v rámci grantové soutěže TAČR GAMA 2. I v rámci tohoto projektu bylo započato s řešením dílčích projektů na aktuální témata, která mají komerční potenciál.

Automatické měření a vyhodnocení teploty oka

Řešitelé jednoho z dílčích projektů se zaměřili na vývoj systému, který umožní automatické měření a vyhodnocení teploty oka, a to především u dojnic. Obecně je změna tělesné teploty uznávaná jako důležitý indikátor nemoci. Zjišťování tělesné teploty se standardně provádí klasickými teploměry, avšak s rozvojem a uplatňováním infračervené termografie (IRT) v medicínských oborech se ukazuje možnost využívat termografii i pro stanovení změn vnitřní teploty. Infračervená termografie je neinvazní, bezkontaktní a bezpečná metoda zobrazování teplotního stavu sledovaných objektů. U teplokrevných živočichů je jediným skutečně relevantním údajem o vnitřní teplotě teplota oka. Z řady provedených výzkumů vyplynulo, že existuje velmi úzký pozitivní vztah mezi teplotou oka a vnitřní tělesnou teplotou, tedy že teplota oka v podstatě kopíruje vnitřní teplotu organismu. Teplotu oka je tedy možné označit za spolehlivý indikátor tělesné teploty a jejich změn. Včasné rozpoznání nástupu horečnatého onemocnění v chovech hospodářských zvířat pomáhá významně zlepšit ekonomiku chovu tím, že včas podchytí onemocnění, a sníží tak spotřebu léčiv. Rychlé stanovení zvýšené teploty, horečky či zánětu může identifikovat jedince s vysokým rizikem onemocnění, které je pak možné izolovat od stáda k další diagnostice a léčbě. Navíc se bude minimalizovat přenos chorob ve stádě. Měření tělesné teploty klasickým způsobem (lékařské teploměry) u každého jedince ve stádě je však neúnosné z hlediska časového i z hlediska fyzické náročnosti. Proto se projekt soustředí na problematiku bezkontaktní automatické detekce zvýšené tělesné teploty.

Termogram oka s vyznačenou měřenou oblastí
Foto archiv VÚŽV

Návrat vlka obecného

Velmi často diskutovaným problémem je návrat vlka obecného (Canis lupus) do přírody v České republice. Jeho obnovený výskyt sice na jedné straně zlepšuje biodiverzitu horských a podhorských oblastí, na druhé straně jeho rozšíření způsobuje problémy zejména při pastevním chovu ovcí a koz. Často dochází tímto predátorem k zabití venku chovaných zvířat a chovatelé pak mají velké, jen těžko nahraditelné ekonomické ztráty. Nejvíce se tento problém projevuje v zimním období. Na tuto situaci reaguje další dílčí projekt, který řeší speciální ohradu pro zimní ustájení a období bahnění ovcí s historickým názvem kotelnice, která má reálné základy v minulosti a byla uplatňována zejména v Karpatech. Základem projektu je navržení kruhovité ohrady odolné vůči průniku velkých šelem dovnitř. Hustota zvířat v této kotelnici bude mnohem vyšší než volně na pastvině, což může činit problémy zejména v době bahnění, spojené s vzájemným rušením se zvířaty, mismoteringem či záměnami jehňat mezi bahnicemi. Proto dalšími navrhovanými prvky budou chouly, čili ohrady pro individuální ustájení bahnice s jehňaty několik dní po obahnění a jednoduché individuální boudy. Součástí projektu bude i návrh vnějšího oplocení pastviny, na které bude situována kotelnice, se zvýšenou odolností vůči průniku predátorů. Navrženo bude pevnější ukotvení sloupků ohrady, případně i způsob provedení plotu, který by omezoval podhrabání, přeskok nebo přelezení predátora přes plot.

Ukázka stavby kotelnice
Foto archiv VÚŽV

Toto jsou pouze dva příklady ze sedmi v současné době řešených dílčích projektů, které dokumentují nastoupenou cestu Věda – Výzkum – Inovace.

Pro úspěšné fungování projektu je velmi důležité, že dobře pracující Rada pro komercionalizaci VÚŽV zůstala beze změn. Jejími členy jsou proto i nadále za VÚŽV doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D. (předseda) a Ing. Luděk Bartoň, Ph.D., za zemědělskou a odbornou veřejnost doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., výkonný ředitel Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR, z. s., Ing. Miloš Bulíř ze Zemědělské obchodní společnosti Šestajovice-Jirny, a. s., a za bankovní sektor Ing. Petr Kopeček, Ph.D., manažer sektoru zemědělství Československé obchodní banky, a. s. I nadále je hlavní náplní činnosti Rady rozhodovat o dílčích projektech přinášejících vývoj konkrétních aplikací. Kromě toho její členové díky svým zkušenostem, jak z vlastních organizací, tak díky zkušenostem z působení v Radě, pomáhají řešitelům jak při tvorbě výsledků, tak s vlastní problematikou komercionalizace, se kterou má bohaté zkušenosti především zmíněný zástupce bankovního sektoru Ing. Petr Kopeček, Ph.D.

Ing. Petr Kopeček, Ph.D., člen Rady pro komercionalizaci za Československou obchodní banku, a. s. Foto archiv ČSOB

Další informace a to nejen o zmíněných produktech lze získat na stránkách www.vuzv.cz nebo u manažera projektu doc. Ing. Petra Kunce, Ph.D.

doc. Ing. Petr Kunc, Ph.D.

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.*

Téměř 60 % metanu jako skleníkového plynů produkují dojnice z rumenu během trávení. Enterické emise metanu přispívají odhadovaných 1,7 % k úhrnu globálních skleníkových plynů. Existují projekty pro redukci emisí metanu díky způsobu krmení. Přesto se už dávno dobře ví, že metan jako skleníkový plyn vydrží v atmosféře pouze deset let, na rozdíl od plynů, které produkuje průmysl, energetika či doprava.

Rozdíly mezi vysokoprodukčními a nízkoprodukčními dojnicemi mohou být až 5,7–6,5 %. Zjistilo se, že vyšší podíl tuků v krmivu znamení snížení produkce metanu až o 20 %. Nejdůležitější ale samozřejmě je, že s výší užitkovosti klesá také počet krav alespoň na evropském kontinentě. Větší problém může být v rozvojových zemích.

Chov skotu hraje klíčovou roli ve výrobě potravin z globálního hlediska. Dojnice a skot vůbec dokážou jedinečným způsobem využít pastviny a vedlejší produkty rostlin a poskytovat velmi výživný zdroj bílkoviny pro výživu lidí.

Od šedesátých let se globální plocha plodin zvětšila je o 15 %, pastviny o 8 %, produkce plodin stoupla 3,5krát a živočišná výroba 2,5krát. Produkce skleníkových plynů na jednotku potravin klesla o 60 od roku 1960. Ačkoli úplná stopa potravinářské výroby se zvětšila, nestalo se tak z hlediska produkce skleníkových plynů.

Roky šlechtění vedly k vzniku zvířat s vyšší efektivitou krmení, která mohou přijmout méně krmiva bez snížení užitkovosti. Nižší příjem krmiva vede k redukci produkce CH4.

Všeobecný cíl chovu zvířat je produkovat nové generace, které budou produkovat živočišné potraviny efektivněji, ekonomičtěji a příznivěji k životnímu prostředí.

Planeta Země a se postupně otepluje po mnoho desítek let. Důvodem je rostoucí množství skleníkových plynů uvolněných do atmosféry. Jeden z nejznámějších skleníkových plynů je dioxid uhlíku (CO2). Je to plyn bez zápachu. Uvolňuje se do atmosféry při hoření fosilních paliv. Fosilní paliva uvolní dioxid uhlíku do atmosféry, přičemž uhlík v dioxidu uhlíku po miliony let uložen pod zemí ve formě uhlovodíků. Kromě toho se do atmosféry uvolňuje také jako výsledek jistých chemických reakcí (výroba cementu).

Oxid dusný (N2O) je uvolňován během zemědělských a průmyslových aktivit, spalování fosilních paliv a tuhého odpadu, stejně jako při čištění odpadních vod.

Hydrofluorocarbony, perfluorocarbony, hexafluorid sáry a trifluorid dusíku jsou syntetické, silné skleníkové plyny, které jsou uvolňovány při mnoha výrobních postupech.

Po dioxidu uhlíku je dalším nejhojnějším skleníkovým plynem metan (CH4). Metan pochází z přirozených antropogenních zdrojů, kam patří mokřiny, vodní plochy, býložravci jako sloni, klokani atd. Antropogenní zdroje se dělí do čtyř hlavních skupin, a to přirozené plyny, zdroje nafty a petroleje, zemědělství a jiné zdroje. Zemědělskými zdroji metanu jsou rýžová pole, skot a hnojení. Jiné zdroje zahrnují pálení z biomasy, těžba uhlí a zavážek a odpadní vody.

Účinek plynu na změnu klimatu závisí na třech hlavních faktorech, a to na koncentraci v atmosféře, jak dlouho v ní zůstanou a jak silně ovlivní atmosféru.

Na planetě žije asi 1,4 miliardy krav a každá produkuje 250–500 litrů metanu denně. Tak mnoho tzv. expertů nyní věří tomu, že bude nejlepší jíst méně masa a nepít mléko Ale mnohem jistější je hledat chyby vedoucí proti změně klimatu u sebe. Procházet se nebo jezdit na kole místo autem. Pokud možno nelétat, netopit fosilními palivy, recyklovat odpadky a podobně.*

Podrobnější informace v časopisu Náš chov 1/2021.

Řada mléčných farem se mnohem více než dříve věnuje otázkám udržitelnosti, dobrých životních podmínek pro zvířata a jejich původu, a proto hledá lepší metody inovací a strategie dojení, které jim zajistí úspěch na měnícím se trhu. Očekává se, že do roku 2067 dosáhne celosvětová populace 10,5 miliardy lidí – společně s tím se zvýší i poptávka po udržitelných zdrojích mléka.

V očekávání změn, které budou muset mléčné farmy v budoucnu provést, věnuje stále více dodavatelů technického vybavení čas a zdroje na vývoj řešení, která jejich zákazníkům umožní této změny využít. Pro některé dodavatele to znamená nabídku nového stroje, který je vybaven řadou nových funkcí. Pro jiné, jako například pro společnost Fullwood Packo, předního dodavatele integrovaných řešení pro dojení a chlazení, je klíčem konzistence.

„Inovace pro nás znamená běh na dlouhou trať, nikoliv sprint,“ říká Glenn De Buf, produktový manažer společnosti Fullwood Packo. „Velmi pozorně nasloucháme našim farmářům a partnerům a učíme se od nich. Každá zpětná vazba, kterou získáme, je pro nás přidanou hodnotou, kterou využijeme k tomu, abychom naše řešení pro dojení posunuli o něco vpřed.“

Společnost Fullwood Packo vyvíjí dojicí roboty více než dvacet let. Její nejnovější automatizovaný robot – M²erlin – slibuje uvolněné dojicí prostředí pro krávy a jejich chovatele, které se promítá do lepších výsledků a hladšího provozu. Je vybaven vyspělou inteligentní technologií, která zajišťuje dosud nejvyšší produktivitu a efektivitu procesu dojení.

Jen v první polovině roku 2020 tento robot získal několik nových pozoruhodných funkcí, které zlepšují proces dojení – všechny přímo vycházejí z názorů a připomínek zemědělců.

Přístup „kráva na prvním místě“

Nejnovější aktualizace firmwaru a ovládání stroje zrychlila připojení na struky a zvýšila jeho spolehlivost. Proces dojení je tak efektivnější a příjemnější pro krávy i pro farmáře. Téměř neslyšné rameno bylo také upraveno. Nyní se pohybuje plynuleji, aby krávy méně rušilo, aniž by se tím snížila efektivita dojení.

„Přístup ‚kráva na prvním místě‘ je pro společnost Fullwood Packo základní filozofií,” říká Glenn. „Při každém rozhodnutí a každé změně myslíme v první řadě na krávu. Zdravější krávy produkují zdravější mléko, což znamená vyšší kvalitu a obecně lepší výsledky pro naše farmáře.”

Tento důraz na vynikající zdraví krav s sebou přináší další nové funkce. Vylepšené kartáčování a postřikování struků zlepšilo celkovou hygienu, protože krávy jsou řádně a plně vydojeny, což přispívá k obecně lepšímu zdraví stáda. Vzhledem k tomu, že dobré životní podmínky zvířat jsou prioritou každé farmy a zároveň jsou stále důrazněji požadovány ze strany spotřebitelů i legislativy, je vytvoření příjemného prostředí pro dojení důležitější než kdy dříve.

Společnost Fullwood Packo čerpá ze svého bohatého dědictví v oblasti dojení a chlazení, a z podpory rozsáhlé sítě partnerů. Díky tomu její řešení vždy přispívají k lepšímu zdraví krav a zároveň podporují zemědělce, kterým přinášejí trvale výjimečné výsledky.

Inteligentnější dojení

U robota M²erlin uživatelé oceňují inteligentní funkce a chytré uplatnění nejnovějších technologií, které zdokonalují a zjednodušují provoz mlékárenských farem. Nové a vylepšené senzory zvýšily množství dat shromážděných během dojení, které se poté synchronizují s aplikací pro chytré telefony M²erlinInfo a umožňují vzdálený přístup a ovládání funkcí. Patří mezi ně přizpůsobitelná upozornění na jakékoli problémy během dojení nebo čištění. Farmáři si nyní mohou nastavit pro jednotlivé krávy kritéria dojení a dostávat upozornění, pokud nejsou splněna.

Byl uveden nový systém detekce struku: TDS2. Díky spolehlivému a efektivnímu senzoru TDS2 je robot M²erlin robustní a připravený na budoucnost a dokáže zvládnout často náročné prostředí mléčných farem. Aplikace M²erlinInfo je také neustále aktualizována a získává další intuitivní funkce, které poskytují farmám veškeré informace potřebné k měření, sledování a maximalizaci procesu dojení.

„Inovace je v našem oboru módním výrazem. Co však toto slovo znamená pro farmáře?“ ptá se Glenn. „Stále zkoumáme konstrukci a hardware robota M²erlin, abychom měli jistotu, že má robustní konstrukci a zajišťuje spolehlivou funkci při nízkých nákladech na provoz.“ Naším cílem je snížit vaše náklady a zvýšit vaši ziskovost – každá aktualizace musí být přímo prospěšná vašim krávám a vašemu podnikání.“

Stále přemýšlíme

Jelikož stále více mléčných farem uvažuje o řešení robotického dojení, které odpovídá jejich potřebám, společnost Fullwood Packo nabízí podporu podnikům všech velikostí: „Ať již provozujete velkou farmu či menší rodinný podnik, nabízíme vám řešení pro dojení, které vyhovuje vašim potřebám i potřebám vašich krav,“ dodává Glenn.

„Technologický pokrok se již projevil transformací mlékárenského průmyslu a na horizontu již vidíme další změny. Inovace jsou životní silou zemědělství. Ačkoli očekávané změny mohou být náročné, farmářům a s nimi spojenému širšímu průmyslu mohou nabídnout zajímavé příležitosti. Inteligentnější řešení budou poskytovat nové a cenné možnosti pro budoucnost procesu dojení, od vyšší efektivity přes vyšší výnosy až po větší udržitelnost.“

Informace o skupině Fullwood Packo Group

Skupina Fullwood Packo Dairy Group je mezinárodním poskytovatelem kvalitních komplexních integrovaných řešení pro dojení, chlazení a správu stáda pro zemědělce produkující mléko. Všechna řešení této společnosti jsou navrhována s jedním hlavním cílem: zlepšit život dojnicím a jejich chovatelům, zajistit produktivitu a ziskovost podnikání, zaručit krávám příjemný a zdravý život.

Skupina Fullwood Packo Dairy Group je soukromá společnost sdružující společnosti Fullwood Ltd, Fullwood Packo BV, Fullwood NV, Fullwood Packo France SAS, Fullwood Packo CS, Fullwood Packo Ireland, Fullwood Packo B.V. a Fullwood Packo Innovation B.V. Skupina je součástí společnosti Pindustry, investiční společnosti Verder Group. Verder Group zaměstnává více než 1850 lidí a dosahuje obratu přes 470 milionů eur.

Fullwood Packo je přední světovou společností v oblasti projektování, výroby a dodávek dojíren a mléčných chladicích systémů: díky nepřetržitým investicím do vývoje navrhuje a vyrábí řešení pro dojení a chlazení mléka téměř 90 let. Je hrdým dodavatelem více než 50 000 farem v 80 zemích – to je v oblasti mlékárenství dosud nevídaný odkaz.

Společnost Fullwood Packo dodává širokou paletu dojicích systémů – od konvenčních rybinových, paralelních a rotačních dojíren až po nejnovější automatizované dojící roboty. Kromě toho nabízí vybavení pro chlazení a uskladnění mléka a softwarová řešení pro správu stáda.*

Fullwood Packo CS

Bylo vyšetřeno celkem 650 zvířat pocházejících ze čtyř chovů skotu na výskyt paratuberkulózy (Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis, MAP). Všechna zvířata byla vyšetřena pomocí metody real time PCR (qPCR), ELISA testu a kultivací. Ze souboru testovaných zvířat bylo určeno jako pozitivní 304 ks (46,8 %) metodou qPCR, 109 (16,8 %) ELISA testem a 76 (11,7 %) kultivacemi. Nejvíce protichůdné výsledky mezi qPCR/ ELISA a qPCR/kultivace jsou získávány u zvířat v subklinické fázi, tj. zvířat vylučujících méně jak 104 původce paratuberkulózy na gram trusu. Výsledky vyšetření všemi třemi metodami se začínají shodovat až u jedinců v klinickém a pokročilém klinickém stádiu choroby, kdy počet MAP vylučovaných v gramu trusu přesáhne 104 bakterií.

Celkově ze statistické analýzy vyplynulo, že jedinec určený jako pozitivní v qPCR vyšetření bude označen jako pozitivní v ELISA testu jen z 35,9 %. Na základě kultivačního vyšetření bude pravděpodobnost průkazu ještě nižší, a to jen 25 %. Pro experiment se vybrali čtyři chovy, dva středně velké a dva malé. Počet zvířat ve středně velkých chovech byl do 240 kusů zvířat, u malých chovů do 114 kusů. Ve všech čtyřech chovech se PTB vyskytovala, a to včetně občasných klinických forem. Od všech zvířat starších 18 měsíců byl odebrán trus a krev. Vzorky trusu byly rozděleny pro potřebu qPCR vyšetření (hmotnost vzorku 0,5 g) a pro potřeby kultivace (hmotnost asi 1 g). Izolace DNA ze vzorků trusu byla dělána pomocí izolační soupravy QIAamp DNA Stool kit dle mírně modifikovaného návodu od výrobce. Stanovení MAP bylo provedeno metodou IS900 qPCR. Pro potřebu kultivačního vyšetření byly vzorku trusu nejdříve dekontaminovány a pak naočkovány na speciální pevná růstová média s přídavkem látek zabraňujících růstu jiných bakterií a plísní. Kultivace vzorků trusu probíhala při 37 °C po dobu tří měsíců. Ze vzorků krve bylo odebráno sérum. Diagnostika protilátek byla založena na ELISA metodě s použitím komerčně dodávané soupravy (ID Screen Paratuberculosis Indirect kit).

Výsledky vyšetření získané kultivací, qPCR, a ELISA testem byly statisticky zpracovány, vyhodnoceny pomocí Fisherova testu, chí-kvadrát testu a byl vytvořen statistický model. Jak vyplynulo ze statistické analýzy, celková neshoda mezi vyšetřením qPCR metodou a ELISA testem, a qPCR a kultivacemi se pohybuje v obou případech kolem 36 %. To je dáno zejména tím, že značná část zvířat určených v qPCR jako pozitivní byla ELISA metodou a kultivacemi označena jako negativní. Souhrnně lze říci, že univerzální návod na řešení problematiky PTB pro všechny chovatele neexistuje. Velmi záleží nejen na promořenosti chovu, ale i na ochotě chovatele spolupracovat a plnit domluvené kroky tlumení výskytu PTB v chovu.

Mgr. Iva Slaná, Ph.D., RNDr. Vladimír Babák, Mgr. Radka Dziedzinská, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno

Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2018.

Výkupní cena mléka se aktuálně pohybuje mezi šesti a sedmi korunami za litr. Podle odhadů však směřuje k propastným šesti korunám, a chovatelé tak za více než 20 měsíců trvalého poklesu cen přišli o více než 9 miliard korun. Krize má ale mnohem širší dopady. S uvažovanou redukcí stavů dojeného skotu úzce souvisí také propouštění zaměstnanců. Jen v prvovýrobě je tak akutně ohroženo více než deset tisíc pracovních míst.

V navazujícím zpracovatelském průmyslu by toto číslo mohlo být velmi podobné. V případě rušení chovů a propouštění lidí tak státu hrozí také výrazný sociální problém.

Tato kritická situace vedla k tomu, že Agrární komora svolala na 16. května 2016 jednání zástupců chovatelů, odbytových družstev, výrobců krmiv a mlékárenského průmyslu s ministrem zemědělství k řešení stále více tíživé situace v produkci, zpracování a odbytu mléka. Cílem setkání bylo navrhnout a projednat opatření k systémovému řešení mléčné krize tak, aby chov dojeného skotu a zpracování mléka v České republice současnou situaci dokázaly v nerovných podmínkách jednotného trhu vůbec ustát a přežít. Již dávno totiž nejde o soutěž na jednotném trhu Evropské unie, ale o nerovný boj o místní trhy a spotřebitele, v němž bohužel rozpočty ekonomicky slabších zemí střední a východní Evropy prohrávají.*

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down